Category Archives: Výzkum

Technika toxického samce: slibný pokrok v boji proti nemocem přenášeným komáry

Průlomová inovace výzkumníků z ARC Center of Excellence in Synthetic Biology a Applied BioSciences na Macquarie University by mohla změnit způsob, kterým bojujeme proti komářím přenašečům velmi nebezpečných nemocí. Technika toxického samce (TMT – z angl. Toxic Male Technique) využívá genetické modifikace komářích samců, kteří při páření předávají samicím spolu se semenem proteiny, které jsou pro ně jedovaté. Tato metoda je rychlejší a účinnější než současné biologické alternativy a představuje významný milník v aplikaci syntetické biologie v ochraně veřejného zdraví.

Další

Co víme o UFO nebo UAP?

Termíny UFO i UAP označují stejnou věc, jen ji v jednom případě nazýváme „neidentifikovaný létající objekt“ (v angličtině „Unidentified Flying Object“), ve druhém pak „neidentifikovaný vzdušný (nebo anomální) fenomén“ („Unidentified Aerial/Anomalous Phenomenon“) [1]. Vždy však jde o nějaký úkaz, který vidíme na obloze a nedokážeme jej v tu chvíli vysvětlit. UFO (dále budu pro jednoduchost používat jen tuto známější zkratku) tedy prokazatelně existují, nejde rozhodně o nesmysl na úrovni ploché Země, vždyť tento fenomén dlouhodobě zkoumá i americká NASA [2] či americké ministerstvo obrany [3].

Další

Amerika je inovační laboratoří medicíny

Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.

Další

Svérázné houby, které se kamarádí s řasami

Čeští vědci vůbec poprvé z České republiky publikovali houbu tužnatku s latinským jménem Multiclavula corynoides. Její nález pochází od Želené Rudy na Šumavě, kde rostla v opuštěné pískovně. Není to ale typická houba, přestože tak vypadá a je blízce příbuzná např. liškám. Jedná se o houbu lichenizovanou čili lišejník. Zelené povlaky kolem plodnic na obrázku totiž také patří tužnatce – jsou to drobné slizovité granulky, v kterých nachází společné obydlí houba (v podobě hyf) a jednobuněčná řasa rodu Elliptochloris (v podobě kulovitých buněk). Společné soužití přináší nesporné výhody při získávání životně důležitých látek. U hub je však symbióza běžnou záležitostí, např. v podobě široce rozšířených mykorhiz.

Další

Genetická revoluce v laboratoři?

Vědci z Japonska poprvé úspěšně odstranili třetí chromozom 21 u buněk s Downovým syndromem pomocí technologie CRISPR-Cas9. Upravené buňky následně vykazovaly normalizovanou genovou expresi, zlepšený růst i metabolickou aktivitu.

Další