Pořad Hélène Goutany „Ty, které čtou“ veřejnoprávního Radio France mapuje v osmi epizodách cestu čtenářek knih. Zatímco na počátku 19. století nebylo čtení zdaleka samozřejmostí, dnes tvoří čtenářskou obec převážně ženy. Jakou cestu ušly čtenářky a jakým způsobem dnes uplatňují svůj vliv a moc?
Category Archives: Historie
Co jedli lidé ve starém Egyptě
Jídlo a dobré pití jsou nedílnou a příjemnou součástí našich životů. A nejinak tomu bylo i ve starém Egyptě. Co jedli běžní lidé a jak vypadala strava vyšších vrstev? Čím se živili stavitelé pyramid a co vlastně pili při náročné práci? O tom povypráví egyptoložky Veronika Dulíková a Alexandra Pastoreková a podělí se i o několik zajímavých receptů. Připravte si něco dobrého a vychutnejte si tento nový podcast Českého egyptologického ústavu FF UK.
Mizející kultura: Zpráva o našich křehkých kulturních záznamech
Vanishing Culture je alarmující, ale velmi srozumitelná kniha o tom, proč se v digitální době kultura „neukládá sama“ – a proč se nám může ztratit pod rukama rychleji než kdy dřív.
Koncentrační tábor jako nástroj ekonomické exploatace: upozornění Timothyho Snydera
Americký historik Timothy Snyder ve svém textu “Concentration Camp Labor Cannot Become Normal” varuje před normalizací nucené práce v prostředí, která mohou postupně začít fungovat jako koncentrační tábory určené k ekonomické exploataci. Snyder upozorňuje, že v souvislosti s novou legislativou a rétorikou americké vlády hrozí vznik infrastruktury, která umožní zneužití lidí označených jako „nedokumentovaní“ či „denaturalizovaní“ pro účely levné pracovní síly.
Vzpomínky od Běláku
Kniha Drobky a střepy autora Vladimíra Kolára mapuje dětství a část dopívání autora na budovaném sídlišti Stalingrad, dnes sídliště u Bělského lesa v Ostravě. Rodina se zde stěhuje z Prahy a záhy přijde o tatínka odsouzeném v politickém procesu na léta do kriminálu. Autorova maminka náhle zůstává sama s třemi malými dětmi na staveništi sídliště a musí čelit jak realitě náhlé životní změny, tak perzekucím vyplývajícím z manželova odsouzení. Autor vše vypráví z pohledu rostoucího dítěte a realitu padesátých let v Ostravě rámuje příhody malého kluka se dvěma sestrami.
Cypi zločinci
Mordparta Ostrava autora Tomáše Lánského je souborem případů moravskoslezského kriminalisty Luboše Valeriána. S tím se autor vrací proti proudu času do jeho starších kauz a pomalu postupují až do současnosti. V rámci žánru true crime se jedná o jednu z nejdrsnějších knih, autor ani vyšetřovatel se nezastavují před ničím. Toto je možné brát jako doporučení i varování, v knize lze nalézt věci, které čtenáře vykolejí. Text je ovšem velice čtivý, každá kauza představena srozumitelně a případy jsou skutečně nevšední. Vražda v hlubinném dole je za mě tzv. na topu, ovšem každý případ je něčím naprosto příšerný. Třeba už v základu nálezem mrtvého těla… Pokud se zajímáte o skutečné případy, práci Luboše Valeriána nebo o historii našeho kraje, tato kniha je to pravé pro Vás. Ovšem ještě jednou zdůrazňuji varování, že kniha obsahuje věci, které mohou se slabší povahou zamávat.
Kdyby se do Prahy instalovala Ostrava
Všechny tváře smrti autora Adama Pýchy patří mezi mystery thrillery. Zájemce o příběh vstoupí do ulic fiktivního Severního Pfalzu, části Prahy s vlastními pravidly. V knize je navíc vystavěna alternativní historie dvacátého století, která naprosto mění pravidla hry. Spolu s pomyslným Pfalzem tak vstoupíte do světa, kde nic nefunguje tak, jak jsme zvyklí a kde za každým rohem může číhat jiná zrůda. Zároveň však máte šanci potkat ty nejlepší z nejlepších a kráčet jejich příběhem. Hrdí lidé Pfalzu si vás získají a dva hlavní hrdinové, Vincent a Samuel, ochrání před hrůzami znamení, nezapomenuté historie a příliš hmatatelného děsu. I když autor mohl dát daleko více péče vysvětlení historie svého světa a návaznosti na jeho reálie, duchařská část příběhu je skvělá. Spolu se zachycením atmosféry periferie, zmaru a stále planoucích nadějí vznikl příběh, který má šanci oslovit každého. I toho, kdo už třeba zapomněl.
Barokní Instagram: Šlechtické památníky jako sociální sítě minulosti
V předmoderní době, kdy ještě neexistoval internet ani (mobilní) telefony, si mladí lidé nastudijních cestách po Evropě vedli rukopisné památníky – tzv. alba amicorum. Do těchtoknih si nechávali zapisovat spolužáky, přátele, učitele nebo významné osobnosti, s nimižse během cest setkali. Záznamy často doprovázely kresby, malované erby či citáty, a výsledná alba byla nejen památkou, ale i reprezentativním „profilem“ svého majitele.
Spiklenci ve smrti
Kniha Dva na vraždu autorů Milana Říského a Jana Thomayera mapuje činy, a hlavně zločiny, tří vraždících dvojic. Srozumitelně ukazuje jejich životy, osudy vedoucí do spirály smrti, nešetří detaily dopadení a pak cestu k soudu. Pokud je to možné, dozvíte se také osudy vrahů v dnešních dnech. Zároveň se jedná o práci velmi citlivou k obětem. Kniha nehledá senzace, čtenáře seznamuje s mravenčí prací policie a podává střízlivé svědectví o několika neprominutelných zločinech. Knihu doporučuji nejen fanouškům čtení o skutečných zločinech, ale také každému, kdo rád ocení tvrdou práci proti zlu.
Historické čarodějnické procesy a neurodiverzita: Nečekané souvislosti
Představte si ženu, která žije sama, má doma několik zvířat, zajímá se o věci, které ostatním připadají zvláštní, a chová se jinak, než je obvyklé. Dnes bychom o ní řekli, že je „svá“ nebo možná neurodivergentní. V 16. a 17. století by však v mnoha částech Evropy – například ve Svaté říši římské, Skotsku nebo Norsku – byla považována za čarodějnici.
