Jitka Klimešová: Co letos stálo za přečtení?

Loni jsem si na tomto místě dala závazek sledovat více produkci přírodovědeckých knih vydaných v Česku. Toto předsevzetí mě stálo dost místa v knihovně, ale zato jsem mohla zodpovědně přispět do ankety Živy o nejpozoruhodnější přírodovědnou knihu (zde).

Samozřejmě mě potěšilo, že někteří účastníci ankety zmínili moje dílko. Dále mě potěšilo, že jsem se trefila do převládajícího názoru, že za přečtení stojí knihy Pralesy a jezera mladších prvohor. Když uhlí bylo ještě zelené (autoři: S. Opluštil, J. Zajíc, J. Svoboda, Academia) a Planeta Praha. Průvodce nečekaně pestrou přírodou města (J. A. Šturma, O. Sedláček, P. Šípek, D. Storch, Jakost 2022). Obě knihy jsou zajímavé i jako nakladatelské počiny. Ta první je nádherná obrazová publikace, která bude zdobit v knihovně ještě desítky let a pořád bude stát za to v ní listovat. Ta druhá je skromná, brožovaná, vesele napsaná i ilustrovaná a počítá s tím, že ji vyčtete z podoby. Než se tak ovšem stane, očekávám, že vyjde nové doplněné vydání, protože fenomén, který popisuje je měnlivý a bude potřebovat aktualizaci.

Další

Bahenka šášinovitá

Pravděpodobně jste o ní nikdy neslyšeli, přesto její život plný nejistot a strastí stojí za malé povídání. Bahenka rozhodně nepatří mezi barevné klenoty naší flóry. Jde o nízkou nenápadnou jednoletou trávu sivě zelené barvy, zkrátka dosti obyčejně vypadající „plevel“. Nepotkáte ji však jen tak někde v trávníku za domem. Bahenka se přizpůsobila životu na extrémně slaných půdách, což z naší květeny zvládne jen několik dalších rostlin. Původně se u nás nejspíš vyskytovala jen na březích dnes již dávno zaniklých stepních jezer u Kobylí a Čejče.

Další

Jak rostliny kolonizovaly pevninu?

Vědci vyřešili sto let starou botanickou záhadu – Jak rostliny kolonizovaly pevninu?

Zkamenělý kmen stromové kapradiny Dernbachia brasiliensis z doby před 250 až 300 miliony let. Vodivé pletivo je zvýrazněné modře.

Zelený svět, jaký známe dnes, by nevznikl bez změn v uspořádání vodivých pletiv, které umožnily rostlinám vyšší vzrůst a rozšíření i mimo ta nejvlhčí prostředí. Jak při kolonizaci pevniny rostlinám pomohly klíčový problém sucha překonat různé varianty tohoto uspořádání, ukázala mezinárodní studie vedená Martinem Boudou z Botanického ústavu AV ČR, která byla publikována v časopise Science. Výsledky studie nejen odpovídají na sto let starou botanickou záhadu, ale mohou mít také praktický dopad na šlechtění rostlin.

Vodivá pletiva zajišťují mimo jiné zásobování nadzemních částí rostlin vodou. Pokud je rostlina vystavena suchu, šíří se vodivým pletivem embolie: vzduchové bubliny, které tok vody nevratně přeruší a navozují smrtící vysychání.

Další

Jan Krekule

Ukázka z knihy Příběhy české vědy, kapitola čtvrtá.

Další

Šest rostlin, které změnily svět (BONUS)

Četba sestavená z ukázek z knihy „ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT“. Autor Henry Hobhouse, nakladatelství Academia (2004), překlad Zuzana Šťastná. Načetli herci Zdena Sajfertová a Jaroslav Someš.

Další

Bavlník

Ukázka z knihy „ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT“. Autor Henry Hobhouse, nakladatelství Academia (2004), překlad Zuzana Šťastná.

Další