🧬 Vědci představili platformu CoVerage, která sleduje genetické změny viru SARS-CoV-2 a dokáže předpovědět vznik nových variant až o 2–3 měsíce dříve, než je oficiálně označí WHO. Systém je založený na sledování změn ve spike proteinu viru, který hraje klíčovou roli v infekčnosti i účinnosti vakcín.
Category Archives: Výzkum
Vylepšená E. coli vyrábí z plastového odpadu paracetamol
Bioinženýři z University of Edinburgh nabízejí nový způsob využití plastového odpadu. Z plastu PET lahví, tedy z PET vyrábějí populární lék proti bolesti paracetamol (acetaminofen). Stačí k tomu vylepšené bakterie a čas na fermentaci.
Nová data odhalují dopad RSV na děti s chronickými onemocněními i vysoký výskyt u dospělých
Dvě nové studie ukazují dopad respiračního syncyciálního viru (RSV) v různých skupinách populace. První studie ukazuje, že děti s chronickými zdravotními problémy postihujícími více orgánových systémů mají nejvyšší míru hospitalizací kvůli RSV. Druhá studie pak zjistila, že více než 8 z 10 dospělých bylo s RSV již vystaveno.
Keramika, která svítí
Spojit minimálně pět prvků do jediné krystalické struktury a vytvořit z nich průhledný keramický materiál, který efektivněji vede světelné paprsky – to je cíl výzkumu, za který získala Tereza Havlíková z CEITEC VUT prestižní ocenění Brno PhD Talent. Její práce otevírá dveře k efektivnějším laserům, scintilátorům i LED technologiím.
Dánská studie: Vakcíny s hliníkem nejsou spojeny s autismem ani jinými nemocemi
Velká dánská studie zahrnující více než 1,2 milionu dětí ukázala, že očkování vakcínami obsahujícími hliníková adjuvans není spojeno s vyšším rizikem autismu, alergií ani autoimunitních onemocnění. Výsledky tak ukazují, že dětské vakcíny s hliníkem jsou bezpečné.
Humanizované myši jako nástroj pro studium mechanismů stárnutí a rakoviny
Myši hrají klíčovou roli v biomedicínském výzkumu již dlouhou dobu. Díky poměrně vysoké genetické a fyziologické podobnosti s člověkem jsou nejčastěji používaným savčím modelem pro studium lidských onemocnění. Umožňují zkoumat funkce genů, mechanismy vzniku nemocí i účinnost nových léčebných přístupů. Jejich využití však má i svá omezení. Mnohé myší modely nedokážou věrně napodobit průběh lidských chorob, což komplikuje přenos poznatků z laboratoře do klinické praxe. I proto vznikají tzv. humanizované modely myší, jejichž genetická výbava se více blíží té lidské a jejichž testování přináší spolehlivější data, zejména v oblasti stárnutí či onkologie.
Švýcarský genom viru chřipky z roku 1918 rekonstruován
Téměř 106 let po vypuknutí pandemie španělské chřipky se vědcům podařilo získat kompletní genetickou informaci viru z první vlny nákazy. Analýza ukázala, že virus už v létě 1918 nesl změny, které mu pomáhaly lépe infikovat člověka – tedy ještě dříve, než pandemie dosáhla svého ničivého vrcholu na podzim.
Střevní mikrobiom mohl ovlivnit i růst mozku předků člověka
Mozková tkáň patří k energeticky nejnákladnějším v těle, savci s větším mozkem proto potřebují více energie než jiní o téže hmotnosti. Které biologické změny přesně umožnily lidským předkům uspokojit velmi vysoké energetické potřeby při vývoji většího mozku? Studie Northwestern University (Evanston, Illinois) poukazuje na možnou roli střevních mikrobů.
Vědci objevili nový protein u červů, jeho lidská obdoba souvisí s poruchami vývoje
Odborníci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity objevili protein, který pomáhá zajistit správné rozdělení genetické informace při tvorbě pohlavních buněk. U červů a myší ovlivňuje plodnost, u lidí je jeho obdoba dávána do souvislosti s vývojovými vadami.
Jak členské státy EU bojují proti informačním manipulacím
Evropská digitální mediální observatoř (EDMO) zveřejnila zásadní zprávu, která podrobně mapuje, jak všechny členské státy EU reagují na výzvy spojené s dezinformacemi a mediální gramotností.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 