Matematika je často vnímána jako neosobní a odtažitá věda plná vzorců a čísel. Samuel Braunfeld z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, řešitel projektu JUNIOR STAR, vnímá matematiku jinak. Vidí v ní fascinující svět, kde se jazyk a logika protínají, aby rozkryly komplexní struktury, které ovlivňují náš každodenní život.
Category Archives: Věda
Česká věda se může pyšnit významnými úspěchy, včetně vývoje genových terapií
V České republice se zhruba jedno z 16 000 narozených dětí potýká se vzácným genetickým onemocněním zvaným Angelmanův syndrom (AS). Toto onemocnění je někdy označováno jako „syndrom šťastného dítěte“ nebo „Happy puppet syndrome“, protože děti s touto poruchou se často bezdůvodně smějí a působí tedy veselým dojmem. Za jejich úsměvem se však skrývají vážné zdravotní potíže. AS se projevuje především opožděným psychomotorickým vývojem, sníženým intelektem, problémy s chůzí, epileptickými záchvaty a poruchami spánku. V ČR s touto diagnózou žije více než 80 pacientů, celosvětově pak přes 500 tisíc.
Škodlivé plyny v chladničkách by mohli nahradiť plastické kryštály
Plastické kryštály prinášajú nádej pre ekologickejšiu prevádzku chladiacich zariadení. Tím výskumníkov z austrálskej Deakin University vyvinul materiál, ktorý by mohol nahradiť chemikálie emitujúce skleníkové plyny používané v chladiacich zariadeniach a klimatizáciách.
Aspirin nepomáhá zabránit návratu rakoviny tlustého střeva, ukázala studie
👉Mezinárodní klinická studie vedená Národním centrem pro rakovinu v Singapuru zjistila, že užívání aspirinu po standardní léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku nepřináší významný přínos při prevenci návratu nemoci.
Srdečním buňkám někdy méně kyslíku svědčí. Umí si pak lépe poradit s infarktem
Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1α, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1α je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.
Fascinující výzkum strachu: Jedna dvě, robogator si jde pro tebe
Potkanům, na rozdíl od lidí, je možné nahlížet do mozku, když jim tam vzniká a strach a obavy. Neurovědci postavili arénu s potravou, kterou tam hlídal strašlivý robogator a nechali potkany, ať se ho bojí. Výsledky experimentu potvrzují významnou roli hippokampu při tvorbě a v budoucnu i léčbě strachu a úzkosti.
Účinnější léčbu Alzheimerovy choroby by mohl slibovat xenon
Většina léčebných postupů, které se dnes používají na ochranu před Alzheimerovou chorobou, se zaměřuje na amyloidní plaky a sešmodrchané proteiny tau, které se hromadí v mozku – ať už jako samotná příčina nemoci, nebo jako její průvodní jev.
Nová platforma pro vývoj léků na leukémii u dětí přináší nadějné výsledky
Vědci z Univerzity v Montrealu a jejího Institutu pro výzkum imunologie a rakoviny (IRIC) pracují na rozsáhlém projektu vývoje léků zaměřených na léčbu vysoce rizikové leukémie u dětí. Cílem je objevit cílené terapie, které by mohly být efektivnější a méně zatěžující než současná léčba.
Děti s postcovidovým syndromem vykazují slibné zotavení: Výsledky multicentrické studie
Podle nové analýzy 39 lékařských institucí většina dětí a dospívajících, u kterých byl diagnostikován multisystémový zánětlivý syndrom u dětí (MIS-C) po prodělání COVID-19, dosahuje do šesti měsíců návratu k téměř plnému zdraví. Studie, kterou realizoval tým MUSIC (Multisystem Inflammatory Syndrome in Children), přináší povzbudivé výsledky, zejména co se týče obnovy srdeční funkce a celkového zdravotního stavu.
Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
Draparnaldia erecta. Tak se jmenuje mnohobuněčná zelená řasa, na kterou během procházky na dovolené na Sardinii náhodou narazila Lenka Caisová z Biologického centra AV ČR. Do té chvíle neznámá rostlina vědkyni zaujala natolik, že ji začala zkoumat. A rychle rozpoznala její potenciál. Právě tato řasa by totiž podle badatelky mohla pomoci zodpovědět zásadní otázky evolučního výzkumu, jako třeba jak se dostaly rostliny z vody na souš. O významu objevu Draparnaldie nepochybuje ani Německá botanická společnost, která ji vyhlásila řasou roku 2025.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 