Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Dal jsem si tu práci a znovu si projel hromadu videí s Charlie Kirkem a textů od něj i o něm. Dohledal jsem přesné a dostatečně dlouhé záznamy a přepisy, aby bylo jasné, co skutečně řekl, i s dostatečným kontextem. Pomalá poctivá žurnalistika je bohužel dřina, která se téměř nevyplácí.
Vědci z Centra pro vývoj vakcín a globální zdraví (CVD) Lékařské fakulty University of Maryland oznámili úspěšné výsledky první fáze klinické studie nové vakcíny, která by mohla chránit před břišním tyfem a také před invazivními kmeny Salmonelly nezpůsobujícími tyfus. Obě tyto infekce jsou v mnoha částech světa, zejména v subsaharské Africe, hlavními příčinami závažných onemocnění a úmrtí dětí.
Šest bývalých generálních chirurgů jmenovaných od doby George H. W. Bushe publikovalo v Washington Post článek, v němž požadují odvolání ministra zdravotnictví a sociálních služeb (HHS) Roberta F. Kennedyho Jr.
Švédští vědci zjistili, že téměř každý třetí dospělý s těžkou formou postcovidového syndromu (long COVID) má posturální ortostatický tachykardický syndrom (POTS), vzácnou poruchu srdečního rytmu. Studie byla zveřejněna v časopise Circulation: Arrhythmia and Electrophysiology. Před pandemií se tento syndrom vyskytoval u méně než jednoho procenta švédské populace. POTS se projevuje zrychlenou srdeční frekvencí při přechodu z lehu do stoje a někdy i v klidu či při cvičení. Typickým příznakem je závrať při vstávání, která vede k tomu, že pacienti raději sedí nebo leží. Tento stav se označuje jako ortostatická intolerance.
V Kanadě zemřelo další dítě na spalničky. Dítě se narodilo předčasně poté, co matka onemocněla spalničkami, uvedla zpravodajská agentura s odvoláním na provinční zdravotnické úřady. Alberta zaznamenala od března 1 914 případů spalniček, z nichž 1 706 se týkalo neočkovaných dětí.
Když jsem napsal, že Češi v zahraničí volí jinak, tak se samozřejmě strhla vášnivá diskuse. Přidám ještě jedno osobní pozorování. Je to fakt jen individuální postřeh, žádná věda. Ale zajímalo by mě, jestli ostatní krajánci mají stejnou zkušenost.
V předmoderní době, kdy ještě neexistoval internet ani (mobilní) telefony, si mladí lidé nastudijních cestách po Evropě vedli rukopisné památníky – tzv. alba amicorum. Do těchtoknih si nechávali zapisovat spolužáky, přátele, učitele nebo významné osobnosti, s nimižse během cest setkali. Záznamy často doprovázely kresby, malované erby či citáty, a výsledná alba byla nejen památkou, ale i reprezentativním „profilem“ svého majitele.
Šedesátnici Annu z Opavy byste na oslavách výročí sametové revoluce hledali marně. Na osmdesátý devátý dnes nechce příliš vzpomínat, přestože události, jež vedly ke konci komunistického režimu u nás, aktivně prožívala. Chodila na demonstrace, byla spoluautorkou místního občanského manifestu a spolu s dalšími zhruba patnácti tisíci Opavany vstoupila 27. listopadu 1989 do generální stávky. Náměstí bylo tehdy plné lidí.
Populární messenger WhatsApp už dávno není jen prostředkem pro zasílání zpráv mezi kamarády. Uživatelé využívají také skupiny a od roku 2023 i tzv. kanály — formy komunikace, kde jeden či více autorů sdílí obsah a sledující mohou reagovat. Pro děti je to přitažlivé: možnost sledovat trendová videa, získávat pozornost, bavit se s vrstevníky… a mít dosah měřitelný počty followerů a lajky/srdíčky či v případě WhatsAppu lilky. Ale právě tady číhají nebezpečí — často skrytá, ale velmi reálná.
Nový report týmu z Masarykovy univerzity přináší první reprezentativní data o takzvaném digitálním well-beingu české dospělé populace. Výsledky ukazují, že technologie jsou pro většinu lidí nepostradatelné a přinášejí jim inspiraci, smysl a zábavu – zároveň ale u části populace vyvolávají stres, rozptylují pozornost a narušují pocit kontroly.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka