Nové i dřívější výzkumy naznačují, že při umělém oplodnění (IVF) může být pro vývoj embryí výhodnější kultivace v prostředí s nižší koncentrací kyslíku. Takové podmínky totiž více připomínají prostředí vejcovodů a dělohy, kde se embryo přirozeně vyvíjí během prvních dnů po oplodnění.
Category Archives: Výzkum
Gen NDM vyvolává obavy: bakterie odolné vůči antibiotikům se rychle šíří v amerických nemocnicích
Americké zdravotnické úřady upozorňují na prudký nárůst bakterií nesoucích gen NDM (New Delhi metalo-beta-laktamáza), který jim umožňuje odolávat karbapenemům – antibiotikům používaným jako poslední možnost při léčbě závažných infekcí. Podle údajů amerického CDC vzrostl výskyt bakterií rodu Enterobacterales nesoucích tento gen mezi lety 2019 až 2023 o 461 %, což představuje významnou hrozbu pro nemocniční péči.
Nový lék proti Alzheimerově chorobě míří na protein tau. Výsledky dávají naději, ale vědci zůstávají opatrní
Po desetiletích výzkumu zaměřeného především na amyloidní plaky v mozku přichází nový směr léčby Alzheimerovy choroby. Experimentální lék diranersen (BIIB080) ukázal v klinické studii, že dokáže snížit množství problematického proteinu tau, který je úzce spojen s poškozováním nervových buněk a zhoršováním paměti. Výsledky naznačují, že by tato léčba mohla zpomalit postup nemoci, i když zatím nejde o definitivní průlom ani o lék, který by Alzheimerovu chorobu vyléčil.
Běžný herpesvirus může spustit roztroušenou sklerózu
Virus Epstein–Barrové (EBV) patří mezi nejrozšířenější lidské viry. Odhaduje se, že se jím během života nakazí více než 90 % populace. U většiny lidí proběhne infekce bez závažných následků nebo se projeví pouze infekční mononukleózou. Po prodělání infekce však virus z těla nezmizí – přetrvává v neaktivním stavu po celý život. Již řadu let vědci vědí, že téměř všichni pacienti s roztroušenou sklerózou prodělali infekci EBV. Dosud ale nebylo jasné, jakým způsobem může tento běžný virus přispět ke vzniku autoimunitního onemocnění.
Nenechte umělou inteligenci, aby vám vzala veškerou radost z práce. Čeho se vědci v případě chatbotů nevzdají?
Článek vědeckého časopisu NATURE se zabývá názory vědců na to, jaké úkoly by raději vykonávali sami, i když umělá inteligence (AI) může tyto úkoly zrychlit a usnadnit. Vědci vyjadřují, že některé činnosti, jako je kladení otázek, objevování a kreativní návrh experimentů, jsou pro ně velmi důležité a nemohou je nahradit stroje.
Kontroverzní peptidy BPC-157 a TB-500 získaly podporu poradního panelu FDA navzdory výhradám vědců
„Udělejme Ameriku znovu zdravou.“ Tak zní jedno z hlavních hesel Roberta F. Kennedyho Jr. Zatímco slibuje návrat k medicíně založené na prevenci a boji proti zájmům farmaceutických firem, jedním z jeho kroků je podpora látek, které často prodávají právě společnosti z rychle rostoucího wellness a biohackingového byznysu. Místo léků s prokázanou účinností se tak do centra pozornosti dostávají peptidy, jejichž přínosy u lidí zatím nejsou dostatečně doloženy kvalitními klinickými studiemi. Zdá se, že pokud nejde o „Big Pharmu“, pak nevadí ani „Big Wellness“.
Chřipka nekončí za týden. Únava a kašel mohou přetrvávat i měsíc
Mnoho lidí očekává, že chřipka odezní během několika dnů. Nová americká studie ale ukazuje, že i když nejhorší příznaky většinou ustoupí během prvního týdne, některé obtíže mohou přetrvávat ještě celé týdny.
Obří genetická studie poprvé odhalila genetické stopy hraniční poruchy osobnosti
Vědcům se poprvé podařilo identifikovat konkrétní genetické varianty spojené s hraniční poruchou osobnosti (Borderline Personality Disorder, BPD). Přináší to dosud největší genetická studie tohoto závažného psychiatrického onemocnění, která představuje významný krok k lepšímu pochopení jeho biologických příčin.
Když už nejde strašit konkrétní vakcínou, začnou být „jedem“ všechny
V internetovém prostředí můžeme sledovat zajímavý posun v rétorice části antivakcinačního hnutí.
Ještě donedávna se někteří odpůrci očkování prezentovali slovy, že „nejsou proti vakcínám“, ale pouze chtějí více informací, více bezpečnostních dat nebo kritizují konkrétní očkovací látky. Dnes však stále častěji zaznívá mnohem radikálnější tvrzení: všechny vakcíny jsou nebezpečné, škodlivé nebo dokonce jedovaté.
Může prodělaný covid zvýšit riziko spánkové apnoe? Nová studie naznačuje, že ano
Výzkumníci z amerického zdravotnického systému Montefiore analyzovali zdravotní záznamy více než 910 tisíc dospělých pacientů, aby zjistili, zda prodělání onemocnění COVID-19 souvisí s pozdějším vznikem obstrukční spánkové apnoe – poruchy, při níž během spánku opakovaně dochází k zástavám dechu.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 