Na zdroji vody záleží. Jezera napájená převážně podzemní vodou odolávají suchu a extrémním teplotám lépe než ta, která závisejí pouze na srážkách. Ukázal to výzkum vědců z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří mezi lety 2022 a 2024 analyzovali složení vody v 350 jezerech napříč 18 evropskými zeměmi. Své výsledky dnes (9. 7.) představí na mezinárodní geochemické konferenci Goldschmidt v Praze.
Author Archives: Pepik Hipik
Z mnohdy podceňovaných dělnických kolonií pocházely i slavné osobnosti
Byly rozesety po celých českých zemích, občas i v místech, kde bychom je vůbec nehledali. Dělnické kolonie hrály v procesu urbanizace a industrializace zvlášť v průmyslových regionech naprosto zásadní roli. Ve svých výzkumech se jim věnuje Martin Jemelka z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, který vytvořil také webový portál delnickekolonie.cz. O tématu jsme psali v A / Magazínu v článku Ubytko pro dělníky.
Etolog Ondřej Fišer a filozof jazyka Tomáš Koblížek objasňují, jak výzkum ptačích hejn inspiruje studium internetových komunit
Viděli jste někdy na obloze hejno špačků, jak se vlní jako obří živoucí mrak? Nebo husy letící v dokonalé formaci písmena „V“? Jak to, že se ptáci pohybují v hejnu tak hladce, aniž by do sebe vráželi? A napadlo vás někdy, že podobný fenomén existuje nejen na nebi, ale třeba také v online světě? I zde uživatelé internetu, třeba nevědomky, vytvářejí hejna, v nichž dochází k vzájemné koordinaci a souladu.
Češi se podle nejnovějšího výzkumu o své stravování více zajímají. Nejvíc se vyhýbají cukru, palmovému oleji a tučným jídlům
Češi se o to, co jedí, opravdu zajímají. Podle průzkumu Sociologického ústavu AV ČR „Potraviny 2025“ považuje stravování za důležité 92 % respondentů – a dvě pětiny berou výživu velmi vážně. Studie přináší podrobné informace o tom, jak lidé přistupují k potravinám, zda některé omezují a co je k tomu vede.
Keltské sídliště, které nemá obdoby. Archeologové slaví unikátní nález v trase budoucí dálnice D35
Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské, která bývá tradičně spojována s Kelty. Lokalita nemá svým rozsahem a charakterem v Čechách obdoby.
Očkování dětí na celém světě stagnuje. Pandemie a dezinformace situaci ještě zhoršily
Navzdory desetiletím pokroku dochází v posledních letech k výraznému zpomalení očkování dětí po celém světě. Nová studie zveřejněná v prestižním časopise The Lancet analyzovala údaje ze 204 zemí a území a zjistila, že v letech 1980 až 2023 se celková proočkovanost sice zdvojnásobila, ale v posledních letech dochází k nebezpečnému ústupu – především u očkování proti spalničkám.
Neandrtálci si uměli obohatit jídelníček tukem. Vařili kosti už před 125 000 lety
Nové archeologické nálezy z Německa ukazují, že neandrtálci byli v kuchyni daleko vynalézavější, než jsme si mysleli. Před více než 125 000 lety dokázali z kostí zvířat získávat tuk – důležitý zdroj energie, bez kterého by jen s masem v zimních měsících nevystačili.
Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec.
Chybějící dobré bakterie ve střevech kojenců mohou stát za nárůstem alergií a astmatu
Až čtvrtina kojenců má ve střevech příliš málo prospěšných bakterií, které jsou zásadní pro správné nastavení imunitního systému. Nová studie ukazuje, že právě tento nedostatek může zvyšovat riziko vzniku alergií, astmatu nebo ekzému už během prvních dvou let života.
Geneticky vylepšené kvasinky těží cenné suroviny z moči
Vědci Lawrence Berkeley National Laboratory (Berkeley Lab), UC Irvine a University of Illinois Urbana-Champaign (UIUC) použili biologii a s její pomocí zařídili přeměnu lidské moči na hodnotné suroviny.