Author Archives: Pepik Hipik

Dobrodružství poznávání

Když je Rus v zahraničí, zjišťuje, že ho klid a bezpečí unavují

Dmitrij Zachvatov: Mám na kontě stovky případů, ale jen jednou v životě se mi podařilo dosáhnout zproštění viny.

Dmitrij Zachvatov, moskevský advokát, v rozhovoru s Wiktorií Bieliaszynovou z deníku Gazeta Wyborcza. Přeložil Luděk Vašta.

Wiktoria Bieliaszynová (GW): V Rusku prý jen méně než 1 % případů končí osvobozujícím rozsudkem.

Dmitrij Zachvatov (DZ): Máme-li být přesní, tak 0,63 procenta. Mně se podařilo dosáhnout zproštění viny jednou v životě, ačkoliv mám za sebou stovky správních a desítky trestních případů, hlavně politických. Obhajoval jsem mj. Mášu Aljochinovou z Pussy Riot, Marinu Ovsjannikovovou, bývalou novinářku státní televize, která se v březnu postavila proti vizi války, nebo Allu Gutnikovovou, redaktorku nezávislé redakce Doxa. Za zmínku stojí, že dnes všechny pobývají v zahraničí a je na ně vydán zatykač.

Další

Český Grand Canyon a Český Mauthausen

Lomy Velká Amerika a Mexiko nedaleko obce Mořina v Českém krasu prochází od 11. prosince 2022 nová naučná stezka Český Grand Canyon a Český Mauthausen. Historie lomu Mexiko, který fungoval jako místo výkonu nelidské práce trestanců, je spojena s pracovně výchovnými tábory (AEL = Arbeitserziehungslager) za Protektorátu Čechy a Morava, s nucenými pracemi vězňů po Druhé světové válce i s nástupem krutého komunistického vězeňského systému po Únoru 1948 a s budováním a obnovováním táborů nucených prací v okolí Prahy.

AOPK ČR: Český kras má novou naučnou stezku. Vede kolem lomů Velká Amerika a Trestanecký lom.

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

Její název Český Grand Canyon a Český Mauthausen odkazuje na časté označení těchto lomů. Naučná stezka přibližuje přírodovědné hodnoty zdejší krajiny, historii těžby vápence a tzv. pracovní útvar Mořina v Trestaneckém lomu. Dlouhá je necelé tři kilometry, má jedenáct panelů a interaktivních prvků. 

Další

La Cité de la Muette

La Cité de la Muette (Město němých)

Huguette Szterck
(*9. ledna 1934 – †26. srpna 1942) Auschwitz Memorial

Na samém počátku byla fotografie malého a veselého děvčátka. Obrázek se objevil na Twitteru pod profilem Auschwitz Memorial. Malá Huguette Szterck se narodila v Paříži 9. ledna v roce 1934. Dne 24. srpna roku 1942 byla deportována z Drancy do Osvětimi v transportu, ve kterém bylo 1008 Židů. Do koncentračního a vyhlazovacího tábora dorazila 26. srpna. Po selekci byla zavražděna v plynové komoře. Tolik stručná zpráva na Twitteru.

Další

Zdeněk Dvořák: Moje nejlepší WordPress pluginy pro obsahové weby

Zdeněk Dvořák
Zdeněk Dvořák

Dnes se podíváme prostřednictvím linkbuildera Zdeňka Dvořáka na několik vychytávek, které vám mohou pomoci s odladěním vašeho WordPressu. Od Zdeňka alias Linkiho jsme dostali laskavé svolení s nasdílením celého jeho článku z jeho blogu a velice si této mimořádné příležitosti a možnosti vážíme. Zdeněk přislíbil nepravidelně přispívat na náš web i do budoucna a to nejen technickými radami. Ale zatím nebudeme nic prozrazovat. A teď už předáme slovo Zdeňkovi.

Další

Tak jo. Byl jsem za komunistů vyslýchán

Tak jo. Byl jsem za komunistů vyslýchán. Ale takových nás bylo za komančů hodně.

Stalo se to na vojně a vyšetřovatelé byli dva fanatičtí komanči. A následně na mne nastoupil i kontráš, ten aspoň už neřval. Jeden z těch vyšetřujících nově u nás na útvaru nastoupil za trest a byl to politruk.  S jeho příchodem začala nechutná politická masírka mužstva. Čišela z něj tupost, nadutost a opovržení záklaďáky. Do pracek jsem se mu dostal jen kvůli tomu, že jsem se odmítl podepsat pod socialistické závazky útvaru. Nebyl jsem sám, bylo nás cca pět.  Jenže já měl v té době už dvě pecky desátníka, protože jsem absolvoval poddůstojnickou školu jako mnoho jiných, co na vojnu nastoupili s maturitou.

