Vědci nalezli způsob, jak v bramborách vypnout toxiny

Mezinárodní tým odborníků vymyslel, jak z bramborových hlíz odstranit toxické látky, aby byly bezpečnější pro konzumaci a snadněji skladovatelné. Tento průlom molekulárních inženýrů by mohl snížit množství odpadu z brambor i usnadnit moderní způsoby pěstování této plodiny.

Další

Nejstarší moderní Středoevropané byli přímými příbuznými

Poté, co moderní lidé opustili Afriku, setkali se a mísili se i s neandertálci, což   vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3%   neandertálské DNA.  Nové poznatky přináší studie, kterou v prestižním vědeckém časopise Nature publikoval mezinárodní tým, jehož součástí byli i Petr Velemínský z Národního muzea a Jaroslav Brůžek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Další

Rýže odolávající změnám klimatu

Rýže je základní potravinou pro více než polovinu světové populace, a proto její odolnost vůči měnícím se klimatickým podmínkám představuje zásadní výzvu. Indičtí výzkumníci se zaměřili na genetické úpravy průduchů na listech rýže, které hrají klíčovou roli v regulaci fotosyntézy, výměny plynů nebo výparu vody. Pomocí technologie CRISPR/Cas9 upravili gen OsEPF1, čímž zvýšili hustotu průduchů, a tím zlepšili efektivitu fotosyntézy a odolnost rostlin vůči vysokým teplotám.

Další

Jak mohou geny ječmene přispět k šlechtění odolných plodin

Ječmen většina Čechů vnímá především jako základní složku piva, nicméně je pro lidskou civilizaci již více než 12 000 let klíčovou plodinou také v potravinářství či jako krmivo. Jeho schopnost růst v různých klimatických podmínkách – od mírných údolí Asie až po vysočiny Jižní Ameriky je důkazem jeho přizpůsobivosti. V důsledku sílících projevů klimatických změn se zachování odolnosti (nejen) ječmene stává velmi důležitým výzkumným tématem. Vědci se nyní zabývají genetickými příčinami odolnosti této rostliny jednak aby se její odolností inspirovali pro implementaci v jiných plodinách a také proto, aby zajistili, že se ječmenu bude i nadále dařit.

Další

Vědci vytvořili atlas microRNA

Letošní i loňské Nobelovy ceny odrážejí, jak zásadní je RNA pro naše zdraví. Prostřednictvím mRNA se přepisuje dědičná informace do bílkovin, microRNA ji kontroluje. Nejnovější výzkum vědců ze Švédska a Kanady je sledoval v prvních dnech vývoje lidského embrya.

Další

Jaroslav Doležel: Otevřeli jsme nový směr výzkumu dědičné informace

Když média obletěla zpráva, že se českým vědcům podařilo zobrazit chromozom v přirozeném stavu, často se sdělení redukovalo na úspěch brněnského pracoviště AV ČR, které vyvinulo inovativní zobrazovací metodu A-ESEM. S návrhem využít ji pro studium chromozomů ale přišel Jaroslav Doležel z Olomouce, který se studiu chromozomů věnuje celý svůj profesní život.

Další

Jsme pořád tady

Jedná se o pokračování knihy Děti z planety D. S., souboru velmi emotivních zpovědí matek popisujících své pocity i tlak okolí. Kniha je návratem k osudům těchto rodin a předání slova jejich již dospělým dětem s diagnózou Downova syndromu. Rozdílnost povah i výpovědí jednotlivých zpovídaných je důležitou sondou do problematiky a komentáře odborníků z oboru dokresluje situaci jednotlivců i jejich rodin. Knihu doporučuji pro boření stereotypů i změnu myšlení o této diagnóze, která není koncem, ale velice často jen jiným začátkem.

Další

Úprava dědičné informace neboli GMO – třaskavé téma

„Brojení proti GMO nechápu,“ říká vědec. Vysvětlujeme souvislosti kolem genetické modifikace organismů

Poslanci Evropského parlamentu v únoru schválili návrh Evropské komise, který je prvním krokem ke zmírnění přísných pravidel pro takzvanou genetickou modifikaci organismů na území EU. V analýze popisujeme důležité souvislosti i samotnou techniku genetické modifikace.

Další