Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Vědci z University of Maryland a National Institutes of Health objevili enzym, který je zodpovědný za žlutou barvu moči. Bilirubin reduktáza podle autorů studie otevírá cestu k dalšímu výzkumu role střevního mikrobiomu při onemocněních, jako je žloutenka a zánětlivá střevní onemocnění. Opravdu zajímavé je, že dosud se prý o příčině zabarvení moči nevědělo, přitom málo biologických jevů/dějů/produktů je běžnějších.
Zatímco svět otálí s rozhodnutím, zda se zavázat k cíli vymýtit spalničky, neočkované děti nadále zbytečně umírají v důsledku této virové infekce, které lze očkováním předcházet.
Od doby, kdy odborná hodnocení jednoznačně dospěla k závěru, že ambice vymýtit spalničky je splnitelná, uplynulo již více než deset let, ale epidemiologické, etické a ekonomické faktory spojené s odkládáním vymýcení spalniček stále narůstají. Je stále naléhavější urychlit úsilí o eradikaci, protože hrozí, že dvojí pandemický dopad oslabeného dozoru a snížené proočkovanosti dětí vyvolá nárůst případů spalniček po celém světě.
Odborníci MIT využili služeb umělé inteligence s hlubokým učením a objevili třídu sloučenin, které jsou účinné proti rezistentnímu zlatému stafylokoku MRSA. Ten má přitom v dnešní době jen v USA na svědomí více než 10 tisíc úmrtí ročně.
Badatelé zjistili, že vytipované sloučeniny účinně zabíjejí MRSA stafylokoky na Petriho miskách i u myších modelů s MRSA infekcí. Tyto látky současně vykazují velmi nízkou toxicitu vůči lidským buňkám, což z nich dělá ideální kandidáty na nová antibiotika. Klíčovou inovací tohoto výzkumu bylo, že vědci částečně pronikli do „black boxu“ umělé inteligence a zjistili, jaké informace inteligence použila k identifikaci účinných antibiotik. Díky tomu mohou vylepšit budoucí modely a odhalit ještě účinnější sloučeniny, než ty, k nimž teď dospěla jejich inteligence.
Zavádějící nebo přímo lživé informace reálně ovlivňují to, jak se veřejnost rozhoduje o svém zdraví. Šířit takové zprávy neznamená „mít právo na svůj názor“, ale reálně škodit, jak jednotlivcům, tak celé společnosti. Pokud lidé uvěří falešným zprávám, mění svoje chování a mnohdy riskují své zdraví nebo dokonce i život. Ani rok 2023 nebyl výjimečný v tom, jak moc se nejrůznějším nesmyslům dařilo, a jaké negativní dopady s sebou přinesly.
Výběr z domácích a zahraničních médií: popularizace vědy, technologické novinky, nové lékařské výzkumy, astronomie a kosmonautika, psychologie, historie, kyberbezpečnost, boj s dezinformacemi, klimatická změna a další témata.
Hlavní zpráva: Hackeři ukradli data uživatelů audioportálu a mobilní aplikace mujRozhlas. Jde až o 150 000 lidí. Český rozhlas uživatele postupně informuje a doporučuje jim změnu hesla.
Výběr z domácích a zahraničních médií zabývajících se oblastmi popularizace vědy, techniky, zdraví, sociálních sítí, kyberbezpečnosti a boje s dezinformacemi.
Moderní děti se stále častěji vyskytují v digitálních světech. Žádné generace v minulosti něco takového nezažily, proto vědce zajímá, jak se taková zkušenost na dětech projevuje.
Děti narozené po roce 2000 prožívají začátek svého života obklopené digitálními technologiemi. Vědce logicky zajímá, jaké změny to působí – ať už k lepšímu, nebo k horšímu.
Tato nemoc, nazývaná subakutní sklerotizující panencefalitida (SSPE), se zřejmě bude v následujících letech objevovat častěji, protože stále více rodičů odmítá své děti proti spalničkám očkovat. Onemocnění se vyskytuje přibližně u 1 z 10 000 případů spalniček. Vědci nyní studovali případ muže, který následkům SSPE podlehl. Pacient se spalničkami nakazil v dětství. Podle vědců z Mayo Clinic trvalo několik let, než se virus dostal do mozku, kde zmutoval a způsobil smrtelné onemocnění.
Navzdory slibným výsledkům imunoterapie se mnoho druhů rakoviny nedaří léčit, včetně více než 80 % nejpokročilejších druhů rakoviny prsu. A u mnoha pacientek, které na léčbu reagují, se nakonec stejně objeví metastázy. Nový výzkum Stanfordovy univerzity a Arc Institute odhalil lepší způsob, jak předvídat a zlepšit reakce pacientů.
Tým vedený Lingyin Li, docentkou biochemie na Stanfordu a hlavní výzkumnicí ústavu Arc, zjistil, že protein zvaný ENPP1 funguje jako vypínač, který řídí schopnost rakoviny prsu odolávat imunoterapii i metastazovat.
Za poslední měsíc zemřelo v Česku na covid 230 lidí, tedy v průměru k 8 denně. Kolem tisíce lidí je v nemocnici, z toho stovka lidí na JIP nebo ÚPV/ECMO. Přičemž stát zaplatí za týden hospitalizace na JIP statisíce korun, nepočítaje náklady na léčbu postcovidu u těch, kteří jím budou trpět (5-10 % infikovaných).
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka