Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Výběr z domácích a zahraničních médií: popularizace vědy, technologické novinky, nové lékařské výzkumy, astronomie a kosmonautika, psychologie, historie, kyberbezpečnost, boj s dezinformacemi, klimatická změna a další témata.
Hlavní zpráva: Hackeři ukradli data uživatelů audioportálu a mobilní aplikace mujRozhlas. Jde až o 150 000 lidí. Český rozhlas uživatele postupně informuje a doporučuje jim změnu hesla.
Výběr z domácích a zahraničních médií zabývajících se oblastmi popularizace vědy, techniky, zdraví, sociálních sítí, kyberbezpečnosti a boje s dezinformacemi.
Moderní děti se stále častěji vyskytují v digitálních světech. Žádné generace v minulosti něco takového nezažily, proto vědce zajímá, jak se taková zkušenost na dětech projevuje.
Děti narozené po roce 2000 prožívají začátek svého života obklopené digitálními technologiemi. Vědce logicky zajímá, jaké změny to působí – ať už k lepšímu, nebo k horšímu.
Studie Mass Shootings: The Role of the Media in Promoting Generalized Imitation mj. uvádí:
Masová vražda v médiích má efekt „nákazy“, kdy výskyt jedné hromadné střelby zvyšuje pravděpodobnost, že v blízké budoucnosti dojde k další hromadné střelbě. Existují důkazy, že pokud dojde k hromadné střelbě, dojde i k dočasnému zvýšení pravděpodobnosti vzniku další obdobné události.
Představa idylických vánočních svátků pro řadu z nás vzala za své. Prožíváme mnoho rozdílných emocí, potřebujeme různě dlouhou dobu na zhojení a také vědomí, že si můžeme říct o pomoc a nejsme na všechno sami. Platí to i během Vánoc, kdy jsou posílené krizové linky a nabízí podporu všem, kteří byli ať přímo či nepřímo zasaženi událostmi posledních dní. To se týká samozřejmě dětí a mladistvých. Ti potřebují pomoc třeba i proto, že se jejich rodina nachází v náročné situaci.
Co dělat, když se střílí? Oficiální postup v situaci, kdy se střílí, je „uteč, schovej se, bojuj“. Obecně je to velmi dobrý návod, kterého doporučuji se držet.
Pojďme si jednotlivé body blíže rozebrat.
📌Pokud uslyšíte na veřejném místě střelbu, na nejbližším vhodném místě se schovejte a zabarikádujte (zablokujte dveře nábytkem, pokud se dveře otevírají dovnitř; pokud se otevírají ven, dejte před ně také těžký nábytek a k němu přivažte páskem od kalhot, elektrickou šňůrou, popruhem od tašky nebo batohu atd. kliku tak, aby dveře nešly vůbec otevřít. Kliku lze samozřejmě přivázat i k jinému vhodnému objektu).
Pokud se omezí čas strávený na sociálních sítích, zlepší se pracovní výkonnost. To je výsledek německého psychologického experimentu, který se snažil prokázat, jak se mění lidské duševní zdraví v závislosti na množství času stráveného na sítích.
Vědci testovali po dobu jednoho týdne, jaký vliv má dopad sledování nebo nesledování sociálních médií. Ukázalo se, že k výrazné změně stačilo snížit dobu jejich užívání o pouhých třicet minut denně. Vedlo to ke zlepšení duševního zdraví, spokojenosti s prací, ale i s pracovním nasazením účastníků. Výzkum vedla Julia Brailovskaia z Centra pro výzkum a léčbu duševního zdraví na univerzitě v německé Bochumi.
Inteligence je podle definice dispozice pro myšlení, učení a adaptaci, projevuje se intelektovým výkonem. Ačkoliv by se mohlo zdát, že něco takového je obtížně měřitelné, lidstvo se o to už nějakou dobu se střídavými úspěchy pokouší.
V druhé polovině 19. století psychologové věřili, že existuje přímá souvislost mezi velikostí lebky a inteligencí. To zpopularizovalo kraniometrii, vědu zabývající se měřením lebek. Myšlenka, že „míra inteligence souvisí s velikostí lebky nebo hmotností mozku“, vedla francouzského antropologa Pierra P. Brocu (1824–1880) k tomu, že vážil mozky zemřelých velikánů.
Ovšem když náhodou nebyl mozek k dispozici, vypomohl si tím, že lebku zemřelého vyplnil olověnými broky a určil váhu podle nich.
Na pondělí 11. prosince 2023 v pražském Kampusu Hybernská v prostorách HYB4CITY připravili studenti Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy setkání s mladým a velice nadějným spisovatelem Jakubem Stanjurou.
Jakub Stanjura pochází z Opavy a nyní už několik let žije v Praze. Vystudoval anglistiku a bohemistiku na Univerzitě Karlově. Několik měsíců také strávil na studijním pobytu v Anglii. Román Srpny je jeho literárním debutem.
Strach ze tmy je jedním z nejčastějších strachů u dětí. Většina psychologů a dětských psychiatrů by zřejmě potvrdila, že je to normální fáze vývoje. Například ve studii holandských dětí více než 73 procent dětí ve věku 4 až 12 let uvedlo, že mají v noci strach. Z této a dalších studií není jasné, zda jde o strach ze tmy samotné nebo z jiných věcí, které si děti se tmou spojují. Několik studií se snažilo pochopit, jak je to běžné, ale většina studií spojuje „strach“ ze tmy spolu s „fobií“ ze tmy. Je velký rozdíl mezi normálním dětským strachem, i když si zaslouží zásah rodičů, a specifickou fobií.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka