Globální teploty rostou a rostliny se musejí chtě nechtě přizpůsobit. Badatelé Michigan State University se jim snaží adaptaci na vyšší teploty usnadnit. Vytvářejí vylepšené enzymy, které zvyšují odolnost rostlin vůči vyšším teplotám.
Category Archives: Klimatická změna
Rýže odolávající změnám klimatu
Rýže je základní potravinou pro více než polovinu světové populace, a proto její odolnost vůči měnícím se klimatickým podmínkám představuje zásadní výzvu. Indičtí výzkumníci se zaměřili na genetické úpravy průduchů na listech rýže, které hrají klíčovou roli v regulaci fotosyntézy, výměny plynů nebo výparu vody. Pomocí technologie CRISPR/Cas9 upravili gen OsEPF1, čímž zvýšili hustotu průduchů, a tím zlepšili efektivitu fotosyntézy a odolnost rostlin vůči vysokým teplotám.
Sugarcrete z bogasy
Po zpracování cukrové třtiny zůstává spousta odpadní biomasy bagasy. Buď skončí na skládce, nebo z ní lze vyrobit něco užitečného. Pozoruhodnou možností je cukrbeton Sugarcrete, který je překvapivě odolný a přitom nabízí celou řadu výhod. V mírném pásu se ale budeme muset poohlédnout po jiné plodině.
Revoluční materiál COF-999 pro zachycování CO2 ze vzduchu přináší naději v boji s klimatickou změnou
Vědci představili revoluční materiál pro přímé zachycování oxidu uhličitého ze vzduchu, který by mohl významně přispět k řešení klimatické krize. Nová technologie představuje zásadní pokrok v oblasti přímého zachycování uhlíku ze vzduchu (direct air capture, DAC) a nabízí dosud nevídanou účinnost a stabilitu. Jakých výsledků vědci dosáhli?
Česká veřejnost k adaptaci krajiny na dopady klimatické změny
Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace krajiny na projevy klimatické změny. Drtivá většina občanů České republiky si dle výzkumů veřejného mínění uvědomuje probíhající změnu klimatu. Navzdory tomu však téměř polovina respondentů našeho výzkumu spíše nebo vůbec nezaznamenala v uplynulém roce v okolí svého bydliště konkrétní projevy změny klimatu. Stejný podíl lidí se domnívá, že si krajina s dopady klimatické změny poradí sama, bez zásahů člověka. Na druhou stranu česká veřejnost většinově podporuje adaptační opatření v krajině, zejména ta přírodní, iniciovaná státem, která nepředstavují pro lidi omezení.
Den, kdy se zatočilo nebe
Kniha …a pak bylo ticho zpovídá oběti ničivého tornáda z Moravské Nové Vsi i okolí. 24. června 2021 prošlo obcemi na jižní Moravě tornádo síly F4 a zničilo několik stovek domů, zabilo šest lidí a změnilo navždy tisíce životů. Soubor vyprávění rodin i jednotlivců mapuje jejich pocity těsně přes katastrofou, v průběhu devastace i situaci poté. S odstupem jednoho roku už dokáží s novináři bilancovat nad postupem obnovy majetku i svých vlastních životů. Jedno však vědí už teď. Jejich svět už nikdy nebude stejný. Vyprávění ilustrují fotografie ze zdevastovaných obcí a zakončuje rozsáhlý rozhovor s psychologem specializujícím se na péči o oběti velkých katastrof. Kniha není vyloženě kronikou neštěstí, ale ukazuje střípky změněných osudů. Jedná se o emotivní čtení a doporučuji jej každému, kdo si chce rozšířit povědomí o katastrofické události z léta 2021 nad rámec běžného zpravodajství.
Buky, smrky či dřeviny odjinud. Vědci řeší, jakým stromům patří v Česku budoucnost
Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.
Riziko vyhynutí všech 328 565 známých druhů kvetoucích rostlin
Umělá inteligence předpověděla, jak ohrožené jsou druhy rostlin. Vyhynutí hrozí skoro polovině
Tým vědců z britské Královské botanické zahrady v Kew předpověděl riziko vyhynutí všech 328 565 známých druhů kvetoucích rostlin. Obrovské množství dat dokázali zpracovat díky využití umělé inteligence.
Tento nástroj umožní úplně každému, kdo si vybírá svou první pokojovou rostlinu, aby si druh vyhledal a zjistil, jestli mu nehrozí ve volné přírodě vyhynutí. Stejně ale stránky může využít i zahrádkář, zemědělec nebo vědec, kterého zajímá perspektiva nějakého druhu kvetoucí rostliny. To je cílem projektu, který chce vytvořit takovou databázi pro veřejnost – teď vyšla studie, z níž bude web jednou čerpat.
Embrya čolka jsou nečekaně odolná vůči extrémním teplotám
Zvládnou přečkat i opakované extrémní teploty okolí. Vystavení vysokým teplotám však u embryí čolka výrazně ovlivňuje délku vývoje, velikost vylíhlých larev a jejich pohybovou aktivitu, což může nepřímo působit na jejich přežívání. Překvapivé novinky ze života čolků přinesl výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
Vysoké teploty, sucho, nedostatek živin… Klimatické změny ovlivňují také rostliny. Jak se mohou adaptovat, aby přežily v nových podmínkách? Mezinárodní tým pod vedením vědců z Botanického ústavu AV ČR prokázal, že se klonální rostliny mohou přizpůsobit změně klimatu, aniž by změnily svoji DNA. Umožňuje jim to epigenetická paměť. Výsledky studie publikoval časopis New Phytologist.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 