Vědci z Botanického ústavu AV ČR se podíleli na dvou významných studiích, které byly publikovány v časopisech Science a Science Advances. Tyto studie se zaměřují na vliv atmosférické depozice dusíku na diverzitu bylinného patra lesů v Evropě a Severní Americe. Výsledky výzkumu prokázaly posun rostlinných druhů na západ i pokles diverzity bobovitých rostlin.
Author Archives: Pepik Hipik
Dobrodružství poznávání
Mechanické DNA origami nanopóry zařídí vstup molekul léčiva do buněk
Odborníci nizozemské techniky TU Delft a německého Mac Planck Institute vytvořili nový typ „mechanických“ pórů s technologií DNA origami, které mohou selektivně transportovat molekuly skrz membránu živé buňky.
Falešné sliby kolagenových doplňků
💊 Doplňky stravy s kolagenem slibují mladistvou pleť a zdravé klouby. Belgická spotřebitelská organizace však zjistila, že většina marketingových tvrzení nemá vědecký základ, a tak užívání kolagenu nemusí přinášet očekávané výsledky. 🔬 Dostupné studie nepotvrzují, že by kolagen zpomaloval stárnutí pokožky nebo zlepšoval zdraví kloubů, proto se většina slibů výrobců ukázala jako klamavá a zavádějící.
V Africe zemřelo už 1100 lidí na mpox, zdravotníci žádají mezinárodní pomoc
V Africe už zemřelo 1100 lidí na nemoc mpox, uvedla zdravotnická agentura Africké unie. Varovala, že pokud mezinárodní společenství nepodnikne potřebné kroky, vymkne se epidemie kontrole. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
Lék na bolest zad? Správné dýchání! Jak začít?
Pokud trpíte bolestmi zad, pravděpodobně jste už slyšeli doporučení změnit způsob dýchání. Můžeme však skutečně vědomě a záměrně zlepšit celkový dechový vzorec? Nebo by bylo efektivnější zaměřit se na úpravu držení těla, které může mít významný dopad na dýchaní? Odpovědi se pokusí poskytnout Václav Rázl, kouč trenérů, osobní trenér a autor jedinečné cvičební metody nazvané ideomotorická terapie. Zlepšení dýchání může totiž pomoci s mnoha zdravotními problémy, nejen s bolestmi zad.
Zdravotní účinky chemických směsí: Neurotoxické účinky se sčítají, ukazuje nová studie
Chemikálie jsou dnes všudypřítomné – dostávají se do našich těl potravou, vzduchem nebo skrz kůži. Nový výzkum ukazuje, že směsi těchto chemických látek mohou společně působit na zdraví mnohem výrazněji než jeiich jednotlivé složky. Vědci z Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí analyzovali krevní vzorky těhotných žen a zjistili, že i chemikálie v nízkých koncentracích mají kumulativní neurotoxické účinky, když se nacházejí ve směsi. Tento výzkum odhaluje, že se účinky chemikálií sčítají, i když každá zvlášť by byla pod prahem účinku.
Ve srovnání se západní Evropou Češi produkují méně potravinového odpadu
V odpadu skončí až jedna třetina potravin – každý rok tedy asi 1,3 miliardy tun. Tolik jídla, že by dokázalo nasytit zhruba 3 miliardy lidí. Tématu plýtvání se věnovala konference Akademie věd nazvaná Potraviny pro budoucnost. Ukázala mimo jiné, že Česko si v tomto ohledu nevede vůbec špatně. Množství potravinového odpadu vyprodukovaného českými domácnostmi je hluboko pod průměrem Evropské unie.
Miroslav Koblížek: AI patologa nenahradí, jeho práci zefektivní
Miroslav Koblížek je mladý motolský patolog a lektor patologie na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Nezabývá se ovšem jen medicínou, ale má i řadu dalších zájmů. To využívá ve svém výzkumu, kde se snaží ve svém oboru využít vymožeností umělé inteligence.
Aarhus University: Důraz na vědu a její společenský dopad
Aarhus University je druhou největší a druhou nejstarší univerzitou v Dánsku, která sídlí v druhém největším městě země. Aarhus je zároveň považováno za jedno z nejzelenějších měst v Evropě. Univerzita vyniká silným mezinárodním zaměřením a interdisciplinárním přístupem ke vzdělávání a výzkumu, což jí umožňuje efektivně řešit komplexní globální výzvy. Jak se tam komunikuje věda? Pro magazín Forum v rámci Erasmus zaměstnanecké stáže zjišťovala Pavla Hubálková.
Jaroslav Doležel: Otevřeli jsme nový směr výzkumu dědičné informace
Když média obletěla zpráva, že se českým vědcům podařilo zobrazit chromozom v přirozeném stavu, často se sdělení redukovalo na úspěch brněnského pracoviště AV ČR, které vyvinulo inovativní zobrazovací metodu A-ESEM. S návrhem využít ji pro studium chromozomů ale přišel Jaroslav Doležel z Olomouce, který se studiu chromozomů věnuje celý svůj profesní život.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 