Byl jsem povolán k výslechu a znovu jsem nepodepsal. Navíc zjistili, že nejsem v SSM a že jsem tedy neměl dostat ty poddůstojnický frčky na ramena.

Další

La Grotte Chauvet (pravěká Chauvetova jeskyně)

Navečer 18. prosince 1994, poprvé po dvaceti tisíciletích vstoupil člověk do jedné z nejskvěleji vyzdobených jeskyní světa, – do jeskyně Chauvet. Byla objevena v soutěsce řeky Ardéche (fr. Les Gorges de l´Ardéche). V náhorní plošině Dolního Vivaré (fr. Bas Vivarais) vyhloubily vody řeky Ardéche, v délce více nežli třiceti kilometrů, kaňon o hloubce sto až dvě stovky metrů. Vstup do jeskyně Chauvet se nalézá v blízkosti pozoruhodného, přírodou vytvořeného, skalního oblouku, přemosťujícího vody Ardéche – proslulého Pont d´Arc (pozn. překl.: tento přírodní útvar vznikl pravděpodobně zřícením stropu velké jeskyně, podobně jako podstatně menší tzv. Čertův most na stráni Suchého žlebu v Moravském krasu, zajímavé je, že i zde, v pár set metrů vzdálené Kateřinské jeskyni, byla objevena šachta s množstvím kosterních pozůstatků jeskynních medvědů z období paleolitu).

Další

Jitka Klimešová: Co letos stálo za přečtení?

Loni jsem si na tomto místě dala závazek sledovat více produkci přírodovědeckých knih vydaných v Česku. Toto předsevzetí mě stálo dost místa v knihovně, ale zato jsem mohla zodpovědně přispět do ankety Živy o nejpozoruhodnější přírodovědnou knihu (zde).

Samozřejmě mě potěšilo, že někteří účastníci ankety zmínili moje dílko. Dále mě potěšilo, že jsem se trefila do převládajícího názoru, že za přečtení stojí knihy Pralesy a jezera mladších prvohor. Když uhlí bylo ještě zelené (autoři: S. Opluštil, J. Zajíc, J. Svoboda, Academia) a Planeta Praha. Průvodce nečekaně pestrou přírodou města (J. A. Šturma, O. Sedláček, P. Šípek, D. Storch, Jakost 2022). Obě knihy jsou zajímavé i jako nakladatelské počiny. Ta první je nádherná obrazová publikace, která bude zdobit v knihovně ještě desítky let a pořád bude stát za to v ní listovat. Ta druhá je skromná, brožovaná, vesele napsaná i ilustrovaná a počítá s tím, že ji vyčtete z podoby. Než se tak ovšem stane, očekávám, že vyjde nové doplněné vydání, protože fenomén, který popisuje je měnlivý a bude potřebovat aktualizaci.

Další

Dvanáct ku jedné. Dvanáct, kurva, ku jedné!

Komentář Arkadije Babčenka k tématu TV Dožď (i když to tak zpočátku nebude vypadat). Komentář velmi trefný. Překlad: Nikola Repin. Pokud byste A. Babčenka chtěli podpořit, můžete tak učinit zde na jeho účtu na Patreonu →

A na závěr k tématu… V médiích jsem narazil na tuto informaci – na začátku invaze byla převaha ruských sil na severu ve směru úderu na Kyjev 12:1.

Dvanáct ku jedné. Dvanáct, kurva, ku jedné.

Nešlo tedy o bandu neschopných idiotů v láptích. Tohle byla skutečná horda. Skutečná invazní armáda. Nejlépe vycvičené jednotky. Výsadkové a speciální jednotky. Vrtulníky Aligator a Havoc. Stíhačky Su-35 a bombardéry Su-34. Komplexy Krasucha a Zoopark. Satelitní komunikační stanice a systémy REB. Panciry a S-300. Tanky a BMD-4. Byly vybaveny velmi dobře. Nedělejte z nich nějaké idioty, kteří šli na Kyjev s motykou, nesnižujte výkon OSU (Ozbrojené síly Ukrajiny, pozn. překl.), které na severním směru dokázaly opravdu nemyslitelné věci.

OSU bojovaly s mimořádně dobře vybaveným nepřítelem. A vyhrály.

Další