Zemi hrozí překročení pěti bodů zlomu. Tři další jsou v ohrožení, varuje zpráva

Mezinárodní tým dvou stovek vědců zveřejnil novou zprávu o klimatu, ve které varuje, že lidstvu hrozí překročení pěti důležitých přírodních limitů a u dalších tří limitů bude dosaženo hranice. To všechno se stane do roku 2030, pokud se Země oteplí o více než 1,5 stupně.

Zpráva Global Tipping Points, jejíž vznik financoval Bezos Earth Fund, vychází z různých variant klimatických scénářů a sleduje, jak by se chovaly důležité hranice, kterým se odborně říká „tipping points“. Autoři varují před zjednodušeným výkladem těchto výsledků: překročení hranic neznamená, že by se pak teploty vymkly z kloubů a začaly nekontrolovaně růst. Došlo by ale k vážnému poškození životního prostředí, což způsobí nejen utrpení lidí, ale i ekonomické škody.

Další

Další varování vědců ohledně koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře

Ve vzduchu visí nálož CO2, která tady nebyla už 14 milionů let, varují vědci

Nálož oxidu uhličitého, která visí v ovzduší Země, se od vynálezu parního stroje výrazně zvýšila. Naši potomci proto budou žít v klimatických podmínkách, jaké na Zemi nepanovaly za celou dobu existence rodu homo.

Temnou budoucnost předpovídá budoucím generacím nová studie, ve které vědci předkládají predikci vývoje klimatu. Vyplývá z ní, že pokud budou globální emise oxidu uhličitého (CO2) dál stoupat, může se ještě v tomto století koncentrace tohoto skleníkového plynu v ovzduší proti předprůmyslové éře zdvojnásobit.

Další

Země se zachvěla…

Takto začíná nejen mnoho vousatých vtipů inspirovaných komedií o tatíncích a jejich dětech z dob normalizace, ale také nemalá část příběhů v knize Geostorky. Ta je nenápadná a může se zdát, že úzce profilovaná pro malý okruh čtenářů.

Další

Jak rostliny kolonizovaly pevninu?

Vědci vyřešili sto let starou botanickou záhadu – Jak rostliny kolonizovaly pevninu?

Zkamenělý kmen stromové kapradiny Dernbachia brasiliensis z doby před 250 až 300 miliony let. Vodivé pletivo je zvýrazněné modře.

Zelený svět, jaký známe dnes, by nevznikl bez změn v uspořádání vodivých pletiv, které umožnily rostlinám vyšší vzrůst a rozšíření i mimo ta nejvlhčí prostředí. Jak při kolonizaci pevniny rostlinám pomohly klíčový problém sucha překonat různé varianty tohoto uspořádání, ukázala mezinárodní studie vedená Martinem Boudou z Botanického ústavu AV ČR, která byla publikována v časopise Science. Výsledky studie nejen odpovídají na sto let starou botanickou záhadu, ale mohou mít také praktický dopad na šlechtění rostlin.

Vodivá pletiva zajišťují mimo jiné zásobování nadzemních částí rostlin vodou. Pokud je rostlina vystavena suchu, šíří se vodivým pletivem embolie: vzduchové bubliny, které tok vody nevratně přeruší a navozují smrtící vysychání.

Další

Kyselina sírová a dekarbonizace

Kyselinu sírovou si asi většina z vás pamatuje ze školy. Jedná se o silnou anorganickou kyselinu se vzorcem H₂SO₄. Tato kyselina se průmyslově vyrábí ve velkém množství. Proč?

Jedním z úskalí řešení globálních problémů, jako je například snaha o dekarbonizaci, je komplexnost a vazby, které je třeba vzít v potaz. Řešení tedy musí být podobně komplexní. Pojďme se na jednu podívat.

Další

Oxfordská debata

Fórum udržitelného rozvoje 2022 – Kultura vs. strategie: Válcují zvyky naše strategie?

Letošní Fórum se zaměřilo na otázku společenské rezistence vůči vládním strategiím v oblasti udržitelnosti a ptalo se, jak lze tento stav změnit.

📌 Nový formát oxfordské debaty, v níž diváci debaty posílali jednomu ze dvou týmů své hlasy.

Další