TechCrunch informuje, že Meta chce využít vlastní zaměstnance jako zdroj trénovacích dat pro své AI modely tím, že bude sbírat signály z jejich práce na počítači – zejména pohyby myší a úhozy kláves. Záměrem je z těchto interakcí vytvořit dataset, který pomůže Metě zlepšovat modely pro tzv. AI „agenty“, tedy systémy, které umí vykonávat úkoly v aplikacích podobně jako člověk (klikání, výběry v menu, navigace v uživatelském rozhraní).
Category Archives: Informační technologie
Jak se vnitřně zklidnit a získat čas navíc: osobní produktivita a digitální hygiena s jednou „čtečkou“ na všechno
Každý to známe: ráno rychle zkontrolujete zprávy, pak „jen na minutku“ sociální sítě, do toho pár newsletterů v e‑mailu, a večer ještě YouTube a podcasty. Výsledek? Informační přetlak, roztěkanost a pocit, že jste pořád „v obraze“, ale vlastně jste celý den jen reagovali. Právě tady dává smysl moderní RSS čtečka jako Inoreader: udělá z webů, newsletterů, vybraných sociálních kanálů, YouTube i podcastů jedno místo, kde si tok informací řídíte vy – ne algoritmus.
Když miliardáři „optimalizují“ stát i naše hlavy: jak technologické elity ohýbají politiku, sociální sítě a veřejné mínění – a jak se bránit
Je snadné uklidnit se představou, že technologičtí miliardáři jsou jen „výrazné osobnosti“, které čas od času vyvolají skandál na sítích. Jenže stále častěji nejde o excentricitu – jde o model moci. Historik Quinn Slobodian to v rozhovoru pro Byline Times popisuje jako „muskismus“: uspořádání, v němž několik technologických impérií koncentruje ekonomickou sílu, buduje závislost státu na své infrastruktuře a zároveň formuje informační prostředí, ve kterém si společnost vytváří názory.
Francie zkouší „digitální detox“: Linux místo Windows a tlak na evropskou technologickou suverenitu
Francie v dubnu 2026 zvedla další vlnu debaty o digitální suverenitě – tentokrát velmi prakticky. Její mezirezortní digitální agentura DINUM oznámila, že na pracovních stanicích odchází z Windows na Linux, a současně stát rozjíždí koordinovaný program, který má snížit závislosti na neevropských technologiích napříč celým IT stackem. V praxi nejde jen o operační systém: do hry vstupují kolaborační nástroje, bezpečnost, databáze, virtualizace i síťové technologie – tedy oblasti, kde evropské organizace často spoléhají na globální hyperscalery a americké dodavatele.
Když se AI přestěhuje z cloudu do krajiny: 6 trendů, které teď formují „éru hyperscale“
Ještě před pár lety se debata o umělé inteligenci točila hlavně kolem modelů, promptů a produktů. Jenže dnes se AI čím dál víc chová jako infrastrukturní průmysl: potřebuje pozemky, energii, vodu, politickou podporu, a hlavně – obrovský kapitál. A s tím přichází i druhá stránka: odpor komunit, tlak na regulaci, kulturní války o „smysl“ technologií a nové, často znepokojivé experimenty na hraně bioetiky.
Níže naleznete přehled trendů, kam se AI ekosystém posouvá a co si v roce 2026 hlídat.
Konec pornu v osmi letech
Evropské řešení ověřování věku online je hotovo. Přichází později než v mnoha amerických státech, ale může být technicky čistší – to ještě uvidíme – a taky je zpoždění logické: EU není americký stát. Když se dohaduje 27 zemí, je to prostě složitější, než když se hledá dohoda v general assembly o 100 členech v Ohiu nebo Louisianě. Což jsou dva z desítek států USA, které od pandemie přistoupily k ověřování věku online. Třeba proto, aby osmileté děti nemohly bez problému konzumovat porno. Mimochodem, pornoservery dostaly x šancí – doslova roky – zavést rozumné ověřování věku samy. Neudělaly to. Neudělají nic, pokud k tomu nejsou donuceny. Rozumějí jen síle. Dva největší pornoservery světa mimochodem sídlí v Česku. Uvidíme, jak moc se bude o včerejším průlomovém oznámení psát v českých médích. Tipuji, že moc ne. A když, tak spíš negativně.
Když šifrování nestačí
Instant messaging tu s námi je už dlouho. Zlom ale přišel až se smartphony: z krátkých textovek se staly multimediální konverzace, ve kterých běžně posíláme fotky, videa a voláme si přes video. A hlavně — velká část téhle komunikace už dnes neběží přes klasické telekomunikační sítě, ale přes datové připojení a aplikace. To je pohodlné. Jenže s pohodlím rostou i nároky na soukromí.
Brýle s umělou inteligencí si v Číně získávají stále větší oblibu. K čemu je lidé používají – a jaká rizika to přináší?
Ještě před pár lety šlo o geekovskou kuriozitu. Dnes se AI brýle stávají jedním z nejrychleji rostoucích kousků spotřební elektroniky v Číně – a to jak díky praktickým funkcím (překlad, navigace, hands‑free záznam), tak i díky státním dotacím, které citelně snižují pořizovací cenu. Čínští uživatelé si je pořizují na cestování, práci i studium – a někteří (bohužel) i jako tajnou zbraň u zkoušek.
AT Protocol: Nový základ sociálních sítí, které patří lidem
Jak přemýšlí tvůrci nejambicióznějšího decentralizovaného sociálního protokolu současnosti
Sociální sítě se mění. Po více než dvaceti letech centralizace, kdy velké platformy určovaly pravidla hry, přístupy k datům i viditelnost obsahu, sílí poptávka po otevřenějších systémech. Uživatelé chtějí větší kontrolu nad svým účtem, tvůrci nad publikací a vývojáři nad stavbou nových digitálních prostorů.
Jedním z nejvýraznějších projektů, který se snaží tento svět předefinovat, je AT Protocol (ATPROTO) – technologie stojící za síti Bluesky, ale navržená jako otevřený standard pro široké ekosystémy sociálních sítí.
Generální ředitel společnosti Palantir učinil šokující přiznání ohledně narušení demokratické moci
Generální ředitel společnosti Palantir Alex Karp v nedávném rozhovoru pro CNBC představil mimořádně kontroverzní tezi: umělá inteligence podle něj zásadně změní rozložení ekonomické a politické moci ve Spojených státech. Tvrdí, že technologie, které Palantir vyvíjí, oslabí vliv vysokoškolsky vzdělaných, převážně demokraticky orientovaných žen, a naopak posílí ekonomickou pozici dělnických a odborně vyučených mužů.
