Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku pomáhá chránit srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí aktivují proteiny, jako je například HIF-1α, které nastartují molekulární mechanismy k obraně. Tým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR zjistil, že přítomnost proteinu HIF-1α je klíčová pro aktivní odstraňování nefunkčních či nadbytečných mitochondrií, tj. buněčných továren na energii. Odhalil tak nový buněčný mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.
Category Archives: Medicína
Ve státě Luisiana zemřel první člověk na ptačí chřipku ve Spojených státech
Pacient, kterému bylo více než 65 let, byl hospitalizován s chřipkou po kontaktu s hejnem drůbeže a s volně žijícími ptáky.
Nosní polypy. Proč vznikají a jak se léčí
Jak COVID-19 ovlivňuje cévy: Nový objev vědců přináší odpovědi
I když je COVID-19 znám především jako respirační onemocnění, vědci zjistili, že virus SARS-CoV-2 způsobuje u neobvykle vysokého počtu pacientů vážné cévní komplikace – krevní sraženiny, infarkty nebo mrtvice. Výzkumníci z Whiteheadova institutu se rozhodli odhalit, jak může virus zaměřený na plíce způsobovat tak vážné problémy s krevním oběhem.
Kostky ledu a krém na akutní popáleniny rozhodně nepatří
Lékaři Oddělení popáleninové medicíny a rekonstrukční chirurgie se v prvních dnech roku každoročně potkávají s pacienty, kteří se popálili při odpalování zábavní pyrotechniky. V této souvislosti připomínají, že spálené místo se rozhodně nemá chladit ledem, krémy či nejrůznějšími druhy kuchyňských olejů.
Věda má zřejmě lék na migrénu, který zabírá okamžitě
Podle studie zveřejněné v časopisu Neurology může nedávno schválený lék pro prevenci migrény začít účinkovat okamžitě. Jde o lék s názvem atogepant a k léčbě migrény se již předepisuje.
S nutkavými myšlenkami na jídlo pomáhají bojovat léky i terapie
O lidech, kteří se „pořád něčím cpou“, máme často tendenci si přezíravě myslet, že se neumějí ovládat. Jenže problém může být mnohem hlubší. Jak ukazují zkušenosti s inkretinovými analogy, které byly původně určeny k léčbě diabetu, tyto léky dokážou také redukovat nutkavé myšlenky na jídlo čili tzv. Food noise, které právě u řady lidí stojí za přejídáním. Ruku v ruce s tím, že byl tento fenomén vytažen na světlo, mu je nyní možno věnovat pozornost v rámci výzkumu. Už dnes přitom nejsou inkretinová analoga tím jediným nástrojem, jak s nutkavými myšlenkami na jídlo bojovat – pomoci může i terapie nebo léky na depresi či přejídání. Problematice se věnovala televize CNN.
Droga jménem „Gábina“
Noční směna na urgentu, záchranka nám avizuje zásah v privátním wellness a přiveze nám dva mladé pacienty v bezvědomí…
Nová metoda pomáhá optimalizovat dávkování léků
Ústav klinické biochemie a hematologie FN Plzeň uvádí do praxe moderní metodu hmotnostní spektrometrie, která zásadně zlepší a zkrátí proces optimalizace dávkování léků u pacientů s psychickými a jinými onemocněními. Metoda umožňuje lékařům zjistit přesné množství účinné látky v krvi pacienta již během prvních dní užívání léků, což vede k rychlejší reakci a správnému nastavení dávky. Na základě těchto informací mohou lékaři přesně upravit léčbu každého pacienta dle individuálních potřeb, čímž se předejde nežádoucím účinkům spojeným s nesprávným dávkováním a zkrátí se čas nutný ke stabilizaci pacienta.
Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik účinných proti odolným bakteriím
Bakterie rezistentní vůči antibiotikům představují globální hrozbu pro veřejnost. Tato rezistence ztěžuje léčbu nemocí, jako je například tuberkulóza nebo zápal plic. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s Biotechnologickým ústavem AV ČR a CEITEC Masarykovy univerzity odhalili nový mechanismus, který by mohl vydláždit cestu k budoucí léčbě bakteriálních onemocnění. Výsledky zveřejnil časopis Journal of Bacteriology.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 