Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Částicová fyzika je podivnější, než by se mohlo zdát. Vědci z mezinárodní observatoře Telescope Array, kde je zapojen také vědec z Fyzikálního ústavu AV ČR, zachytili extrémně energetickou částici, která byla pojmenována „Amaterasu“ podle japonské nebeské bohyně Slunce. Původ takto vysokoenergetické částice zůstává záhadný, protože zpětné sledování směru příletu nevede k žádnému zřejmému zdroji, například galaxii.
Vědci z univerzity v Sydney objevili v lidských plicích protein, který blokuje nákazu virem SARS-CoV-2 a vytváří v těle přirozenou ochrannou bariéru proti nemoci covid-19. Podle autorů otevírá práce zcela novou oblast imunologického výzkumu obrany proti covidu. Současně nabízí farmaceutickému průmyslu slibnou cestu k vývoji nových léků, které by zabránily virovým infekcím způsobeným koronaviry nebo se vypořádaly s fibrózou plic.
Vědci z University of Virginia School of Medicine zjistili, jak Lactobacillus, bakterie nacházející se ve fermentovaných potravinách a jogurtech, pomáhají tělu zvládat stres a mohou pomoci předcházet depresi a úzkosti. Zjištění ze studie (publikováné v časopise Brain, Behavior and Immunity) otevírají dveře novým terapiím k léčbě úzkosti, deprese a dalších stavů duševního zdraví.
O marihuaně se někdy mluví jako o droze, která by mohla nahrazovat užívání silnějších návykových látek, které způsobují mnohem závažnější problémy. Teď ale rozsáhlá studie ukázala, že se taková očekávání nemohou naplnit – marihuana totiž takhle nefunguje.
Pouze korelace, nebo i kauzalita? V údajích Úřadu pro sčítání lidu, na které upozornil americký deník The New York Times, se objevuje znepokojivý nárůst počtu Američanů hlásících vážné kognitivní problémy, což představuje nejvyšší čísla za posledních 15 let. Růst, který je zvlášť patrný u dospělých ve věku od 20 do 50 let, přiměl výzkumníky pátrat po příčinách tohoto znepokojivého trendu. Čísla, patrně ovlivněná nástupem pandemie covidu-19, odhalují, že zhruba jeden milion pracujících dospělých nyní přiznává „závažné obtíže“ s myšlením, soustředěním nebo rozhodováním.
Lidé si už nepamatují, jak ve skutečnosti vypadala pandemie covidu. Ukazuje to nová studie, která zkoumala vzpomínky lidí na dobu lockdownů a začátků vakcinace. Právě to, jestli respondenti podstoupili, nebo nepodstoupili očkování, mělo největší dopad na to, jak si tři roky staré události pamatovali.
V České republice nyní žije zhruba 200 tisíc pacientů s nějakým typem neurodegenerativního onemocnění a odhady pro rok 2050 počítají dokonce až s necelým půl milionem nemocných! Jedná se odhadem o 100 tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou, 30–50 tisíc pacientů s Parkinsonovou nemocí a 5–10 tisíc pacientů s některou formou fronto-temporální lobární neurodegenerace (FTDL).
Jednou z příčin takového nárůstu může být i negativní vliv toxických látek v životním prostředí. Akutně mozek ohrožují i cévní mozkové příhody, které u nás každoročně postihnou přibližně 25 tisíc lidí. Neurologická klinika 1. LF UK a VFN hraje klíčovou roli ve výzkumu neurologických onemocnění. Programově se zabývá výzkumem řeči a dalších příznaků, které vzniku neurodegenerativních poruch přecházejí.
Výzkumný tým vedený odborníky amerického Rensselaer Polytechnic Institute jako první vytvořil pomocí 3D biotisku lidské vlasové folikuly v laboratorně pěstované lidské kůži. Je to vůbec poprvé kdy byly vlasové folikuly, které jsou významné pro hojení a funkci kůže, vytvořeny technologicky.
Výsledky výzkumu mají slušný potenciál pro regenerativní medicínu nebo třeba testování nových léků a kosmetických přípravků. Do 3D tisku plnohodnotné náhradní kůže ale prý ještě bohužel schází několik let.
Od vnějšího ucha až po sluchový nerv. Nový kompletní počítačový model ucha, který vyvinuli badatelé z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, umožní neinvazivně zkoumat sluch savců včetně člověka, a to v nebývalé šíři. Pomoci má nejen k lepšímu poznání lidského ucha, ale i ke zdokonalení sluchových pomůcek. Výsledky výzkumu zveřejnil vědecký časopis Hearing Research.
Vědci shromáždili data, která se týkají úmrtí mladých a zdánlivě zdravých sportovců, za dvacet let. Nepodařilo se jim v nich najít žádný důkaz, který by ukazoval, že covid nebo očkování proti němu nějak zvýšily počet těchto tragických událostí.
Častou konspirační teorií je, že očkování proti covidu vede k úmrtím mladých, jinak zdravých lidí, zejména vrcholových sportovců. Nic takového ale nepotvrdila žádná demografická data – u mladých lidí nedošlo po vakcínách k žádnému skokovému nárůstu úmrtnosti. Ale vyvrátit tyto pověry o sportovcích bylo složitější.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka