Včely medonosné mají překvapivou schopnost rozlišovat počty objektů, přestože jejich mozek je velmi malý, velikosti sezamového semínka. Vědci z italské Univerzity v Trentu zkoumali, zda včely skutečně počítají, nebo zda jen reagují na to, jak složitě obrázek vypadá. Předchozí studie ukázaly, že včely dokázaly správně přiřadit symboly k číslům v 75 až 80 procentech případů, ale skeptici tvrdili, že možná jen reagují na vizuální složitost obrázků.
Pozvánka na Editační maraton k Měsíci vědy na Wikipedii | Editaton Cukrovarnická
Fyzikální ústav Akademie věd ČR a Wikimedia Česká republika vás srdečně zvou na editaton k Měsíci vědy.
Slunce vzniklo blíže k centru Galaxie, než je dnes
Vědci zjistili, že naše Slunce se před 4,6 miliardami let připojilo k migraci podobných hvězd, které opouštěly centrum naší Galaxie, Mléčné dráhy. Tým vědců vytvořil velký seznam hvězd, které jsou podobné Slunci, a to pomocí dat z družice Gaia, která zkoumá hvězdy a další objekty.
Co se skrývá uvnitř pylového zrna? Nový výzkum odhaluje nečekané stopy evoluce rostlin
Přechod rostlin od cizosprašnosti k samosprašnosti patří k nejčastějším evolučním změnám u kvetoucích rostlin. Nová studie vědců z Přírodovědecké fakulty UK a Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB) ale ukazuje, že důležité změny neprobíhají jen na úrovni květů, ale i v mikroskopickém světě pylu.
Historie mapování atomového světa
Nový článek ve slovenském časopisu Quark se zabývá historií mapování atomového světa, což je velmi malý a složitý svět, který jsme začali zkoumat až ve 20. století. Mapy jsou známy už od starověku, kdy lidé vytvářeli mapy země a hvězdné oblohy. První skutečnou mapu Měsíce vytvořil Galileo Galilei. Až po vynálezu mikroskopu jsme byli schopni zkoumat mikrosvět.
Úspěch belgických lékařů: Obnova plodnosti po chemoterapii
Belgickým lékařům se podařil historický úspěch v medicíně, když dokázali vrátit plodnost muži, který podstoupil chemoterapii jako dítě. Příběh začal v roce 2008, kdy desetiletý chlapec s vážným onemocněním krve musel podstoupit náročnou léčbu. Před zahájením chemoterapie mu lékaři odebrali a zmrazili tkáň z jednoho varlete, což je důležité, protože tato tkáň obsahuje buňky, které mohou později vyprodukovat spermie.
Duby s rašením listů otálejí, aby přelstily škůdce
Studie ukazuje, že duby mají zajímavou strategii, jak se bránit škůdcům, jako jsou housenky. Vědci z univerzity ve Würzburgu sledovali stromy v jižním Německu pomocí satelitních snímků během pěti let. Zjistili, že když jsou stromy silně poškozeny hmyzem, vyraší listy na jaře později, průměrně o tři dny.
Kočka divoká jako vlajkový druh ochrany biodiverzity
Na Ústavu biologie obratlovců AV ČR odstartoval nový mezinárodní projekt „Kočka divoká – vlajkový druh ochrany biodiverzity“ realizovaný v rámci programu Slovensko-Česko 2021–2027. Projekt navazuje na předchozí iniciativu „Hledáme kočku, pozor, divokou!“ a zaměřuje se na detailní výzkum a ochranu kočky divoké v česko-slovenském pohraničí. Monitoring bude nově rozšířen i do dalších navazujících oblastí.
Předpověděl seriál „Akta X“ hantavirus? aneb „Jak uplést z hovna bič“

Konspirační weby a účty na sociálních sítích, samozřejmě i včetně těch českých, zveřejnily článek, který se zabývá nedávným výskytem hantaviru na výletní lodi MV Hondius v souvislosti se seriálem Akta X. Šiřitelé této konspirace tvrdí, že hantavirus je součástí „plánovaného Armageddonu“ a obviňují z něj mimozemšťany, přičemž rok 2026 označují jako „rok X-Files“.
RSS čtečky: Klíč a návrat k informační autonomii
Když se dnes někoho zeptáte na to, zda používá nějakou RSS čtečku, v naprosté většině narazíte na odpověď, že vůbec neví, o co jde. Z mého pohledu je neznalost možností toho, co RSS čtečka umí, a to s ohledem na dnešní svět, velká škoda.