Britští poslanci vyzývají vládu, aby zpřísnila zákony o online bezpečnosti. Argumentují, že sociální média by měla být kontrolována stejně přísně jako jiné produkty, které mohou způsobit vážné škody. Podle výboru pro vědu, inovace a technologie existují silné důkazy o tom, že používání sociálních médií má negativní dopady na mladé lidi, a varují, že „nečinnost nepřichází v úvahu“.
E-FAŠISMUS: Psychická infekce na sítích – úvod
MUDr. Pavel Špatenka a kol. připravili VIZUÁLNÍ MAPU toho, jak vnější pokřivená realita sociálních sítí proniká do vnitřního světa jejich uživatelů a setkává se s tím temným, co v nás vždy bylo: se strachem, zraněním a nepřiznanou nenávistí a krutostí, která čeká na příležitost. Fašismus se nevrací jen jako systém, ale jako způsob prožívání.
Rostlinné hormony chrání fotosyntézu přepnutím do „režimu spánku“
Badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování fotosyntetického aparátu a rychlý a bezpečný start fotosyntézy po opětovném vystavení světlu. Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis New Phytologist.
Objev bodu zlomu v buněčné signalizaci a jeho důsledky
Buňky v lidském těle neustále vyhodnocují signály ze svého okolí a podle nich se rozhodují, zda se začnou dělit, růst nebo naopak zůstanou v klidu. Jedním z klíčových systémů, který tuto komunikaci řídí, je tzv. Wnt signalizační dráha. Pokud se tento mechanismus rozladí, buňky se mohou vymknout kontrole, což následně vede k jejich nekontrolovanému růstu a vzniku nádorů.
Jak může umělá inteligence usnadnit každodenní život lidem se sluchovým postižením?
Technologie umělé inteligence (AI) se rozvíjejí nebývalým tempem, ale při jejich návrhu se často zapomíná na uživatele se specifickými potřebami. Právě jedinci se smyslovým postižením přitom mohou z nových nástrojů těžit obrovsky – AI jim dokáže usnadnit přístup k informacím, komunikaci i orientaci v každodenním životě. Aby však byly technologie skutečně inkluzivní, je nutné je vysvětlovat a učit využívat způsobem, který odpovídá potřebám konkrétní skupiny uživatelů.
Požárů v Evropě přibývá. Do roku 2100 se jejich počet zdvojnásobí. Co s tím?
Do Českého Švýcarska se vrátil oheň. Plameny z minulého týdne jsou sice bezpečně uhašeny, znovu ale vzplály varovné hlasy volající po krocích, které by vzrůstající riziko lesních požárů do budoucna minimalizovaly. Shrňme zásadní poznatky a požadavky, které vyslaly evropské akademické autority směrem k politikům v reakci na katastrofu z roku 2022. Nejde totiž o to, jak rychle se oheň uhasí, ale jak připravíme zemi, aby v ní nezačalo tak snadno hořet.
Chytrý materiál umožní účinnou recyklaci plastů i levnou výrobu léčiv
Dva v jednom. I tak lze nahlížet na nový materiál, který vyvinul mezinárodní tým vědců se zástupci Centra energetických a environmentálních technologií VŠB – Technické univerzity Ostrava CEET a CATRIN Univerzity Palackého. Univerzální pomocník založený na atomech železa a uhlíku dokáže nejen přeměnit odpadní plasty na užitečné produkty, ale také zlevnit výrobu důležitých chemikálií a léčiv.
Narcisté mají sklon vnímat Boha jako postavu, která je trestá a která jim dluží zvláštní laskavosti
Studie publikovaná v časopise Personality and Individual Differences zkoumá, jak lidé s narcistickými rysy používají náboženství. Zjistilo se, že tito lidé často nevyužívají víru pro duchovní důvody, ale spíše jako nástroj pro osobní prospěch, status nebo emocionální útěchu.
Konference DC26: Dědictví, paměť a komunita v kultuře elektronické hudby a tance
Konference DC26, která se bude konat ve dnech 14.–15. května 2026 v Kampusu Hybernská, nabídne dvoudenní program věnovaný studiu elektronické hudby a tanečních kultur.
Tajný život krvetvorných kmenových buněk
Výzkumný tým vedený Meritxell Alberich Jordà z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., (IMG) objevil nečekanou ochrannou strategii, kterou krvetvorné kmenové buňky uplatňují při chronickém zánětu. Studie publikovaná v časopise Science Advances ukazuje, že když dlouhodobý zánět naruší funkci kostní dřeně, krvetvorné kmenové a progenitorové buňky opouštějí své obvyklé prostředí a přesouvají se do jiných, dosud přehlížených tkání. Zde úzce spolupracují s regulačními imunitními buňkami, společně tlumí zánětlivou reakci a udržují tvorbu krve. Vědci tak popsali dosud neznámé propojení kmenových buněk s imunitním systémem, které pomáhá objasnit, jak se organismus vyrovnává s narušenou krvetvorbou při chronickém zánětu.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 