Category Archives: Věda

Detektivka na Antarktidě

Která poušť je na světě největší? Antarktida – to je správná odpověď na tenhle chyták. Tento nehostinný, a také nejméně obydlený kontinent, ale býval zeleným rájem pro život. Dříve bychom na něm našli obratlovce i rostliny, což je doloženo velkým počtem jejich fosilií. Jak to ale bylo s hmyzem je otázka, protože jejich fosilií je na tomto kontinentě opravdu poskrovnu. To ale neznamená, že se na Antarktidě nemohli vyskytovat. Jak to tedy bylo, zkoumal Vít Sýkora z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Další

Jeden mozek, dva světy

Mozek s vnějším světem vypořádává tak, že ho rozdělí na dvě samostatné oblasti, peripersonální a extrapersonální

John Douglas Pettigrew, donedávna emeritní profesor fyziologie na Queenslandské univerzitě v Austrálii (zemřel v květnu 2019), byl rodákem z města s rozkošným jménem Wagga Wagga. Pettigrew prožil skvělou kariéru neurovědce a nejvíce se proslavil aktualizací hypotézy létajících primátů, podle níž jsou netopýři našimi vzdálenými bratranci. Zatímco pracoval na této myšlence, jako první objasnil, jak mozek vytváří trojrozměrnou mapu světa. Možná to zní jako něco, co je podstatě vášnivého vztahu hodně vzdálené, ale ukázalo se, že jde o klíčový koncept pro objasnění dopaminu a lásky.

Další

Vědci odhalili vypínač metastáz rakoviny prsu

Navzdory slibným výsledkům imunoterapie se mnoho druhů rakoviny nedaří léčit, včetně více než 80 % nejpokročilejších druhů rakoviny prsu. A u mnoha pacientek, které na léčbu reagují, se nakonec stejně objeví metastázy. Nový výzkum Stanfordovy univerzity a Arc Institute odhalil lepší způsob, jak předvídat a zlepšit reakce pacientů.

Tým vedený Lingyin Li, docentkou biochemie na Stanfordu a hlavní výzkumnicí ústavu Arc, zjistil, že protein zvaný ENPP1 funguje jako vypínač, který řídí schopnost rakoviny prsu odolávat imunoterapii i metastazovat.

Další

Biologické centrum AV ČR se důrazně ohrazuje proti podvodnému videu

Biologické centrum AV ČR: Upozornění na deepfake: zmanipulované video s tváří našeho vědce šíří bludy o parazitech

Biologické centrum AV ČR se důrazně ohrazuje proti podvodnému videu zmanipulovanému pomocí umělé inteligence (deepfake), které se šíří na sociální síti Facebook. V tomto deepfake videu byla zneužita identita našeho kolegy prof. Julia Lukeše z Parazitologického ústavu BC AV ČR pro šíření dezinformací o parazitech. Technickou úpravou s použitím umělé inteligence mu byla vložena do úst nesmyslná tvrzení o tom, že existuje 99% šance, že máte nebezpečné parazity v těle. K podvodu bylo zneužito originální video s přednáškou Julia Lukeše, vytvořeného Biologickým centrem AV ČR. Toto zneužití je zcela nepřípustné a míří proti vědeckému poslání Biologického centra Akademie věd ČR, jehož cílem je získávat a rozšiřovat nové poznatky a poskytovat věrohodné, odborné a ověřené informace veřejnosti.

Další

Kdo za vědu hoří

FRANTIŠEK KOŽÍŠEK | Státní zdravotní ústav | Diskuse

Divný název mé glosy je parafrází slovenské obrozenecké písně (Kto za pravdu horí) a průhledně odkazuje na tradici Mistra Jana Husa, který raději obětoval svůj život, než by se vzdal své pravdy.

Co s tím má ale společného věda? Inspirací se mi totiž stal chvályhodný článek autorů Kleina a Bencka (3), který připomíná osobnost jednoho ze zakladatelů moderní hygieny Maxe von Pettenkofera. A to včetně známé události z jeho života, kdy Pettenkofer – chtěje dokázat svou teorii, že samotný bacil Vibrio cholerae není schopen vyvolat choleru, dokud v organicky (fekálně) kontaminované půdě „nevyzraje“ ve skutečnou patogenní substanci – vypil během veřejné přednášky dne 7. 10. 1892 sklenici vody s čistou kulturou V. cholerae, kterou R. Koch izoloval od nemocného z tehdy aktuální hamburské cholerové epidemie. Pettenkofer tento pokus přežil (i když následující týden měl průjem a plynatost) prý díky Kochovi, který věděl, na co má být kultura použita, a proto ji připravil oslabenou.

Další

Astronomové pátrají po anihilaci temné hmoty v zemském jádru

Neutrinová observatoř IceCube zveřejnila nový výsledek svého pátrání po temné hmotě

IceCube nedokáže detekovat temnou hmotu přímo, ale mohla by detekovat lokální efekty temné hmoty, které produkují neutrina. Jeden z hlavních modelů předpokládá, že temnou hmotu tvoří hmotné částice, které interagují převážně mezi sebou a jen slabě s částicemi běžné hmoty. Tyto slabě interagující hmotné částice (WIMPs, tzv. lehká temná hmota) by se mohly skrývat v jádru Země.

Další

Nová zobrazovací metoda pomůže rychleji identifikovat rakovinné tkáně

Šetří čas strávený v laboratoři a zároveň zprostředkuje podrobné informace o dějích třeba v nádorech nebo zánětech. Nový software, který vyvinuli vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s kolegy z univerzity v německém Münsteru, výrazně urychluje a zjednodušuje popis chemických látek v tkáních. Nástroj umožňuje badatelům molekuly s jistotou identifikovat i zobrazovat jejich přítomnost v orgánech. Článek vyšel v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.

Další

Sociální sítě: když méně je více

Lepší duševní zdraví i výkonnost v práci. Psychologové popsali vliv kratší doby strávené na sociálních sítích

Pokud se omezí čas strávený na sociálních sítích, zlepší se pracovní výkonnost. To je výsledek německého psychologického experimentu, který se snažil prokázat, jak se mění lidské duševní zdraví v závislosti na množství času stráveného na sítích.

Vědci testovali po dobu jednoho týdne, jaký vliv má dopad sledování nebo nesledování sociálních médií. Ukázalo se, že k výrazné změně stačilo snížit dobu jejich užívání o pouhých třicet minut denně. Vedlo to ke zlepšení duševního zdraví, spokojenosti s prací, ale i s pracovním nasazením účastníků. Výzkum vedla Julia Brailovskaia z Centra pro výzkum a léčbu duševního zdraví na univerzitě v německé Bochumi.

Další