Článek Planting Seeds for Bumblebee Dreams na webu bioGraphic se zabývá uvažováním o krásách přírody a výzkumem spánku včel a čmeláků, konkrétně jejich hlubokého spánku, a jak tento stav ovlivňuje jejich paměť. Vědci zjistili, že když včely spí a jsou vystaveny určitému pachu, který souvisí s učením, lépe si pamatují, co se naučily. Tento efekt je podobný tomu, co bylo pozorováno u lidí, což naznačuje, že hluboký spánek včel může sloužit ke zpracování vzpomínek.
Category Archives: Biologie
Oteplující se vody posilují invazivního predátora lososů na Aljašce
Článek Warming waters are supercharging an invasive salmon predator in Alaska ze serveru ScienceDaily se zabývá tím, jak se zvyšující teploty vody v řece Deshka na jihu Aljašky projevují na chování invazivního predátora, štiky severní (Esox lucius). V důsledku oteplování vody začínají štiky více jíst, což vyvolává obavy o budoucnost původních ryb, jako je losos.
Vědci tvrdí, že přidáním tohoto neobvyklého mořského produktu do vaší stravy by se mohlo dosáhnout zpomalení procesu stárnutí
Vědci zjistili, že látka z mořských hvězdic, nazývaná plasmalogen, by mohla pomoci zpomalit stárnutí a zlepšit kognitivní funkce. Tato látka je přirozeně přítomná v lidském těle, zejména v mozku, srdci a imunitních buňkách, ale její hladiny klesají s věkem.
Jak by tma mohla zachránit stěhovavé ptáky
Mezi březnem a červnem táhnou miliony ptáků na sever po migračních trasách, ale ve městech je čím dál častěji mate umělé světlo z oken a venkovního osvětlení. Ptáci často migrují v noci a orientují se podle magnetického pole Země i podle slabého světla Měsíce a hvězd; umělé světlo jejich navigaci narušuje, vychyluje je z trasy a někdy je „uvězní“ v kuželu světla.
Stévie pod drobnohledem v období 2025–2026: od „přírodního sladidla“ k možnému nástroji pro medicínu a biotechnologie
Stevia rebaudiana se v posledních dvou dekádách stala synonymem pro „přírodní“ alternativu cukru. Nové práce z let 2025–2026 ale ukazují, že stevia (přesněji její složky a deriváty) může mít zajímavé přesahy daleko za hranice sladké chuti—od podpory transdermální aplikace léčiv přes potenciální protinádorové účinky až po širší vliv na buněčný metabolismus. Tento přehled shrnuje nejzajímavější novinky, jejich kontext a opatrně vymezuje, co už víme a co zatím zůstává na úrovni laboratorních dat.
Rostliny uvažují jako architekti. Brněnský výzkum popsal, jak staví
Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a odborníků z dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Objev může mít význam nejen pro porozumění růstu rostlin, ale i pro jejich šlechtění a adaptaci na sucho.
Masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
Katastrofální přemnožení invazního sumce velkého v nádrži Iznájar v jižním Španělsku potvrdili vědci z Biologického centra AV ČR. Během průzkumu jezera minulý týden ulovili 29 jedinců o celkové hmotnosti přes 800 kilogramů. Podle odborníků zatím nebyla taková populační biomasa zaznamenána nikde jinde na Pyrenejském poloostrově. Největší odlovení sumci měřili přes dva metry a vážili téměř 80 kilogramů.
Zvířata ve městech: I my chceme pít, vedra nás ničí!
Tropické počasí působí nejen na lidi, ale také na živočichy, které ve městech najdete ve vnitroblocích, zahrádkách, parcích apod. Trpí přehřátím a nedostatkem vody! Apelujeme tedy na všechny příznivce, aby mysleli na své zvířecí spoluobyvatele a umožnili jim přístup k vodě. Ježci, zajíci, kosové, čmeláci, včely a další vám to zcela jistě vrátí zpět.
Octomilka ve službách vědy: Malý hmyz s velkým vlivem
Je to zase tady! Sezóna malých mušek, které sedají na přezrálé ovoce nebo padají do vína. Octomilky, kterým se přezdívá ovocné, banánové nebo vinné mušky, jsou sice otravné, ale také velmi užitečné. Slouží jako oblíbený modelový organismus v řadě biologických výzkumů. Co jsme se díky nim dozvěděli?
Vědci přečetli dosud největší genom v čeledi brukvovitých
Martin Lysák z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) společně s kolegy z čínské Huazhong Agricultural University koordinoval sekvenování dosud největšího genomu z čeledi brukvovitých, kam patří i známý laboratorní model huseníček rolní, řepka olejka nebo brokolice. Jedná se o genom fialy šedivé (Matthiola incana), okrasné příjemně vonící rostliny, která se pěstuje k řezu i jako letnička. Genom fialy (2 Giga párů bází) je dvanáctkrát větší než genom huseníčku, ačkoliv oba druhy mají podobný počet chromozomů.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 