Skoro až závidím lidem tu jistotu, s jakou vědí, že “Oldřich Kaiser vytrolil dezoláty a zároveň zavilé liberály”. Jak se tito přesvědčení sami dovedou pasovat za ty jediné chápavé a vidoucí, kteří stojí ”uprostřed, kde je nejvíc pravdy”, nebo dokonale “nad vším tím lidským hemžením” a jak jenom oni mají ten odstup.
Podle mě je, bohužel, odstup něco jiného. Kaiser nepotvrdil, jak to myslel, dost možná to nikdy nepotvrdí a je i pravděpodobné, že sám neví, jak to myslel, protože je to chronicky nespolehlivý náladový alkoholik.
Nikdy nebyl moc politický člověk. Neposkytuje prakticky žádné rozhovory, o jeho svězonázoru moc nevíme. Něco ale napovídá, že jak Kaiser, tak jeho manželka Dáša Vokatá jsou členy prapodivného spolku PRAK, kde jsou členy lidé jako Lenka Procházková, Petr Drulák, Josef Skála a Jindřich Rajchl.
Četl jsem už spoustu postřehů a přirovnání:
Kaiserova performance je Rorschachův test, každý v něm vidí něco jiného a projektuje do něj svou ideologii. OK, to je pravda, mimo jiné proto, že vlastně neřekl nic konkrétního, nepoužíval argumenty a nevyjadřoval žádný jasný postoj, jen recitoval báseň o Leninovi a na konci předstíral masturbaci.
Problém je, že z toho někdo dělá, že “nám nastavil zrcadlo”, že to je “lekce mediální gramotnosti” nebo “podvratná akce proti všem”.
Obávám se, že si hlediska mediální gramotnosti z toho nemůžeme odnést vůbec nic, kromě toho, že vágní gesta si lidi čtou různě. Bohužel jediný odstup a nadhled, který k tomu můžeme zaujmout, je ten, že nic nevíme.
“On dezolátům řekl, že jsou prašiví komunisti a oni mu za to zatleskali”. Hm, ale co když jsou ti dnešní bolševici a ideologové ti “neomarxisti z Bruselu a ČT”, jak to chápala velká část lidí na demonstraci? Oni nemají modlu mrtvého Lenina, naprosto bez problémů změnili kabát v tom, že Lenin žije v Bruselu a Putin je zachránce křesťanské Evropy.
Navíc je tu jeden mnohem větší problém: Opravdu se nemůžeme moc spolehnout, že Kaiser někdy vysvětlí, co tím vším myslel. A tím, že vystoupil na oné demonstraci proti poplatkům ČT, kam se “nominoval” podobně nečitelným výrokem, že “na Ukrajině se taky poplatky na veřejnoprávní média neplatí”, dal nejspíš navždy jedné straně pocit, že stojí za nimi, že se někdo slavný “přidal k nám”. Je úplně jedno, co říká, hlavně, že byl s námi.
V informační válce neexistuje neutralita. Kdokoli se tváří, že je neutrální, nahrává vždycky víc straně agresorů, manipulátorů a konfidentů. Rusko miluje nejvíc, když je západní veřejnost zmatená, když není možné říct, co je pravda.
Rusko nedovede nikoho zvenčí přesvědčit o “své pravdě”, že jsou v právu, že vedou “spravedlivou válku” nebo že celé Rusko je země, v níž by chtěl někdo cizí dobrovolně žít.
Ale jakékoli posilování nedůvěry, chaosu a relativizace pravdy pomáhá Rusku v tom, že se na Západě bojíme udělat nějaké jednoznačné kroky proti němu.
Proč do sporu ohledně ČT tahat Rusko? Protože tu demonstraci proti poplatkům pořádali ruští švábi, kteří s sebou klidně můžou strhnout i ty, kteří nejsou cíleně proruští a jenom jim nějak principiálně vadí, že “mají platit za něco, za co se nedívají, nebo s čím nesouhlasí”.
Pokud chceme Kaiserovi přiznat aspoň nejzákladnější soudnost, že věděl, kam jde a ke komu mluví, a koho taky trollí, tak musel vědět, že jde na akci, kterou pořádají bývalí i současní bolševici (a podivní kozervativní nacionalisti, kteří v poslední době uzavřeli koalici).
Kaiserova představa (nebo představa lidí o Kaiserovi), že je zesměšní, se nemůže nikdy moc naplnit, protože svou účastí jim prostě dodal legitimitu.
Tady už nejde o žádného “Schrodingerova Kaisera”, který zároveň je i není dezolát. Je úplně jedno, jak to myslel, je úplně jedno, co přesně si do něj kdo promítne. Výsledkem je vždycky jen chaos a zmatení hodnot.
Patřím k lidem, kteří si od 90. let velice dlouho užívali postmoderní dobu, kde bylo krásné sledovat veřejné šílenství různých celebrit a politiků nebo i úplně náhodných lidí z davu, kteří se dostali do hledáčku médií.
Vždycky mě bavilo zjišťovat, že každý z nás se může někdy zbláznit a všichni jsme tak trochu (pro někoho) blázni. Velice dlouho jsem byl přesvědčený o tom, že to je legrace, že to je dobrá evoluční strategie přežití smát se všemu tomu bizáru.
