Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Vysoké teploty, sucho, nedostatek živin… Klimatické změny ovlivňují také rostliny. Jak se mohou adaptovat, aby přežily v nových podmínkách? Mezinárodní tým pod vedením vědců z Botanického ústavu AV ČR prokázal, že se klonální rostliny mohou přizpůsobit změně klimatu, aniž by změnily svoji DNA. Umožňuje jim to epigenetická paměť. Výsledky studie publikoval časopis New Phytologist.
Pro termity živící se dřevem je klíčová symbióza s bakteriemi a prvoky, kteří jim umožňují trávit celulózu nebo fixovat vzdušný dusík. Ani symbionti však nedokážou pokrýt termití spotřebu některých esenciálních látek, na které je dřevo chudé. Tým autorů pod vedením Roberta Hanuse (skupina Chemie společenského hmyzu, ÚOCHB AV ČR), jehož součástí byli i vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, se proto zaměřil na evoluci biosyntézy esenciální kyseliny linolové u termitů a švábů a její souvislosti s ekologickým úspěchem termitů. Výsledky své práce publikovali v časopise Molecular Biology and Evolution.
Podle nové studie vědců z Torontské univerzity Unity Health Toronto se lidem, kteří přestanou kouřit, již po několika letech výrazně prodlouží délka života.
Studie zveřejněná v časopise NEJM Evidence ukazuje, že kuřáci, kteří přestanou kouřit před 40. rokem věku, mohou očekávat, že budou žít téměř stejně dlouho jako ti, kteří nikdy nekouřili. Ti, kteří přestanou kouřit v jakémkoli věku, se 10 let po ukončení kouření vrátí na úroveň blízkou přežití nikdy nekouřících osob, přičemž přibližně polovina tohoto přínosu se dostaví během pouhých tří let.
Nejstarší světově rozšířená sociální síť Facebook slaví dvacet let své existence. V Česku ji používá více než polovina populace. Podle antropoložky Marie Heřmanové ze SYRI Facebook změnil zejména formu toho, jak přijímáme a předáváme si informace. Zatímco před jeho spuštěním jsme měli média jako producenty a na druhé straně konzumenty mediálních sdělení, tak teď jsme vlastně všichni konzumenty i producenty těchto sdělení. A to je ten největší posun, říká Heřmanová.
V Severní Americe probíhá okem neviditelná invaze, která může vyvolat katastrofické změny. Podle nové studie vědců ze Stanfordovy univerzity totiž kontinent kolonizovalo nejméně sedmdesát importovaných druhů žížal, které představují do značné míry přehlíženou hrozbu pro původní ekosystémy.
Na rozdíl od obvyklých cest uvolňování energie v normálních buňkách se rakovinné buňky přizpůsobují tak, aby získávaly více energie z příjmu glukózy, po němž následuje fermentace kyseliny mléčné – takzvaný Warburgův efekt.
Tým z The University of Texas MD Anderson Cancer Center nyní učinil objev, který mění pravidla hry. V článku publikovaném v časopise Cancer Cell popisují, jak kyselina mléčná produkovaná bakteriemi v nádorovém mikrobiomu a jeho okolí může rovněž podporovat růst nádorů. 
Přítomnost bakterie Lactobacillus iners (L. iners) způsobuje v nádorových buňkách změny v mnoha metabolických drahách, což vede k odolnosti vůči radioterapii.
Nový výzkum naznačuje, že zdravý životní styl by mohl pomoci odvrátit demenci tím, že ve stárnoucím mozku vytvoří odolnou „kognitivní rezervu“.
Studie byla založena na pitvách mozku 586 lidí, kteří se dožili průměrného věku téměř 91 let. Výzkumníci porovnávali životní styl a duševní schopnosti jednotlivých osob na konci života s neurologickými příznaky demence, jako jsou mozkové bílkovinné plaky nebo změny v průtoku krve mozkem.
Rakovina močového měchýře je dnes jednou z nejčastějších rakovin. Obzvláště se to týká mužů, u nichž jde o čtvrtý nejčastější nádor vůbec.
Navzdory relativně nízké úmrtnosti je tento nádor považován za problematický. U téměř poloviny případů se nádor do 5 let znovu objeví. To vyžaduje neustálé monitorování pacientů. Časté návštěvy nemocnice a nutnost opakované léčby přispívají k tomu, že léčba rakoviny močového měchýře patří k těm nejdražším.
U březích samic netopýra rezavého se mění množství a druhy netuberkulózních mykobakterií, které u jiných zvířat mají negativní dopad na jejich mláďata. Studie vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) a Veterinární univerzity Brno (VETUNI) prokázala, že nejvíc mykobakterií mají netopýří samičky před porodem, a ještě více ty, které čekají dvojčata.
Studie provedená na „špinavých“ myších zpochybňuje hygienickou hypotézu. Ta tvrdí, že určitá míra vystavení mikrobům nebo parazitům typu tasemnic může snížit riziko vzniku alergií. Výzkum provedený na švédském Karolinska Institutet ale ukazuje, že myši s vysokou expozicí infekcím od narození mají stejnou, ne-li dokonce vyšší předpoklady rozvíjet alergické imunitní reakce jako „čisté“ laboratorní myši.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka