Nacistická a komunistická totalita zanechala své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na materiální otisky kritických desetiletí 20. století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu. Podílí se na něm Akademie věd ČR, Západočeská univerzita v Plzni a Centrum pro teoretická studia, společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.
Category Archives: Historie
Zapomenutí hrdinové | Brigádní generál Alois Liška
Minulý týden jsme si připomínali 80. výročí Pražského povstání i kapitulaci německých jednotek, jež byla v Praze podepsána 8. května 1945 odpoledne. Hlavní město republiky však nebylo v květnu 1945 jediným místem, kde do rukou důstojníků čs. armády kapitulovaly silné nacistické jednotky.
O lesních včelařích
První zmínka o včelařství v lesích pochází z roku 1057 a byla zachycena v zakládací listině litoměřické kapituly. Lesní včelaři vybrali si v rozsáhlých lesích příhodné stromy, jež si známkovací sekerou označili a časem vyhloubili. Stromy ty byly od lesních zřízenců chráněny a brtník, jenž je osadil, platil z nich jisté dávky, buď medem, voskem, nebo i penězi.
Nejstarší moderní Středoevropané byli přímými příbuznými
Poté, co moderní lidé opustili Afriku, setkali se a mísili se i s neandertálci, což vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3% neandertálské DNA. Nové poznatky přináší studie, kterou v prestižním vědeckém časopise Nature publikoval mezinárodní tým, jehož součástí byli i Petr Velemínský z Národního muzea a Jaroslav Brůžek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Paměť novin
Paměť novin – aplikace, která umožňuje sémantické vyhledávání ve starých novinách z přelomu 19. a 20. století. Jedná se o prototyp určený k testování, minulý týden zpřístupněný účastníkům konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2024.
Přílišné nadšení škodí
Kniha Dokud není konec autora Filipa Saivera si dala za úkol popsat život Josefa Mašína v celé jeho šíři a slávě. Účastník třetího odboje a velkého útěku na Západ, velký podnikatel a kontroverzní osobnost nyní žijící v USA. Autor popisuje život rodiny Mašínových i zvůli dvou režimů drtících osudy jejích členů. Později s důrazem na Josefa Mašína sleduje jeho život na Západě a oslavným tónem seznamuje čtenáře s člověkem, který je jasným pánem svého osudu. Květnatá mluva knihy, stále se opakující obraty i nekritická oslava Josefa Mašína jsou mnohdy nechtěným zdrojem humoru v knize. Autor z důvodů, jaké zná jen on sám, přehlédl celou řadu faktů a skutečností i ze současnosti, kniha tak končí pohledem na část pravdy a v závěru text připomíná torzo. Většina si dokáže domyslet i ten nevyřčeny zbytek, ale není dobré řečené považovat za celou pravdu.
Holčička jako malovaná
Holčička ze známky je dílem několika lidí. Autorka Markéta Pilátová povyprávěla příběh paní Evy Haňkové a ilustrátorka Renáta Fučíková do knihy svým nezaměnitelným stylem vetkla střídmou barevnost vykreslující vzpomínky příjemné i bolestné. Příběh je rozdělen do dvanácti kapitol a pojednává o životní pouti dítěte v náruči prezidenta, později dospívající dívky v protektorátu a nakonec mladé ženy prchající před drápy totality za oceán. Jedná se o úžasné vyprávění, byť je určeno pro mladší čtenáře, i ti starší zde naleznou nádherný příběh spolu s ilustrací nelehkého života ve dvou totalitách a tíze exilu. Není to však pochmurné čtení a i přes mnohá příkoří paní Evy směřuje k naději, že každý má svůj domov a i svou šanci.
Je to ono?
Beletristicky zpracované biografe nebo vůbec části dějin jsou oblíbeným žánrem. Tyto knihy dokáží širší publikum seznámit s důležitými částmi historie a zájemci srozumitelnou a přístupnou formou objasnit to, v čem suchopárný kantor ve vzdělávacím procesu selhal. Touto cestou se vydala také Milena Štráfeldová v knize o Toyen, talentované surrealistické malířce, která v posledních letech vstala z popela pozapomnění a rozletěla se k mnoha umění nepolíbeným divákům.
Josef Vacek: Vyhrožování mučením byla častá metoda vyšetřování
Jak se nový trestní řád, který stále počítá s mučením jako jednou z metod výslechu nebo trestem smrti třeba i za cizoložství, promítá do rozhodování soudů? I to je tématem výzkumu Josefa Vacka z Univerzity Karlovy, který za svou mimořádně obsáhlou a náročnou vědeckou práci posbíral už několik ocenění.
21. srpna 1968 – mrtví v rubáši lží
21. srpna 1968 je důležitým datem, kdy si jako národ připomínáme vpád vojsk Varšavské smlouvy. Po celé republice docházelo k incidentům spojených s příchodem okupačních vojsk. Toho dne bylo zabito mnoho lidí, ať už při aktivním občanském odporu proti okupantům nebo úplnou náhodou. Sovětští vojáci stříleli naslepo do budov a mnohdy se trefili do nic netušící občanů v bytech za okny. Tím však éra hrůzy teprve začínala. A s ní se také pojila stejně hrůzná doba odporných a účelných lží.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 