S tím, jak působí současné algoritmy sociálních sítí, které slouží jejich majitelům k tomu, aby nás rozdělovali a zároveň uváděli do apatie, že “všechno je jedno a pravda neexistuje”, abychom nakonec nebyli schopní volit proti zlu, se už tak moc nesměju.
Nedovedu mít radost nad údajným “vytrollením dezolátů” ani nad odhalením “nesnášenlivosti liberálů, kteří dovedou šmahem zavrhnout oblíbeného umělce”.
Netěší mě na tom absolutně vůbec nic a ani nevěřím tomu, že Oldřich Kaiser je ve svém stavu schopný hrát jakoukoli složitou sémantickou hru a 4D šachy. Pokud máte pocit, že ano, je zajímavé, že ani Jiří Lábus není schopný říct, jak to Kaiser mysle. To tak nějak říká vše…
(Pardon, že je to tak dlouhé, ale snažil jsem se vystihnout příčiny mojí frustrace nad tím, jak se necháváme unášet pseudokauzami.)
Zdroj: Kamil Fila (Facebook)
Z médií: Deník N | „Já jsem proti všemu,“ říká Kaiser ke svému vystoupení na akci s Konečnou a Drulákem
Sobotní recitací na demonstraci proti mediálním poplatkům vyvolal herec Oldřich Kaiser otázky, jestli šlo o recesi, nebo zda stojí na straně kritiků České televize z okrajů politického spektra. Co ho přimělo ke svéráznému vystoupení, vysvětluje v rozhovoru s Deníkem N.
Poznámka Kamila Fily k článku na Deníku N:
Napsal jsem takový opatrný status, že není jasné, jak Oldřich Kaiser myslel svůj projev a že se to možná nikdy nedozvíme. Nějaké indicie naznačovaly, že je proti ČT a že mu nevadí být ve spolku s proruskými dezoláty. Jednou z mých hypotéz bylo, že si Kaiser ani plně neuvědomuje, co na pódiu říkal a proč to říkal a jak to mohlo působit. Nevěřil jsem, že hraje nějakou sofistikovanou hru.
Před pár hodinami vyšel rozhovor s Kaiserem na Deníku N. Není zjevně cenzurovaný, Kaiser tam mluví spontánně, není tam z jeho strany viditelná žádná hra, že by něco schovával nebo se pokoušel být tajuplný a dvojsmyslný.
A je to úplně jasné: Kaiserovi vůbec nedošlo, že by jeho projev mohl nějak trolit dezoláty a že by mohl být mířen proti spolku Svatopluk nebo společnosti PRAK. Nebyl to žádný výsměch, že „by si nad nimi vyhonil“, jak mi psala spousta trumbelínů.
Zamýšlel ho jasně, jedině a pouze tak, že chtěl citováním básně o Leninovi připomenout, že „na Hradě sedí rozvědčík a nad tím zůstává rozum a čurák stát.“
Nic víc v tom není, žádná hra na dvě strany. Jen ubohé, zmatené, opilecké, stařecky dementní blábolení. Kaiser jde na akci pořádanou bývalými i současnými bolševiky, kteří podporují Rusko, a vadí mu, že Petr Pavel byl před 36 lety v socialistické armádě.
Je to klasika – těm lidem na demostraci vadí, že se Pavel – na rozdíl od nich – změnil.
Co přesně vadí Kaiserovi, není jasné, ale je to jedno. Chce být prý proti všem, ale zjevně není. Pro něho je ČT špatná, protože tam nemluví Drulák a Schneider z PRAKu. Což je spolek vzniklý jen proto, aby hájil Josefa Skálu popírajícího masakr v Katyni, a aby hájil učitelku Bednářovou, která dětem v hodině říkala bludy o Ukrajině.
Takže děkujeme, rozejděte se. 
Zdroj: Kamil Fila (Facebook)
Kamil Fila je filmový publicista a kritik. Vystudoval teorii a dějiny filmu a audiovizuální kultury na MU v Brně. Coby redaktor působil ve dvouměsíčníku Cinepur, online deníku Aktuálně.cz a týdeníku Respekt.
Z médií:
Hlídací pes | Petr Pithart: Co je zač spolek Svatopluk. A bacha na zmatek v barvách košil
Spolek Svatopluk nedávno založily tři nezanedbatelné osobnosti: jeho předseda, politolog Petr Drulák, ekonomka Ilona Švihlíková a katolický tradicionalisticky konzervativec Michal Semín. Jako své blízké zvou k sobě pana Sterzika-Vidláka, předsedkyni Trikolóry Zuzanu Majerovou, předsedu strany PRO Jindřicha Rajchla, Petra Macinku z Motoristů, Tomia Okamuru z SPD… Blízko má Svatopluk i ke KSČM Kateřiny Konečné. Drulák se také podle svých slov stal „patronem“ hnutí Stačilo!.
Voxpot | Pruty proti režimu. O čem sní vlastenci ze spolku Svatopluk
Praha zažije velkou demonstraci vyzývající českého prezidenta k respektování voleb. Stojí za ní antiestablishmentový spolek Svatopluk, jehož politický vliv sílí. Mluví přitom o nutné „změně režimu“ i čtvrtém odboji. Kdo jsou novodobí čeští Svatoplukovci?
