Vědci z výzkumné skupiny Jana Mendela se podílejí na testování jedinečné technologie CaviPlasma v rybochovných zařízeních. Tento přístroj na čištění vody vynalezli odborníci z Vysokého učení technického v Brně, Masarykovy univerzity a Botanického ústavu AV ČR.
Category Archives: Věda
Vnitrozemská akvakultura: „Spící obr“ Evropy pro udržitelnou výživu
Studie Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích upozorňuje na dosud nevyužitý potenciál polointenzivních rybníků a multitrofní akvakultury pro produkci nízkoemisních, na živiny bohatých vodních potravin v Evropě, čímž výrazně snižuje závislost na dovozu z moří. Článek zveřejněný v časopise Reviews in Aquaculture, zdůrazňuje, jak nové přístupy k rybniční akvakultuře mohou podpořit environmentálně šetrnou výživu a přispět k proměně evropských potravinových systémů.
Lže i vydírá. Umělá inteligence se učí nové triky
Nejvyspělejší modely umělé inteligence na světě v poslední době začínají vykazovat nové chování. Aby dosáhly svých cílů, manipulují lidmi. Pozoruhodné je, že to dělá celá řada různých modelů od různých tvůrců.
Vědci přečetli dosud největší genom v čeledi brukvovitých
Martin Lysák z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) společně s kolegy z čínské Huazhong Agricultural University koordinoval sekvenování dosud největšího genomu z čeledi brukvovitých, kam patří i známý laboratorní model huseníček rolní, řepka olejka nebo brokolice. Jedná se o genom fialy šedivé (Matthiola incana), okrasné příjemně vonící rostliny, která se pěstuje k řezu i jako letnička. Genom fialy (2 Giga párů bází) je dvanáctkrát větší než genom huseníčku, ačkoliv oba druhy mají podobný počet chromozomů.
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se zaměřili na to, jak požár a následné lesnické zásahy ovlivňují společenstva střevlíkovitých brouků v písčitých lesích nacházející se na jihu Moravy. Zjistili, že požár může vytvářet cenné biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků. Výsledky svého výzkumu zveřejnili v prestižním časopise Agricultural and Forest Entomology.
Technika toxického samce: slibný pokrok v boji proti nemocem přenášeným komáry
Průlomová inovace výzkumníků z ARC Center of Excellence in Synthetic Biology a Applied BioSciences na Macquarie University by mohla změnit způsob, kterým bojujeme proti komářím přenašečům velmi nebezpečných nemocí. Technika toxického samce (TMT – z angl. Toxic Male Technique) využívá genetické modifikace komářích samců, kteří při páření předávají samicím spolu se semenem proteiny, které jsou pro ně jedovaté. Tato metoda je rychlejší a účinnější než současné biologické alternativy a představuje významný milník v aplikaci syntetické biologie v ochraně veřejného zdraví.
Co víme o UFO nebo UAP?
Termíny UFO i UAP označují stejnou věc, jen ji v jednom případě nazýváme „neidentifikovaný létající objekt“ (v angličtině „Unidentified Flying Object“), ve druhém pak „neidentifikovaný vzdušný (nebo anomální) fenomén“ („Unidentified Aerial/Anomalous Phenomenon“) [1]. Vždy však jde o nějaký úkaz, který vidíme na obloze a nedokážeme jej v tu chvíli vysvětlit. UFO (dále budu pro jednoduchost používat jen tuto známější zkratku) tedy prokazatelně existují, nejde rozhodně o nesmysl na úrovni ploché Země, vždyť tento fenomén dlouhodobě zkoumá i americká NASA [2] či americké ministerstvo obrany [3].
Amerika je inovační laboratoří medicíny
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
Svérázné houby, které se kamarádí s řasami
Čeští vědci vůbec poprvé z České republiky publikovali houbu tužnatku s latinským jménem Multiclavula corynoides. Její nález pochází od Želené Rudy na Šumavě, kde rostla v opuštěné pískovně. Není to ale typická houba, přestože tak vypadá a je blízce příbuzná např. liškám. Jedná se o houbu lichenizovanou čili lišejník. Zelené povlaky kolem plodnic na obrázku totiž také patří tužnatce – jsou to drobné slizovité granulky, v kterých nachází společné obydlí houba (v podobě hyf) a jednobuněčná řasa rodu Elliptochloris (v podobě kulovitých buněk). Společné soužití přináší nesporné výhody při získávání životně důležitých látek. U hub je však symbióza běžnou záležitostí, např. v podobě široce rozšířených mykorhiz.
Sociální podniky jsou hrdinové tiché revoluce, ukazuje ekonomický výzkum
V čem skutečně spočívá přínos sociálních podniků? Mezinárodní výzkum, který analyzoval devětačtyřicet podnikajících subjektů z deseti zemí včetně Česka, Indie nebo Spojených států, ukazuje, že sociální podniky neslouží jen k „pomoci slabším“, ale představují inovativní nástroj pro systémové změny.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 