Studie profesora Stewarta Colese z University of Illinois Urbana-Champaign zkoumá, jak rasové a politické signály na sociálních sítích ovlivňují televizní preference diváků. Výzkum ukazuje, že lidé jsou více nakloněni sledovat televizní programy, které doporučují uživatelé sdílející jejich politickou příslušnost. Tento efekt se však prolíná s dalšími faktory, zejména rasovou identitou a vnímáním tzv. ingroup norem – tedy přesvědčením o tom, které skupiny daný obsah sledují či schvalují.
Category Archives: Výzkum
Jak emoce vypínají kritické myšlení – a proč je to ideální půda pro dezinformace
Emoce jsou základním stavebním kamenem lidské zkušenosti. Ale v digitálním prostředí, které je postaveno na maximalizaci pozornosti, se z emocí stává nástroj manipulace. Silné emoce oslabují kritické myšlení, a když se spojí s algoritmy sociálních sítí, vytvářejí ideální prostředí pro šíření dezinformací a vznik informačních bublin.
Dobrá zpráva je, že existují účinné způsoby, jak se bránit. Stačí trénovat jednoduché návyky: zpomalit, ověřovat, rozpoznávat manipulaci a cíleně pracovat s vlastním informačním prostředím.
Digitální svět nezměníme ze dne na den. Ale můžeme změnit způsob, jak v něm myslíme.
Jak naše očekávání utváří bolest: Co ukazuje nový výzkum
Představ si, že stojíš v chodbě kliniky a čekáš na injekci. Míjí tě pacient, který právě proceduru podstoupil — zkřivená tvář, poznámka o tom, jak to „hrozně bolelo“. Ještě než se tě jehla dotkne, tvoje tělo se napíná. Najednou máš pocit, že to bude opravdu nepříjemné.
Co se právě stalo? Podle nové studie z Dartmouth College rozhodně víc než jen obyčejný okamžik empatie nebo nervozity. Výzkumníci ukázali, že sociální informace — tedy to, co slyšíme či vidíme u ostatních — může dramaticky ovlivnit, jak sami prožíváme bolest, psychickou námahu i sledování utrpení druhých.
Když influencer mluví, internet se bouří: Jak osobnosti sociálních sítí posilují toxicitu i sílu dezinformací
Sociální sítě dnes nejsou jen prostor pro sdílení fotek a videí. Staly se arénou, kde se střetává veřejné mínění, emoce – a bohužel i dezinformace. Nový výzkum z Cardiff Business School ukazuje, že významnou roli v šíření nepravdivých informací a v nárůstu toxicity diskuzí hrají sociální média influencerů (SMIs). A jejich vliv je mnohem větší, než se dosud čekalo.
Když minulost firmy ožívá: Proč lidé nezapomínají ani po 60 letech
Kdy jste naposledy slyšeli někoho říct: “To už je dávno, to se nepočítá!”? V běžném životě to může platit — ale ve světě firem a veřejného mínění nikoliv. Nový výzkum vedený Cornellovou univerzitou ukazuje, že lidé si pamatují firemní minulost s nečekanou vytrvalostí. A co víc: tato paměť má skutečný dopad na reputaci i byznys samotný.
Stévie pod drobnohledem v období 2025–2026: od „přírodního sladidla“ k možnému nástroji pro medicínu a biotechnologie
Stevia rebaudiana se v posledních dvou dekádách stala synonymem pro „přírodní“ alternativu cukru. Nové práce z let 2025–2026 ale ukazují, že stevia (přesněji její složky a deriváty) může mít zajímavé přesahy daleko za hranice sladké chuti—od podpory transdermální aplikace léčiv přes potenciální protinádorové účinky až po širší vliv na buněčný metabolismus. Tento přehled shrnuje nejzajímavější novinky, jejich kontext a opatrně vymezuje, co už víme a co zatím zůstává na úrovni laboratorních dat.
Skutečná věda o péči o pleť: proč jednoduchý přístup vítězí
Vzestup trendů kolem „ideální pleti“ na sociálních sítích proměnil péči o pleť v mnohamiliardový průmysl. Influencerští „skin gurové“ zásobují veřejnost doporučeními na desítky kroků denně, často bez vědeckého základu. Aktuální odborné poznatky však ukazují, že realita je jiná: zdravá pleť stojí především na jednoduchosti a respektu k biologii našeho největšího orgánu.
Jak snadno vznikají falešné vzpomínky: nové poznatky z výzkumu lidské paměti
Nedávno publikovaná studie v Applied Cognitive Psychology nabízí nový pohled na to, jak a proč lidé přijímají falešná přesvědčení a falešné vzpomínky – tedy události, které se ve skutečnosti nikdy nestaly. Výzkum ukazuje, že paměť není pevně uložený záznam, ale spíše rekonstruktivní proces, který se může pod vlivem sugesce výrazně zkreslit.
Spalničky znovu na scéně: Co stojí za návratem nemoci, kterou jsme měli pod kontrolou?
Když byly v roce 2000 v USA vyhlášeny spalničky za eliminované, považovalo se to za obrovské vítězství moderní medicíny. Jenže o čtvrt století později se tato vysoce nakažlivá nemoc vrací – a odborníci varují, že nejde o náhodu, ale o důsledek změn v našem chování, víře v instituce i způsobu, jakým konzumujeme informace.
Lze omladit tělo a mysl pomocí mikrobiomu?
Nová studie vědců ze Stanford Medicine a Arc Institute ukazuje, že zlepšení komunikace mezi střevem a mozkem může zvrátit věkem podmíněný kognitivní úpadek u stárnoucích myší. Klíčovou roli hraje bloudivý nerv (vagus), který přenáší signály z trávicího traktu do mozku.
