Jak se holub dokáže vrátit domů i z velké dálky, když nevidí slunce a krajina mu moc nepomáhá? Právě to je jedna z velkých záhad biologie. Nová studie publikovaná v časopise Science přichází s překvapivým vysvětlením: důležitou roli by mohly hrát imunitní buňky v játrech, které obsahují železo a mají zvláštní magnetické vlastnosti.
Tag Archives: ptáci
Jak by tma mohla zachránit stěhovavé ptáky
Mezi březnem a červnem táhnou miliony ptáků na sever po migračních trasách, ale ve městech je čím dál častěji mate umělé světlo z oken a venkovního osvětlení. Ptáci často migrují v noci a orientují se podle magnetického pole Země i podle slabého světla Měsíce a hvězd; umělé světlo jejich navigaci narušuje, vychyluje je z trasy a někdy je „uvězní“ v kuželu světla.
Etolog Ondřej Fišer a filozof jazyka Tomáš Koblížek objasňují, jak výzkum ptačích hejn inspiruje studium internetových komunit
Viděli jste někdy na obloze hejno špačků, jak se vlní jako obří živoucí mrak? Nebo husy letící v dokonalé formaci písmena „V“? Jak to, že se ptáci pohybují v hejnu tak hladce, aniž by do sebe vráželi? A napadlo vás někdy, že podobný fenomén existuje nejen na nebi, ale třeba také v online světě? I zde uživatelé internetu, třeba nevědomky, vytvářejí hejna, v nichž dochází k vzájemné koordinaci a souladu.
Zvířata ve městech: I my chceme pít, vedra nás ničí!
Tropické počasí působí nejen na lidi, ale také na živočichy, které ve městech najdete ve vnitroblocích, zahrádkách, parcích apod. Trpí přehřátím a nedostatkem vody! Apelujeme tedy na všechny příznivce, aby mysleli na své zvířecí spoluobyvatele a umožnili jim přístup k vodě. Ježci, zajíci, kosové, čmeláci, včely a další vám to zcela jistě vrátí zpět.
Do konce století může vyhynout přes 500 druhů ptáků, varují vědci
Pokud se nezmění přístup k ochraně přírody, z oblohy mohou zmizet druhy jako papuchalk, drop velký nebo hrdlička divoká. Vědci varují, že bez aktivního lidského zásahu se z hrozícího kolapsu ekosystémů stane realita.
Ptáci v Česku zbytečně hynou v lidských pastech
Významné množství ptáků, ale i dalších živočichů, každoročně zahyne v pastech, které jim lidé ve svém okolí nevědomky připravují. Nejčastěji se jedná o skleněné plochy, nádrže s vodou, nezabezpečené roury nebo různé sítě. V poslední době se záchranné stanice také čím dál častěji setkávají s ptáky uvíznutými v lepových pastech. Česká společnost ornitologická (ČSO) apeluje na veřejnost, aby si více všímala potenciálních pastí ve svém okolí a snažila se je odstranit nebo vhodně zabezpečit.
Jak pomoci mizejícím koroptvím polním?

Klíčovou roli v ochraně koroptví mají zemědělci a způsob jejich hospodaření v krajině. Někteří z nich stále častěji obnovují meze, zakládají květnaté pásy nebo snižují množství použitých pesticidů.
Od letošního roku s nástupem nového Strategického plánu společné zemědělské politiky navíc mohou vstupovat do agro-environmentálně klimatického opatření kombinované biopásy, které má za cíl podpořit v krajině právě zmíněné koroptve i další polní ptáky. Více o tomto opatření např. na tomto odkazu Kombinovaný biopás pro koroptve.
Jak některé ptačí druhy přišly o protivirový gen

Ztrátu protivirového genu zvaného tetherin se u několika ptačích druhů podařilo popsat týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Včetně krocana divokého, který je hojně chován v hospodářství. Nález je překvapivý, protože se jedná o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců.
Nejohroženější ptáci v Evropě
Víte, kteří ptáci jsou nejohroženější a proč?

Jsou to ti, kteří žijí v zemědělské krajině. Jedním z důvodů je umístění hnízda někde uprostřed pole, kde nejsou při sklizni vidět a řidič si jich nevšimne. Hnízda proto hledají zkušení a proškolení dobrovolníci, a někdy se podaří mláďata zachránit. Poděkování patří všem, kteří se na tom letos podíleli a také zemědělcům, kteří ornitologům s ochranou hnízd ochotně pomohli.
Pták roku 2024: rehek domácí

Rehek domácí je malý pěvec lidově též zvaný kominíček. Původně vysokohorský druh se během několika staletí stal souputníkem člověka – nejrůznější lidské stavby a zejména městská betonová džungle mu připomínají skalnaté prostředí hor. Kromě postupného šíření rehka domácího na sever Evropy můžeme v posledních letech v Česku sledovat další změny. Zatímco dříve byla naše hnízdní populace přísně tažná, v posledních letech lze v některých městech pozorovat přezimující jedince. To vše patrně souvisí s oteplováním planety.
Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlašuje ptákem roku 2024 rehka domácího. Na pomyslném trůnu střídá poláka velkého. Udělením tohoto čestného titulu chtějí ornitologové upozornit na to, že i běžné druhy ptáků mohou napomoci porozumění, jak změna klimatu ovlivňuje rozšíření druhů a chování jednotlivých populací. Cenná data o zimním výskytu rehků může veřejnost dodat již během této zimy v doprovodné akci Rehci v zimě, která probíhá od začátku prosince 2023 do konce února 2024 na Rehci v zimě.