Mozková tkáň patří k energeticky nejnákladnějším v těle, savci s větším mozkem proto potřebují více energie než jiní o téže hmotnosti. Které biologické změny přesně umožnily lidským předkům uspokojit velmi vysoké energetické potřeby při vývoji většího mozku? Studie Northwestern University (Evanston, Illinois) poukazuje na možnou roli střevních mikrobů.
Category Archives: Výzkum
Vědci objevili nový protein u červů, jeho lidská obdoba souvisí s poruchami vývoje
Odborníci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity objevili protein, který pomáhá zajistit správné rozdělení genetické informace při tvorbě pohlavních buněk. U červů a myší ovlivňuje plodnost, u lidí je jeho obdoba dávána do souvislosti s vývojovými vadami.
Jak členské státy EU bojují proti informačním manipulacím
Evropská digitální mediální observatoř (EDMO) zveřejnila zásadní zprávu, která podrobně mapuje, jak všechny členské státy EU reagují na výzvy spojené s dezinformacemi a mediální gramotností.
Masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
Katastrofální přemnožení invazního sumce velkého v nádrži Iznájar v jižním Španělsku potvrdili vědci z Biologického centra AV ČR. Během průzkumu jezera minulý týden ulovili 29 jedinců o celkové hmotnosti přes 800 kilogramů. Podle odborníků zatím nebyla taková populační biomasa zaznamenána nikde jinde na Pyrenejském poloostrově. Největší odlovení sumci měřili přes dva metry a vážili téměř 80 kilogramů.
Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
Na zdroji vody záleží. Jezera napájená převážně podzemní vodou odolávají suchu a extrémním teplotám lépe než ta, která závisejí pouze na srážkách. Ukázal to výzkum vědců z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří mezi lety 2022 a 2024 analyzovali složení vody v 350 jezerech napříč 18 evropskými zeměmi. Své výsledky dnes (9. 7.) představí na mezinárodní geochemické konferenci Goldschmidt v Praze.
Z mnohdy podceňovaných dělnických kolonií pocházely i slavné osobnosti
Byly rozesety po celých českých zemích, občas i v místech, kde bychom je vůbec nehledali. Dělnické kolonie hrály v procesu urbanizace a industrializace zvlášť v průmyslových regionech naprosto zásadní roli. Ve svých výzkumech se jim věnuje Martin Jemelka z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, který vytvořil také webový portál delnickekolonie.cz. O tématu jsme psali v A / Magazínu v článku Ubytko pro dělníky.
Etolog Ondřej Fišer a filozof jazyka Tomáš Koblížek objasňují, jak výzkum ptačích hejn inspiruje studium internetových komunit
Viděli jste někdy na obloze hejno špačků, jak se vlní jako obří živoucí mrak? Nebo husy letící v dokonalé formaci písmena „V“? Jak to, že se ptáci pohybují v hejnu tak hladce, aniž by do sebe vráželi? A napadlo vás někdy, že podobný fenomén existuje nejen na nebi, ale třeba také v online světě? I zde uživatelé internetu, třeba nevědomky, vytvářejí hejna, v nichž dochází k vzájemné koordinaci a souladu.
Češi se podle nejnovějšího výzkumu o své stravování více zajímají. Nejvíc se vyhýbají cukru, palmovému oleji a tučným jídlům
Češi se o to, co jedí, opravdu zajímají. Podle průzkumu Sociologického ústavu AV ČR „Potraviny 2025“ považuje stravování za důležité 92 % respondentů – a dvě pětiny berou výživu velmi vážně. Studie přináší podrobné informace o tom, jak lidé přistupují k potravinám, zda některé omezují a co je k tomu vede.
Keltské sídliště, které nemá obdoby. Archeologové slaví unikátní nález v trase budoucí dálnice D35
Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské, která bývá tradičně spojována s Kelty. Lokalita nemá svým rozsahem a charakterem v Čechách obdoby.
Neandrtálci si uměli obohatit jídelníček tukem. Vařili kosti už před 125 000 lety
Nové archeologické nálezy z Německa ukazují, že neandrtálci byli v kuchyni daleko vynalézavější, než jsme si mysleli. Před více než 125 000 lety dokázali z kostí zvířat získávat tuk – důležitý zdroj energie, bez kterého by jen s masem v zimních měsících nevystačili.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 