Nejtenčí nanošpagety – z mouky a kyseliny mravenčí

Nejtenčí špagety na světě, asi 200krát tenčí než lidský vlas, vytvořili vědci z University College London a dalších institucí. Tyto špagety nemají být novou (exotickou, dekadentní…) potravinou, ale byly vytvořeny kvůli širokému využití, které nanovlákna tohoto typu mají v medicíně i průmyslu.

Další

Popsali mechanismus vzniku rezistence bakterií k nanočásticím stříbra

Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) popsali mechanismus, pomocí kterého si bakterie vytváří odolnost k nanočásticím stříbra, jež mohou vrátit antibiotikům jejich ztracenou sílu. Odborníci zjistili, že bakterie vystavené nanočásticím stříbra nadměrně produkují látky, pomocí kterých přinutí nanočástice stříbra ke shlukování – ty poté ztratí svoji antibakteriální účinnost. Zároveň našli způsob, jak bakteriím zabránit, aby si vůči nanočásticím stříbra vybudovaly rezistenci. Tyto nové poznatky mohou výrazně pomoci v boji s rostoucí odolností mikroorganismů vůči antibiotikům, která značně komplikuje léčbu bakteriálních infekcí. Výsledky práce olomouckých vědců zveřejnil časopis Communications Biology.

Další

Laboratoř: Už před 12 tisíci lety zřejmě lidé používali přeslen

V Izraeli se našly 12 tisíc let staré vápencové kameny s otvorem, na nichž si zřejmě pravěcí lovci a sběrači vyráběli přízi. Vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě doložili, že jde o raný příklad používání rotační technologie. Doklady o zpracování vláken existují už z doby před 25 tisíci lety, připomínají vědci v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu Plus.

Další

Možnosti umělé inteligence v oblasti diagnostiky jsou slibné

Umělá inteligence diagnostikovala lépe než lékaři. Někteří její potenciál využít nechtějí, jiní to neumí. Alespoň to ukázala studie z letošního podzimu, kdy chatbot s umělou inteligencí (ChatGPT) při posuzování lékařských kazuistik předčil samotné lékaře – a to i v případě, že sami tento nástroj využívali. Studii zveřejnil časopis Americké lékařské společnosti (JAMA).

Další

Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pod vedením Miloslava Poláška vytvořili sloučeniny, které jsou až milionkrát stabilnější, než obdobné látky využívané současnou medicínou při léčbě nádorů nebo jako kontrastní látky pro magnetickou rezonanci. Našli totiž nový způsob, jak bezpečně vázat kovové prvky, tzv. lanthanoidy, v molekulách léčiv.

Studii zveřejnil uznávaný vědecký časopis Nature Communications.

Další