Nová studie mezinárodního týmu vědců zveřejňuje první důkazy o středopaleolitickém osídlení v oblasti Huqf ve středním Ománu. Objev rozšiřuje již známé záznamy o pravěkém osídlení v tomto regionu. Výzkum publikovaný v časopise Antiquity se zaměřuje na dvě nové archeologické lokality – Wadi Baw 3 (WB3) a 4 (WB4), kde byly nalezeny kamenné artefakty charakteristické zejména pro období středního paleolitu. Vytvořili je pravděpodobně lidé, kteří oblast obývali v období poslední doby meziledové, tedy asi před sto třiceti až osmdesáti tisíci lety.
Category Archives: Věda
Novinky ze světa konjugátů protilátka-léčivo
Protilátky se jako samostatná biologická léčiva dostala do klinické praxe již před relativně dlouhou dobou. První přípravek obsahující protilátku, který se dostal na světový trh v roce 1986, byl přípravek Orthoclone OKT3, obsahující účinnou látku muromonab-CD3. Své uplatnění našel v transplantologii. Celá řada dalších protilátek následovala, nejčastěji v indikacích souvisejících s nádorovými a autoimunitními onemocněními.
Nebezpečné látky v elektronických cigaretách poškozují ochrannou vrstvu plic
Vitamin E acetát a některé další látky obsažené v liquidech e-cigaret deformují a oslabují ochrannou lipidovou vrstvu uvnitř plic. Zjistili to vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR ve spolupráci s Helsinskou univerzitou. Studii vydal časopis Scientific reports v nakladatelství Nature.
Long covid: Akumulace spike proteinu SARS-CoV-2 spojená s dlouhotrvajícími účinky na mozek
Vědci z Helmholtzova centra v Mnichově a Ludwig-Maximilians-Universität (LMU) odhalili mechanismus, který může vysvětlit neurologické příznaky long covidu. Studie ukazuje, že spike protein viru SARS-CoV-2 zůstává v ochranných vrstvách mozku (meningy) a kostní dřeni lebky až čtyři roky po infekci. Tato přetrvávající přítomnost může vyvolávat chronický zánět a zvyšovat riziko neurodegenerativních onemocnění.
Epileptický záchvat nepřichází vždy zčistajasna
Góóól! Hlasitý výkřik se nese fotbalovým stadionem a euforičtí fanoušci v první řadě části tribuny vyskočí a zvednou ruce. To stejné udělá jen o chvilinku později řada druhá, pak třetí, čtvrtá… Mexická vlna se postupně šíří po obvodu hlediště, diváci skandují a nadšení graduje.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně testují nový materiál z technického konopí
Dřevotřískový nábytek by podle brněnských vědců mohla nahradit tzv. konopotříska. Může totiž být pevnější, a technické konopí navíc roste mnohonásobně rychleji než dřevo. „Dřevotřísková deska vydrží cca o polovinu menší zatížení,“ srovnává Petr Vyškovský výsledky zátěžových testů materiálů ze dřeva a technického konopí.
Rýže odolávající změnám klimatu
Rýže je základní potravinou pro více než polovinu světové populace, a proto její odolnost vůči měnícím se klimatickým podmínkám představuje zásadní výzvu. Indičtí výzkumníci se zaměřili na genetické úpravy průduchů na listech rýže, které hrají klíčovou roli v regulaci fotosyntézy, výměny plynů nebo výparu vody. Pomocí technologie CRISPR/Cas9 upravili gen OsEPF1, čímž zvýšili hustotu průduchů, a tím zlepšili efektivitu fotosyntézy a odolnost rostlin vůči vysokým teplotám.
Sugarcrete z bogasy
Po zpracování cukrové třtiny zůstává spousta odpadní biomasy bagasy. Buď skončí na skládce, nebo z ní lze vyrobit něco užitečného. Pozoruhodnou možností je cukrbeton Sugarcrete, který je překvapivě odolný a přitom nabízí celou řadu výhod. V mírném pásu se ale budeme muset poohlédnout po jiné plodině.
Nejtenčí nanošpagety – z mouky a kyseliny mravenčí
Nejtenčí špagety na světě, asi 200krát tenčí než lidský vlas, vytvořili vědci z University College London a dalších institucí. Tyto špagety nemají být novou (exotickou, dekadentní…) potravinou, ale byly vytvořeny kvůli širokému využití, které nanovlákna tohoto typu mají v medicíně i průmyslu.
Popsali mechanismus vzniku rezistence bakterií k nanočásticím stříbra
Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) popsali mechanismus, pomocí kterého si bakterie vytváří odolnost k nanočásticím stříbra, jež mohou vrátit antibiotikům jejich ztracenou sílu. Odborníci zjistili, že bakterie vystavené nanočásticím stříbra nadměrně produkují látky, pomocí kterých přinutí nanočástice stříbra ke shlukování – ty poté ztratí svoji antibakteriální účinnost. Zároveň našli způsob, jak bakteriím zabránit, aby si vůči nanočásticím stříbra vybudovaly rezistenci. Tyto nové poznatky mohou výrazně pomoci v boji s rostoucí odolností mikroorganismů vůči antibiotikům, která značně komplikuje léčbu bakteriálních infekcí. Výsledky práce olomouckých vědců zveřejnil časopis Communications Biology.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 