Nedávná studie zveřejněná v časopise Nature Mental Health ukazuje, že zdravá a vyvážená strava je spojena s lepším zdravím mozku, kognitivními funkcemi a duševní pohodou.
Author Archives: Pepik Hipik
Dobrodružství poznávání
Účinnost vakcín proti COVID-19 v prevenci long covidu, údaje z Norska
Nedávná studie využívající údaje od více než 20 milionů účastníků ze tří evropských zemí (Estonsko, Španělsko, a Spojené království) ukázala, že vakcíny proti COVID-19 konzistentně zabraňují vzniku long covidu u dospělých.
Krevní test odhalí osteoartrózu kolene až osm let předtím, než se objeví na rentgenu
Ve studii, která vyšla 26. dubna v časopise Science Advances, vědci ověřili přesnost krevního testu, který identifikuje klíčové biomarkery osteoartrózy. Ukázali, že předpovídá rozvoj onemocnění i jeho progresi, což prokázali ve své dřívější práci.
Kde se v lidech berou zážitky spojené s nadpřirozenem?
Proč je napříč světem tak rozšířená víra v neviditelné a nehmotné bytosti, které se kolem nás pohybují? Zkoumali to vědci ze specializované laboratoře na Moravě.
Mohamed zažil podle Koránu svůj první kontakt s andělem v temnotě jeskyně. Na Mojžíše mluvil Bůh na vrcholu hory Sinaj. A svatý František z Assisi zase řekl: „Poušť je pro nás místem, kde působí Duch svatý a naše srdce jsou otevřena.“
Kolik energie se skrývá ve vakuu
Pokud se vrátíme do prázdného kouta vesmíru, uvidíme třeba, že poránu je prázdný a někdy později znovu. Na časovém intervalu opravdu nezáleží. Důležité je, že začnete s prázdnem a skončíte s prázdnem, ale co se stane mezi tím, můžeme jen hádat. Vakuum klidně mohlo změnit kostým, stejně jako to udělal higgs, což umožnilo vznikání a zanikání virtuálních částic. Tyto virtuální částice zanechávají svou stopu na vakuu stejně jako na higgsovi. Dávají mu hmotnost. Dávají mu energii – hodně energie.
Queer 24 – Breaking Barriers in Academia
Záznam veřejné debaty „Prolomení bariér v akademickém prostředí”, kterou uspořádal Francouzský institut v Praze spolu s Goethe-Institutem a Univerzitou Karlovou v rámci cyklu Queer 24.
Akce proběhla ve čtvrtek 18. dubna v Kampusu Hybernská a hlavním tématem byly zkušenosti LGBTQ+ komunity na akademické půdě. Na této akci podporované Francouzsko-německým kulturním fondem se sešli francouzští, němečtí a čeští řečníci, kteří diskutovali o obtížích, s nimiž se setkávají studenti a výzkumní pracovníci z LGBTQ+ komunity. Diskuse se bude týkala i osvědčených postupů a předpisů v oblasti sociální, administrativní, aj.
O podvodu, který změnil svět
Viry ovlivňují naše životy od nepaměti, každý jsme se s nimi setkali. Viry většinou vidíme jen jako nepřátele, kteří ohrožují naše zdraví. Virologie je ale plná neskutečných příběhů, a proto se Karolína Štaflová z Ústavu organické chemia a biochemie rozhodla vytvořit Podcast o virech.
Úprava dědičné informace neboli GMO – třaskavé téma
„Brojení proti GMO nechápu,“ říká vědec. Vysvětlujeme souvislosti kolem genetické modifikace organismů
Poslanci Evropského parlamentu v únoru schválili návrh Evropské komise, který je prvním krokem ke zmírnění přísných pravidel pro takzvanou genetickou modifikaci organismů na území EU. V analýze popisujeme důležité souvislosti i samotnou techniku genetické modifikace.
Seismická stanice Kašperské Hory láká návštěvníky na prohlídku muzea i štoly
Kašperské Hory – město plné zlata a skvělých příležitostí… Muzeum seismometrie provozované Geofyzikálním ústavem AV ČR v.v.i. je vzdáleno jen pár kilometrů od centra města. Nachází se v nově zrekonstruované budově seismické observatoře, kde jsou k vidění historické seismometry a registrační aparatury. Součástí prohlídky je rovněž dobrodružná procházka štolou Kristýna, kde se dříve těžilo zlato.
Klíšťata se bojí mravenců
Vědci pracují na „matce všech repelentů“. Nasadí feromony
Klíšťata se bojí mravenců, ukázal nový výzkum. Vědce také rovnou napadlo, jak toho využít – otestovali mravenčí feromony jako repelent proti nebezpečným parazitům.
Klíšťata jsou všude, podle nových výzkumů dokonce více v parcích než ve volné přírodě. Přenášejí spoustu nebezpečných nemocí a ochrana před nimi je složitá. Vědci proto neustále pracují na nových typech repelentů, které by člověka i zvířata před roztoči ochránily. Stále více se inspirují v přírodě a jejích mechanismech – ty totiž na rozdíl od lidských laboratoří měly díky evoluci na vývoj vlastních triků desítky milionů let.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 