Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Kdysi byly omezeny na okrajové skupiny společnosti, dnes jsou kulturním fenoménem 21. století, který se živí strachem a nejistotou v kritických situacích. Lidé potřebují porozumět světu kolem sebe a konspirační teorie nabízejí rychlé odpovědi. Přímo však útočí na racionalitu a kognitivní sféru, oslabují odolnost informačního prostoru a stahují část společnosti do králičí nory, z níž někdy není úniku.
Odborníci MIT využili služeb umělé inteligence s hlubokým učením a objevili třídu sloučenin, které jsou účinné proti rezistentnímu zlatému stafylokoku MRSA. Ten má přitom v dnešní době jen v USA na svědomí více než 10 tisíc úmrtí ročně.
Badatelé zjistili, že vytipované sloučeniny účinně zabíjejí MRSA stafylokoky na Petriho miskách i u myších modelů s MRSA infekcí. Tyto látky současně vykazují velmi nízkou toxicitu vůči lidským buňkám, což z nich dělá ideální kandidáty na nová antibiotika. Klíčovou inovací tohoto výzkumu bylo, že vědci částečně pronikli do „black boxu“ umělé inteligence a zjistili, jaké informace inteligence použila k identifikaci účinných antibiotik. Díky tomu mohou vylepšit budoucí modely a odhalit ještě účinnější sloučeniny, než ty, k nimž teď dospěla jejich inteligence.
Technologie umělé inteligence se vyvíjí a stejně jako může být užitečná v boji proti dezinformacím, je také účinná při jejich vytváření a šíření.
Slovensko i Česká republika již mají s deepfake obsahem své negativní zkušenosti. O co však jde a na co si dát v případě obsahu vytvářeného umělou inteligencí pozor?
Deepfake obsah je na vzestupu a je stále sofistikovanější. Nemusí se šířit jen v prostoru sociálních médií a zranitelné jsou prakticky všechny sféry společnosti. Nástroje k jeho vytváření jsou relativně snadno dostupné komukoli – jde jen o to, kdo využije možností generativní umělé inteligence (AI).
Jaderná fyzička, ministryně i vědec, který odhalil podvody u svého kolegy – časopis Nature vydal svůj pravidelný žebříček Nature‘s 10. A letos přidal ještě něco navíc. Kdo jsou podle prestižního vědeckého časopisu nejdůležitější osobnosti, které letos formovaly svět vědy?
Žebříček se již více než deset let zaměřuje na osobnosti, které svými objevy změnily svět vědy, případně zaměřily zraky veřejnosti k důležitým problémům. Nejedná se v pravém slova smyslu o žebříček, kde jsou vítězové a poražení, spíše o soubor lidí, kteří by neměli uniknout pozornosti odborné i laické veřejnosti.
Pro všechny technologické nadšence, akademiky, či manažery je již dlouhou dobu smutnou pravdou, že se za posledních 20 let technologie pro prezentování prakticky nezměnila. To se však již velmi brzy může stát minulostí! Na trh totiž zanedlouho zamíří žhavá novinka společnosti Cheerdots.
Cheerdots2
📌 Tohle je ideální nástroj pro prezentace
📌 Jde o futuristický gadget využívající umělou inteligenci
📌 Co je Cheerdots 2 vlastně zač a co přesně dokáže?
Věříte v sedmou uměleckou revoluci? Možná byste měli. Stejně jako to už nějaký čas činí francouzské veřejnoprávní rádio, které se ve svém podcastu s názvem Les films qui ont changé le monde ohlíží za nejvýznamnějšími kinematografickými díly 19. až 21. století.
Existují filmy, které pomohly nově definovat obrysy kinematografie a zároveň ovlivnily náš pohled na zásadní společenské problémy. Podcast Les films qui ont changé le monde vám přináší rozbor několika filmů různých filmových žánrů, které se skvěle chopily témat ekologie, světa práce a třeba feminismu. Tento nový seriál navazuje na předešlou sondu do filmového světa „Comment les films changent le monde“, kterou v roce 2022 produkoval Antoine Guillot v režii Vivian Lecuivre, a na sérii „Films qui ont changé nos regards“ v produkci Michèle Halberstadt, režii Dorii Zénine a ve spolupráci s Lilou Boses a společností Sofilm.
Po letech, kdy se bobr od našich řek, potoků a dalších vodních ploch vytratil, se tam zase vrátil. Je to dobře nebo ne? Někteří tvrdí, že ne. Proč? Jaký je rozdíl mezi nutrií a bobrem? Jak nám bobr může pomoci v boji s klimatickou změnou?
Bobr byl u nás vyhuben někdy v 18tém století. Později ho do jižních Čech znovu přivezli Schwarzenbergové. Definitivně se k nám ale vrátil až po té, co se k nám začaly šířit kolonie vysazené na horním toku Dunaje a Innu. Dnes je to velmi dynamicky se šířící druh prakticky po celé zemi. Zejména pak na Moravě v jihozápadních Čechách a dolním toku Labe.
V polovině roku 2023 server iROZHLAS.cz představil dlouho připravovaný projekt s výzkumným institutem SYRI s názvem Společnost nedůvěry. Šlo o historicky první snahu popsat, jak skutečně česká společnost podléhá šířeným dezinformacím a konspiracím. Projekt zarezonoval mezi odborníky, na půdě parlamentu, ale i mezi influencery a youtubery, kteří si zkoušeli testy informační gramotnosti a konspiračních výroků.
Shrnutí: Domácí dezinformační scéna tragickou událost střelby na FF využívá jako obvykle v podobných případech k posílení svých stabilních protivládních, protizápadních a okrajově i protiukrajinských narativů, byť zatím méně razantně. Ruská propaganda o události aktivně zpravodajsky informuje, zatím ji však plně nevyužila v nepřátelské propagandě.
Zavádějící nebo přímo lživé informace reálně ovlivňují to, jak se veřejnost rozhoduje o svém zdraví. Šířit takové zprávy neznamená „mít právo na svůj názor“, ale reálně škodit, jak jednotlivcům, tak celé společnosti. Pokud lidé uvěří falešným zprávám, mění svoje chování a mnohdy riskují své zdraví nebo dokonce i život. Ani rok 2023 nebyl výjimečný v tom, jak moc se nejrůznějším nesmyslům dařilo, a jaké negativní dopady s sebou přinesly.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka