Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Nečekaný objev překvapil vědce z Institutu Maxe Plancka ve Stuttgartu: diamantové částice o velikosti nanometrů, připravené za zcela jiným účelem, zářily při experimentu s magnetickou rezonancí mnohem jasněji než skutečně používaná kontrastní látka, těžký kov gadolinium. Odezva přetrvávala i po několika dnech. Diamantový prach by se tak mohl stát i novou kontrastní látkou používanou pro magnetickou rezonanci. Gadolinium se v NMR používá již přes 30 let. Zvyšuje jas obrazu postižených oblastí.
Žijeme v tom nejlepším věku, alespoň co se týká prevence sexuálně přenosných onemocnění. Kondomy jsou v současnosti jednou z řady existujících možností, jak snížit riziko nákazy. Od bariérové ochrany, přes vakcíny, pre-expoziční profylaxi v podobě léků až po domácí testy, které lze použít i bez návštěvy zdravotnického zařízení. Avšak ne pro všechny jsou dostupné, výraznou bariérou může být jejich cena.
Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách vyvstala otázka, kdo bude součástí jeho administrativy. Často se skloňovalo jméno Roberta F. Kennedyho juniora, který se sám chtěl ucházet o Bílý dům, nakonec kandidaturu stáhl a podpořil právě Trumpa. (Staro)nový prezident po volbách naznačil, že nechá Kennedyho „vyřádit se v oblasti zdravotnictví“. Nyní už je jasné, jakým způsobem. Kennedy by se měl stát ministrem zdravotnictví. Odborníci se však možného vlivu právníka ze slavné rodiny obávají.
Kanadské zdravotnické úřady nově schválily vakcínu mResvia od společnosti Moderna, která chrání osoby starší 60 let před infekcemi dolních dýchacích cest způsobenými respiračním syncyciálním virem (RSV). Tato vakcína byla dříve schválena v USA (červen 2024) a v Evropě (srpen 2024) a představuje významný pokrok v boji proti RSV, což je virus, který může způsobovat závažná onemocnění, jako jsou zápal plic či bronchitida.
Ministerstvo zdravotnictví se letos rozhodlo dovézt pouze mRNA vakcínu Comirnaty od společnosti Pfizer, takže aktuálně v ČR chybí možnost výběru mezi mRNA a „klasickou“ proteinovou vakcínou. Podle dat z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) se však očkuje nejen schválenou vakcínou pro období 2024/25, která obsahuje mRNA spike proteinu varianty JN.1, ale i vakcínou z loňské sezóny 2023/24 s mRNA spike proteinu varianty XBB.1.5. U některých lidí, zejména dětí ve věkových skupinách 6 měsíců až 4 roky a 5 až 11 let, navíc nelze z dostupných dat přesně určit, jakou verzi vakcíny obdrželi – u těchto skupin totiž více než 90 % aplikovaných dávek není v datech ÚZIS blíže specifikováno.
Jak lockdowny během pandemie covid-19 ovlivnily vývoj mozku dospívajících, studovali vědci z americké Washington University. Těm do jejich výzkumu, ve kterém sledovali vývojové změny ve struktuře šedé kůry mozkové, přišla pandemie covidu, která sice zhatila původní plány na sledování přirozeného dospívání, nicméně nabídla unikátní možnost sledovat vliv sociální izolace na mozek mladistvých během lockdownů.
Konsorcium stovek vědců zabývajících se antibiotickou rezistencí v programu Global Burden of Disease, který si klade za cíl mapovat celosvětově příčiny úmrtí ve snaze zlepšit zdravotní systém, vydalo podrobnou studii zabývající se výskytem antibiotické rezistence napříč zeměkoulí. Ta má ročně za následek miliony lidských životů a vědci se snažili pomocí studia dat o důvodech úmrtí, dat z vědeckých publikací, nemocnic nebo užívání antibiotik v jednotlivých zemích zjistit, jak se tato hrozba vyvíjela za posledních 30 let a na základě dat a statistiky odhadnout, jak se bude vyvíjet v budoucnu.
Studii zaměřenou na rozvoj cukrovky 2. typu v dospělosti v důsledku nedostatku potravy v průběhu vývoje publikoval v srpnu časopis Science. Výzkumníci se zaměřili na ukrajinský hladomor, cílené uměle vyvolané vyhladovění Ukrajiny spáchané vedením Sovětského svazu v letech 1932–1933, a jehož výsledkem byly nejméně 4 miliony mrtvých.
Bakterie rezistentní na antibiotika představují vážnou hrozbu. Jednou z takových bakterií je multirezistentní Enterococcus faecium (VREfm). V takových případech se na léčbu infekce nasazují antibiotika „poslední záchrany“. Když antibiotikum daptomycin, používané jako poslední možnost, ztrácí účinnost, je to alarmující.
Kardiovaskulární onemocnění jsou celosvětově hlavní příčinou úmrtí žen. Proč jsou kardiovaskulární onemocnění u mladých žen poddiagnostikovaná? V čem mají ženy výhodu a v čem vyšší riziko? Jaký vliv má těhotenství na srdce? A je dobrý nápad dát si každý den skleničku červeného vína? To nám přišel osvětlit kardiolog MUDr. Petr Kala, Ph.D., z FN Motol.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka