V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě.
U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 % klíšťat.
Tzv. „vodíková/hydrogenovaná voda“ je zcela obyčejná voda standardního chemického vzorce H2O, ve které je rozpuštěno velmi malé množství plynného vodíku, H2.
Nová vakcína dodává molekuly zacílené na nádor přímo do lymfatických uzlin. Tam aktivuje T buňky, imunitní buňky, které hrají kritickou roli v reakci těla v boji s nemocí.
84 procent všech účastníků studie mělo pozitivní odpovědi T buněk
Myšlenka nové vakcíny proti rakovině spočívala v aktivaci imunitního systému pacienta k boji proti nádorovým buňkám, což by mohlo vést k efektivnějšímu zásahu a prevenci onemocnění. Avšak navzdory rozsáhlému výzkumu a experimentům zůstávaly tyto vakcíny historicky za očekáváním, neboť nedokázaly vyvolat dostatečně silnou imunitní odpověď v klinickém prostředí. Tento nedostatek účinnosti vyvolal potřebu hledat nové strategie a inovativní přístupy k vývoji terapeutických vakcín, které by mohly překonat tyto překážky a přinést naději pacientům trpícím rakovinou.
Lesní vegetace v Národním parku České Švýcarsko se po požáru v roce 2022 obnovuje neuvěřitelnou rychlostí. Vědci Botanického ústavu AV ČR tuto obnovu detailně zaznamenali pomocí časosběrných videí. Díky desítkám výzkumných ploch, které vědci sledují 15 let, získali unikátní poznatky o dynamice lesa a změnách lesního mikroklimatu.
V Poodří žijí jen samečci skokana zeleného a žádné samičky. Přesto se tyto žabky dále rozmnožují, a to za pomoci partnerek jiného druhu. Pozoruhodnou reprodukci bez míchání genetické informace od obou rodičů aktuálně potvrdili vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR také u dalšího druhu skokana, který se vyskytuje ve Francii a Španělsku. Fenomén popsali v časopise Genome Biology and Evolution.
Katalyzátor, který přeměňuje metan na metanol, bude vyvíjet nová spin-off společnost Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Jeho ředitel Martin Hof podepsal dohodu s evropskou akciovou společností METTOC, SE, o majetkovém vstupu do firmy. Zvládnutí nového postupu přeměny by znamenalo výrazný ekonomický přínos i výhodné využití odpadních surovin.
Evžen Bouřa, Radim Nencka a jejich týmy z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) vyvinuli látky, které by mohly zastavit virus opičích neštovic. Objev zveřejnili v prestižním vědeckém časopisu Nature Communications.
Slovo „malomocenství“ vyvolává představu biblických morových ran, ale tato nemoc je tu s námi i dnes. Způsobuje ji infekční bakterie a podle Světové zdravotnické organizace je každoročně hlášeno přibližně 200 000 nových případů. Ve Spojených státech je malomocenství zakořeněno již více než sto let v jižních regionech, kde lidé přicházeli do styku s pásovci, což je zásadní prokázaná vazba přenosu ze zvířete na člověka. Nedávná ohniska na jihovýchodě země, zejména na Floridě, však nebyla spojena s kontaktem se zvířaty.
Společnosti Neuralink, zaměřující se na výzkum a vývoj technologií spojených s rozhraním mozek–počítač (BCI), se v rámci klinické studie podařilo implantovat čip do mozku prvnímu člověku. Tímto úkonem se tak firma zařadila k dalším podobným úspěšným projektům (v minulých letech například Braingate).
Česká společnost entomologická vyhlašuje v roce 2024 Hmyzem roku samotářské včely. Veřejnost chceme seznámit s jejich krásou a významem, ale také poukázat na problematiku úbytku těchto volně žijících opylovačů. V ČR žije okolo 580 druhů samotářských včel. Jejich svět je vskutku fascinující, plný barev, tvarů i vůní. Patří sem hedvábnice, pískorypky, čalounice nebo třeba ploskočelky. Některé samotářky překvapí i svou velikostí – temně černé drvodělky dosahují délky přes dva centimetry, drobná nicotěnka nejmenší naopak dorůstá jen pár milimetrů. Mnohé druhy jsou pestře zbarvené či pronikavě voní, jedny hnízdí v dutých stoncích a další zase v ulitách hlemýžďů. Pojmem „samotářské včely“ se zjednodušeně označují volně žijící druhy včel, řada z nich však žije velmi společenským životem. Některé, třeba dobře známí čmeláci, dokonce tvoří sociální společenství s dělnicemi a královnou. Jiné druhy naopak vsadily na parazitismus a chovají se jako kukačky v hnízdech jiných druhů včel.