
Lidé si často zaměňují potravinové alergie s potravinovými intolerancemi nebo s přecitlivělostí na některé potraviny (tzv. pseudoalergií).
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání

Lidé si často zaměňují potravinové alergie s potravinovými intolerancemi nebo s přecitlivělostí na některé potraviny (tzv. pseudoalergií).

Vakcíny jsou všeobecně považovány za jeden z největších objevů lidstva. Světová zdravotnická organizace hovoří o desítkách milionů případů osob ochráněných před úmrtím nebo dopady potlačení závažných infekčních chorob pouze a jedině podáním očkovacích látek. Navzdory tomu celosvětově sílí hnutí proti očkování.

Analýza 430 000 dospělých osob v USA zjistila, že užívání konopí, nejčastěji jeho kouřením, konzumací nebo vaporizací, je významně spojeno s vyšším rizikem srdečního infarktu a mozkové mrtvice.
Každoroční průzkum zjistil, že v roce 2019 uvedlo 48,2 milionu osob ve věku 12 let a starších, že alespoň jednou užily konopí, zatímco v roce 2002 to bylo 25,8 milionu osob ve věku 12 let a starších, což představuje nárůst z 11 % na 17 %.
Z vajec želvy nádherné inkubovaných při nižších teplotách se líhnou samci, z vajec inkubovaných při vyšších teplotách samice. Současná představa teplotního určení pohlaví u této želvy se točí okolo podpůrných buněk gonád. Tým, jehož součástí byla i Barbora Straková z Katedry ekologie PřF UK, publikoval v časopise Current Biology práci, ve které se autoři zaměřili na roli dalšího buněčného typu – zárodečných buněk – při tomto procesu.
Průlomová studie publikovaná v časopise Nature Biotechnology počátkem tohoto roku nastiňuje velmi slibné nové přístupy léčby akné a jiných kožních onemocnění. K léčbě využívá genetických úprav běžných nepatogenních bakterií kožní mikrobioty.

Zvládnou přečkat i opakované extrémní teploty okolí. Vystavení vysokým teplotám však u embryí čolka výrazně ovlivňuje délku vývoje, velikost vylíhlých larev a jejich pohybovou aktivitu, což může nepřímo působit na jejich přežívání. Překvapivé novinky ze života čolků přinesl výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Počet velkých šelem klesá. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v nové studii soustředili na levharta skvrnitého, na to, jak další šelmy ovlivňují areál, v němž je rozšířen. Zjistili, že levhartů v oblasti ubývá, pokud se v ní setkávají s jinými šelmami. Nicméně žádná z těchto šelem nezapříčiňuje vymírání levharta ve sdíleném areálu.

Vědci vyvinuli revoluční biosenzor využívající terahertzové (THz) vlny, který dokáže detekovat rakovinu kůže s výjimečnou citlivostí a potenciálně tak otevírá cestu k časnější a snadnější diagnostice. Studie publikovaná v časopise IEEE Transactions on Biomedical Engineering představuje významný pokrok v oblasti včasné detekce rakoviny, a to díky spolupráci multidisciplinárních týmů z Queen Mary University of London a University of Glasgow.
Kosatce jsou jedny z nejvýznamnějších zahradních trvalek a Průhonická botanická zahrada se jejich šlechtění a konzervaci věnuje již od šedesátých let 20. století. Publikace, kterou vytvořili kurátorka sbírky kosatců Průhonické botanické zahrady Zuzana Caspers a botanik Pavel Sekerka, přináší podrobný přehled odrůd zahradních kosatců vyšlechtěných v Československu a České republice od počátku šlechtění v padesátých letech po současnost. Uvádí rozdělení kosatců do zahradnických skupin, jejich charakteristiku a stručný popis nároků na pěstování. Připomíná nejvýznamnější české šlechtitele, kteří se na šlechtění kosatců podíleli. Brožura dále zmiňuje Středoevropskou kosatcovou společnost a registraci a hodnocení novinek v Průhonické botanické zahradě.
Cerebrální organoidy pěstované na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity slouží k výzkumu Alzheimerovy nemoci. Vědci věří, že miniaturní modely mozku mohou přispět i k vývoji léčiv.