Přistoupit na žádost vdovy rozloučit se v kruhu přátel se společným přítelem, jehož loď nečekaně doplula až na druhý břeh života, je laskavost, která se neodmítá. Sci-fi povídka.
Autor: Pavel Svoboda Čte: Jiří Trnka Hudba: Pepik Hipik
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Přistoupit na žádost vdovy rozloučit se v kruhu přátel se společným přítelem, jehož loď nečekaně doplula až na druhý břeh života, je laskavost, která se neodmítá. Sci-fi povídka.
Autor: Pavel Svoboda Čte: Jiří Trnka Hudba: Pepik Hipik
Mezinárodní tým vedený Romanem Kouřilem z Univerzity Palackého v Olomouci popsal unikátní uspořádání fotosyntetického aparátu smrku. Ukázal, že jehličnany využívají odlišnou strukturní organizaci fotosystému II než kvetoucí rostliny – a to jim může dávat výhodu v extrémních světelných podmínkách.
Na první pohled to může znít jako vzdálený spor z americké politiky: hádky o rozpočtech, úřadech a grantových pravidlech. Jenže autoři editorialu publikovaného v roce 2026 v odborném časopise Diabetes Care varují, že nejde o žádnou zákulisní byrokracii. Podle nich se v USA rozebírá systém biomedicínského výzkumu způsobem, který může dopadnout na vývoj léčby, prevenci nemocí i každodenní život pacientů — včetně lidí s diabetem.
Za tímto posunem stojí hned několik klíčových faktorů. Rychlý vývoj senzoriky, pokročilých systémů řízení a schopnosti učení umožňuje robotům mnohem lépe vnímat své okolí pomocí moderních algoritmů. Tím hlavním motorem je ale neustálý tlak na flexibilitu, protože současná výroba i logistika se mění mnohem častěji a dynamičtěji než v minulosti.
Případ francouzského muže, který žil téměř běžný život i přes extrémní poškození mozku, patří k nejpozoruhodnějším medicínským záhadám posledních desetiletí. Tento příběh, popsaný v článku na ScienceAlert, zásadně zpochybňuje naše dosavadní představy o tom, co je vědomí a kde v mozku vlastně vzniká.
Tohle je opravdu jako z nějaké dystopické budoucnosti technofeudalismu. Americký miliardář Peter Thiel, který se bojí hněvu obyčejných lidí tak moc, že plánuje svůj přesun do Argentiny, financuje nový projekt Objection.ai. Jedná se o projekt australského tech byznysmana Arona D’Souzy, který má za 2000 dolarů komukoliv umožnit přezkoumat a právně napadnout novináře, pokud o vás napíší článek, který se vám tak úplně nelíbí.
Lidský chromozom Y, který je spojen s určováním mužského pohlaví, fascinuje vědce už desítky let. Podle některých evolučních biologů totiž postupně ztrácí geny – a teoreticky by mohl za miliony let úplně zmizet. To okamžitě vyvolalo titulky o „konci mužů“, ale realita je mnohem složitější a zajímavější.
Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na jedenácti lokalitách v České republice s celoroční pastvou velkých kopytníků. Výsledky publikoval odborný časopis Journal of Applied Ecology.
Moderní léky cílené na protein EGFR přinesly revoluci v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic. Jejich dlouhodobá účinnost je však často omezena vznikem lékové rezistence. Nyní se podařilo identifikovat mechanismus, který by mohl představovat „Achillovu patu“ nádorů odolných vůči EGFR-cílené léčbě a zároveň slibný směr pro vývoj budoucích léčebných přístupů.
Debaty o interrupcích, antikoncepci nebo „tradiční rodině“ často vypadají jako střet ideologií, emocí a osobních zkušeností. Jenže nová studie publikovaná v prestižním časopise Journal for the Scientific Study of Religion naznačuje, že pod povrchem těchto sporů leží ještě hlubší vrstva: konkrétní náboženské přesvědčení o tom, jak má vypadat vztah mezi mužem a ženou