Vymýcení brucelózy v Československu

↑ Ukázka z knihy Kapitoly z histórie československej mikrobiológie. 2. díl. Autor textu: Jan Kolář. ↑

MUDr. Zdenka Manďáková, SZÚ, Základní informace o onemocnění → Brucelóza je zoonóza rozšířená na celém světě přenosná na člověka. Původcem lidských onemocnění jsou bakterie Brucella suis, B. abortus, B. melitensis a B. canis. Rod Brucella obsahuje šest druhů, které se liší ve výběru rezervoárových zvířat, metabolických a kultivačních charakteristikách a v antigenní stavbě. B. abortus postihuje hovězí dobytek, velbloudy, jaky a bizony, B. suis domácí vepře, černou zvěř a soby, B. melitensis kozy, ovce a velbloudy, B. canis psy, B. ceti a B. pinnipedialis kytovce a tuleně. Brucely jsou rezistentní vůči vlivům zevního prostředí, dlouho přežívají v infikovaném mléce i mléčných výrobcích. Zdrojem nákazy mohou být i zvířata s latentní infekcí. Pasterizace a běžné dezinfekční prostředky brucely ničí.

Další

Viditelný muž

Ukázka z knihy Paula Brokse „Do země ticha – Lidský mozek – tajemný svět uvnitř hlavy“.

Autor srozumitelným způsobem přibližuje dosud málo probádanou a obtížně uchopitelnou oblast lidského těla. Prostřednictvím neobyčejných příběhů obyčejných lidí si klade otázky…

Nakolik může ovlivnit poškození mozku psychiku a jednání člověka? Proč se identické poranění čela na jedné straně ve svých důsledcích projevuje naprosto jinak než na druhé straně čela? Atd. Zároveň se však věnuje i úvahám spíše filozofickým: Sídlí v mozku duše? Duch? Vědomí vlastního já? Kde?

Další

Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínáme (2)

Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínáme (v originále The Seven Sins of Memory: How the Mind Forgets and Remembers) je kniha Daniela L. Schactera. Předkládá v ní sedm problematických faktorů paměti: zapomínání, roztržitost, paměťový blok, záměnu, sugestibilitu, zkreslování a přetrvávání.

Daniel Lawrence Schacter (narozen 17. června 1952) je americký psycholog. Je profesorem psychologie na Harvardově univerzitě. Jeho výzkum se zaměřuje na psychologické a biologické aspekty lidské paměti a amnézie, se zvláštním důrazem na rozlišení mezi vědomými a nevědomými formami paměti a v poslední době na mozkové mechanismy paměti a zkreslení mozku a na paměť a simulaci budoucnosti.

Další

Buď připraven, až duše dorazí

Sci-fi povídka Buď připraven, až duše dorazí od Romana Splítka v podání herce Jaroslava Someše.

Nákladová rampa se dotkla země a zvířila malý obláček prachu. Závozník seskočil z kabiny nákladního vznášedla a s malým ovladačem v ruce došel k zadní části, kde byly uskladněny krabice a kontejnery. Hydraulický zvedák popadl jednu z krabic a jemně navigován zkušenou rukou s ní sjel na rampu. Domovní dveře se s tichým zasyčením otevřely a několik postav vyšlo před dům na udržovanou zahrádku. Bedna opustila vznášedlo.

Další

Do země ticha – Lidský mozek – tajemný svět uvnitř hlavy (5)

Ukázka z knihy Paula Brokse „Do země ticha – Lidský mozek – tajemný svět uvnitř hlavy“.

Další

Od pohárku k pacičkám

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 37. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.

Další

Weekly newsletter of Podcast by Pepik Hipik – Issue #1

Vážení a milí posluchači zapálení pro vědu a literaturu faktu, dovolte abych vás krátce informoval o dění kolem tohoto podcastu.

Za necelý měsíc od startu, kdy jsem začal ukládat audia na platformu Anchor, po nutném propojení Anchoru s dalšími podcastovými aplikacemi a po deseti dnech od spuštění blogu Podcast by Pepik Hipik na tomto webu, se posluchačská základna díky vám rozrostla z několika jedinců na desítky a počty přehrání audií se z jednotek zvedly na stovky. Děkuji moc za vaši neutuchající přízeň, mám z toho obrovskou radost a vy se, doufám, z podcastu dovídáte nové zajímavé věci a informace.

Další

Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínáme (1)

Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínáme (v originále The Seven Sins of Memory: How the Mind Forgets and Remembers) je kniha Daniela L. Schactera. Předkládá v ní sedm problematických faktorů paměti: zapomínání, roztržitost, paměťový blok, záměnu, sugestibilitu, zkreslování a přetrvávání.

Daniel Lawrence Schacter (narozen 17. června 1952) je americký psycholog. Je profesorem psychologie na Harvardově univerzitě. Jeho výzkum se zaměřuje na psychologické a biologické aspekty lidské paměti a amnézie, se zvláštním důrazem na rozlišení mezi vědomými a nevědomými formami paměti a v poslední době na mozkové mechanismy paměti a zkreslení mozku a na paměť a simulaci budoucnosti.

Další

Farmář

Sci-fi povídka Farmář od Vladimíra Němce, čte herec a režisér Jiří Trnka.

Když pustíte na farmu mladýho kluka, kterého baví trochu si zaexperimentovat, to se pak není čemu divit, že přijde velká voda a všechno smete. I když…

Další

Jak daleko jsme od dob Sigmunda Freuda?

Jak daleko jsme od dob Sigmunda Freuda?

Vladislav Chvála |  15. 6. 2006  |  časopis Vesmír 85, 362, 2006/6

Cosi mi říká, že doba, ve které se usebíral Sigmund Freud ke svému dílu, je nějak podobná té naší. Rozum se tomu ale vzpírá. Copak lze srovnat atmosféru rakouské metropole na konci 19. století s její hyperkonzervativností, adorováním starců, vypjatým klerikalizmem či zastíráním sexuality, jak ji barvitě vylíčil Stefan Zweig ve své poslední knize Svět včerejška, s naší realitou? Není to snad u nás o sto let později zcela naruby? Ztráta tradic, adorování mládí, vypjatý ateizmus a všudypřítomná sexualita? V čem by mohla být tehdejší medicína, která ovlivnila mladého badatele, podobná té naší, když nesporně za sto let prodělala obrovský vývoj?

Další