Státní veterinární správa (SVS) upozorňuje chovatele skotu, ovcí, koz a dalších druhů přežvýkavců, že v poslední době dochází ke zhoršování nákazové situace v části Evropy. Jedná se zejména o výskyt nodulární dermatitidy skotu (Lumpy skin disease – LSD) v Itálii a Francii, ale také neštovic ovcí a koz a moru malých přežvýkavců na jihu a jihovýchodě Evropy. SVS nákazovou situaci průběžné monitoruje a aktualizuje informace na svém webu. Zároveň žádá chovatele a obchodníky o důsledné dodržování pravidel biologické bezpečnosti zejména při přemísťování zvířat.
O zapomenutém letu i pointě
Letecké katastrofy jsou téma natolik populární, že kdo jen může, drží se jich. Profily na sociálních sítích, různá média jimi obzvláštňují každodenní nápad vražd a politiky a pak autoři knih. U nás vyšla velmi zajímavá trilogie Lukáše Musila věnovaná pouze tomuto tématu a pak vycházejí jednotlivé případy v rozsáhlých sbornících. V zahraničí je výběr publikací o něco bohatější a na toto téma stále vychází velké množství literatury. Do českého překladu se dostala kniha autorky Christine Negroni, která se má věnovat vyšetřování nejzáhadnějších leteckých havárií. Alespoň dle skromné věty na obálce.
Vylepšená E. coli vyrábí z plastového odpadu paracetamol
Bioinženýři z University of Edinburgh nabízejí nový způsob využití plastového odpadu. Z plastu PET lahví, tedy z PET vyrábějí populární lék proti bolesti paracetamol (acetaminofen). Stačí k tomu vylepšené bakterie a čas na fermentaci.
Nová data odhalují dopad RSV na děti s chronickými onemocněními i vysoký výskyt u dospělých
Dvě nové studie ukazují dopad respiračního syncyciálního viru (RSV) v různých skupinách populace. První studie ukazuje, že děti s chronickými zdravotními problémy postihujícími více orgánových systémů mají nejvyšší míru hospitalizací kvůli RSV. Druhá studie pak zjistila, že více než 8 z 10 dospělých bylo s RSV již vystaveno.
Z lásky k zločinu
Podcasty se staly poměrně moderním způsobem předávání myšlenek, informací i všeho možného. Český národ by na tuto situaci měl být připraven, rozhlasové hry mají u nás dlouhou tradici a není to tak dávno, co se důležitá vládní usnesení předávala formou hodinové samomluvy ve videu plném podivného balastu. Stejně jako kdysi musí proto divák pozorně hledat sdělení v dlouhých blocích zvuku různé kvality.
Keramika, která svítí
Spojit minimálně pět prvků do jediné krystalické struktury a vytvořit z nich průhledný keramický materiál, který efektivněji vede světelné paprsky – to je cíl výzkumu, za který získala Tereza Havlíková z CEITEC VUT prestižní ocenění Brno PhD Talent. Její práce otevírá dveře k efektivnějším laserům, scintilátorům i LED technologiím.
Dánská studie: Vakcíny s hliníkem nejsou spojeny s autismem ani jinými nemocemi
Velká dánská studie zahrnující více než 1,2 milionu dětí ukázala, že očkování vakcínami obsahujícími hliníková adjuvans není spojeno s vyšším rizikem autismu, alergií ani autoimunitních onemocnění. Výsledky tak ukazují, že dětské vakcíny s hliníkem jsou bezpečné.
Humanizované myši jako nástroj pro studium mechanismů stárnutí a rakoviny
Myši hrají klíčovou roli v biomedicínském výzkumu již dlouhou dobu. Díky poměrně vysoké genetické a fyziologické podobnosti s člověkem jsou nejčastěji používaným savčím modelem pro studium lidských onemocnění. Umožňují zkoumat funkce genů, mechanismy vzniku nemocí i účinnost nových léčebných přístupů. Jejich využití však má i svá omezení. Mnohé myší modely nedokážou věrně napodobit průběh lidských chorob, což komplikuje přenos poznatků z laboratoře do klinické praxe. I proto vznikají tzv. humanizované modely myší, jejichž genetická výbava se více blíží té lidské a jejichž testování přináší spolehlivější data, zejména v oblasti stárnutí či onkologie.
Švýcarský genom viru chřipky z roku 1918 rekonstruován
Téměř 106 let po vypuknutí pandemie španělské chřipky se vědcům podařilo získat kompletní genetickou informaci viru z první vlny nákazy. Analýza ukázala, že virus už v létě 1918 nesl změny, které mu pomáhaly lépe infikovat člověka – tedy ještě dříve, než pandemie dosáhla svého ničivého vrcholu na podzim.
Miliardáři platí v přepočtu menší daně než střední třída. Nobelisté volají po zdanění nejbohatších
Nejbohatší lidé planety – jako zakladatel Tesly a majitel SpaceX Elon Musk nebo francouzský magnát Bernard Arnault – koncentrují ve svých rukou bezprecedentní bohatství. Přesto v poměru ke svým příjmům odvádějí do veřejných rozpočtů méně než běžní daňoví poplatníci. A to v době, kdy se rozpočty mnoha států propadají do stále hlubších deficitů. Sedm nositelů Nobelovy ceny za ekonomii proto pro deník Le Monde vyzývá k zavedení minimální daně z majetku pro miliardáře.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 