Naneštěstí se jim na našem území velmi dobře daří, a přesto je v České republice stále extrémně nízká proočkovanost obyvatel. Klíšťová encefalitida však může způsobit velmi vážné zdravotní následky, se kterými se člověk může potýkat po zbytek života. Proč klíšťatům někdo voní více a jiný méně, nebo jaký druh klíšťat přitahují ježci? Jak klíště správně vytáhnout či kde se nacházejí místa s výrazně vyšším počtem infikovaných klíšťat? To vše se dozvíte v rozhovoru s Danielem Růžkem z Biologického centra AVČR
Category Archives: Biologie
České lošáky v novém světle!
Ani tahle dobře známá skupina hub se nevyhnula taxonomickým otřesům. Díky nové rozsáhlé studii českých mykologů (včetně Dana Dvořáka a Petra Hroudy z Ústavu botaniky a zoologie) máme poprvé kompletní přehled českých lošáků s molekulárně ověřenou identitou.
Ptáci v Česku zbytečně hynou v lidských pastech
Významné množství ptáků, ale i dalších živočichů, každoročně zahyne v pastech, které jim lidé ve svém okolí nevědomky připravují. Nejčastěji se jedná o skleněné plochy, nádrže s vodou, nezabezpečené roury nebo různé sítě. V poslední době se záchranné stanice také čím dál častěji setkávají s ptáky uvíznutými v lepových pastech. Česká společnost ornitologická (ČSO) apeluje na veřejnost, aby si více všímala potenciálních pastí ve svém okolí a snažila se je odstranit nebo vhodně zabezpečit.
Na otcích záleží – i u koní. Přítomnost hřebce ovlivňuje chování hříbat
V přírodě žijí koně ve složitě strukturovaných harémových skupinách, kde dominantní hřebec žije ve stádě s několika klisnami a jejich potomky. Tento hřebec je jako otec hříbat po určitou dobu trvale přítomen a hraje důležitou sociální roli. Ostatní dospělí samci žijí mimo tuto skupinu, často v mládeneckých stádech. V domácích podmínkách však bývají i dominantní hřebci z praktických důvodů často oddělováni – a právě tato změna může mít výrazný dopad na vývoj chování mláďat.
Blízcí příbuzní prvních eukaryot využívají světlo jinak, než se doposud myslelo
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí jsou i vědci z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni, popsal nový typ mechanismu zachycování světelné energie u málo probádané skupiny mořských mikroorganismů, archeí.
Definitivně potvrzeno: komáři nemohou přenášet boreliózu
Boreliózu od komára nechytíte – když vám bude někdo tvrdit opak, ukažte mu nejnovější studii jihočeských vědců. Jediným viníkem přenosu této nemoci na člověka jsou prokazatelně klíšťata.
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže nekonečná trpělivost. Jeho pochopení zásadně prohlubují nové studie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Vosí dvojníci staří 33 milionů let obelstili i dávné ptáky
Vědci z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy objevili fosilii, která ukazuje, že přesná mimeze (tedy nápodoba) vos pestřenkami se vyvinula mnohem dříve, než se dosud předpokládalo – a nebyla formována současnými druhy ptáků. Objev byl právě publikován v prestižním vědeckém časopise Current Biology.
Evoluční skok bez pravidel: Jaká prostředí osidlují rostliny s dvojnásobným genomem?
Studie Filipa Koláře z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Patricka Meirmanse z Univerzity v Amsterdamu právě vyšla v prestižním časopise PNAS. Výzkum ukazuje, že zdvojení genomu významně ovlivňuje ekologickou niku rostlin, ale obtížně předvídatelným způsobem.
Netopýři se rakovině brání arzenálem zbraní. Pomoci to může i lidem
Netopýři prakticky netrpí rakovinou. A to přesto, že splňují všechny podmínky, aby se u nich rozvinout mohla. Vědci teď popsali rovnou několik triků, jež tito savci využívají.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 