Vědci vyvíjejí potenciální nový lék na roztroušenou sklerózu

Dr. Fang Liu ve své dřívější práci identifikovala nový cíl pro léčbu roztroušené sklerózy (RS). Na základě těcho zjištění nyní vytvořila se svým týmem malou molekulovou sloučeninu, která je účinná na dvou různých zvířecích modelech RS.

RS je progresivní neurologické onemocnění, které v současné době nelze vyléčit. Je spojena s celou řadou vysilujících příznaků, včetně problémů s koordinací, poznáváním, svalovou slabostí a depresí. Z neznámých důvodů je častější v severních zeměpisných šířkách a více než dvakrát častější u žen.

Další

CRISPR 2.0: nová vlna genových editorů míří do klinických studií

Necelý měsíc po prvním schválení terapie editace genomu pomocí CRISPR-Cas9 na světě vědci doufají, že tento týden získá terapie druhé povolení – tentokrát od Spojených států, které jsou známé svými přísnými regulačními orgány.

Terapie, kterou britské regulační orgány schválily 16. listopadu, vyřazuje gen jako prostředek léčby genetické poruchy krve zvané srpkovitá choroba. Řada dalších terapií CRISPR-Cas9, které fungují na stejném principu, je v klinických zkouškách jako léčba řady onemocnění.

Jakkoli jsou tyto terapie sofistikované, jsou teprve na začátku.

Další

Průlomová studie odhaluje souvislost mezi autoimunitními poruchami a defekty zubní skloviny

Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis imperfecta u pacientů s autoimunitním polyglandulárním syndromem typu 1 (APS-1) a celiakií.

Další

Anthroboty z lidských tracheálních buněk opravují poškozené nervy

Seznamte se s Anthrobotem. Kredit: Gizem Gumuskaya, Tufts University.

Pozoruhodné Xenoboty mají důstojné nástupce v podobě Anthrobotů. Tito mnohobuněční bioboti nabízejí fascinující možnosti v praktických aplikacích i ve výzkumu. Přeprogramováním buněčných interakcí se lidské tělo stává oživlou stavebnicí LEGO. Co si postavíme příště?

Možná si vzpomente na pozoruhodné Xenoboty, zombie biostrojky z živých buněk žab drápatek. Postavili je před pár lety v laboratořích Michaela Levina z Tufts University a Joshe Bongarda z University of Vermont. Xenoboty navrhoval superpočítač, později i umělá inteligence a dokázaly leccos. Orientovaly se v bludišti, sbíraly materiál, zaznamenávaly data, léčily si poškození a dokonce zvládly i několik cyklů rozmnožování, pokud měly dost potřebných surovin.

Další

Prosinec – měsíc tlustého střeva

Střevo je svalová trubice, která dosahuje značných rozměrů. Celková délka střeva je asi sedm metrů. Obzvláště pozoruhodná je vnitřní struktura tenkého střeva. Jeho vnitřní stěna se totiž vyznačuje velkým množstvím tenkých a dlouhých výběžků – tzv. klků, které mnohonásobně zvětšují vnitřní povrch této části trávicího traktu. Živiny se tak mohou vstřebávat daleko účinněji, než kdyby byl povrch hladký. Kdyby se vnitřní povrch tenkého střeva dal „narovnat“, odpovídal by ploše asi 200 metrů čtverečních.

Další

Vědci objevili v lidských plicích receptor, který blokuje nákazu covidem

Vědci z univerzity v Sydney objevili v lidských plicích protein, který blokuje nákazu virem SARS-CoV-2 a vytváří v těle přirozenou ochrannou bariéru proti nemoci covid-19. Podle autorů otevírá práce zcela novou oblast imunologického výzkumu obrany proti covidu. Současně nabízí farmaceutickému průmyslu slibnou cestu k vývoji nových léků, které by zabránily virovým infekcím způsobeným koronaviry nebo se vypořádaly s fibrózou plic.

Další

Cesta k lepšímu duševnímu zdraví může vést vaším žaludkem

Vědci z University of Virginia School of Medicine zjistili, jak Lactobacillus, bakterie nacházející se ve fermentovaných potravinách a jogurtech, pomáhají tělu zvládat stres a mohou pomoci předcházet depresi a úzkosti. Zjištění ze studie (publikováné v časopise Brain, Behavior and Immunity) otevírají dveře novým terapiím k léčbě úzkosti, deprese a dalších stavů duševního zdraví.

Další

Příznaky „dlouhého covidu“? Problémy s pamětí i přemýšlením má čím dál více Američanů

Pouze korelace, nebo i kauzalita? V údajích Úřadu pro sčítání lidu, na které upozornil americký deník The New York Times, se objevuje znepokojivý nárůst počtu Američanů hlásících vážné kognitivní problémy, což představuje nejvyšší čísla za posledních 15 let. Růst, který je zvlášť patrný u dospělých ve věku od 20 do 50 let, přiměl výzkumníky pátrat po příčinách tohoto znepokojivého trendu. Čísla, patrně ovlivněná nástupem pandemie covidu-19, odhalují, že zhruba jeden milion pracujících dospělých nyní přiznává „závažné obtíže“ s myšlením, soustředěním nebo rozhodováním.

Další

3D biotisk lidské vlasové folikuly

Výzkumný tým vedený odborníky amerického Rensselaer Polytechnic Institute jako první vytvořil pomocí 3D biotisku lidské vlasové folikuly v laboratorně pěstované lidské kůži. Je to vůbec poprvé kdy byly vlasové folikuly, které jsou významné pro hojení a funkci kůže, vytvořeny technologicky.

Výsledky výzkumu mají slušný potenciál pro regenerativní medicínu nebo třeba testování nových léků a kosmetických přípravků. Do 3D tisku plnohodnotné náhradní kůže ale prý ještě bohužel schází několik let.

Další