Když studie zjistí, že děti žen užívajících v těhotenství antidepresiva mají častěji určité vývojové nebo vzdělávací obtíže, nabízí se jednoduchý závěr: způsobily je léky. Jenže právě nová rozsáhlá studie z Walesu ukazuje, proč může být taková interpretace zavádějící. Výzkumníci sledovali více než 167 000 dětí narozených v letech 2009–2016 a pomocí propojených zdravotních a školních záznamů jejich vývoj sledovali až do roku 2022.
Rozdíl existoval už u samotné deprese
Výzkumníci sledovali speciální vzdělávací potřeby zahrnující například poruchu autistického spektra, ADHD nebo problémy s učením, chováním, emocemi či sociálním fungováním. A skutečně zjistili, že mezi dětmi žen léčených antidepresivy byly některé z těchto problémů častější. Jenže podobný obraz se objevoval také u dětí matek s depresí, které antidepresiva během těhotenství neužívaly.
Rozdíl dobře ukazují absolutní čísla. Mezi dětmi, které nebyly během těhotenství vystaveny ani depresi matky, ani antidepresivům, mělo speciální vzdělávací potřeby přibližně 20 ze 100 dětí. U dětí matek s depresí bez léčby to bylo přibližně 24 ze 100 a u matek s depresí užívajících antidepresiva přibližně 27 ze 100. Jinými slovy: samotná deprese matky byla spojena s vyšším výskytem sledovaných problémů a při léčbě antidepresivy se objevil ještě poměrně malý dodatečný rozdíl — asi 3 případy na 100 dětí.
Znamenají ty tři případy, že je způsobila antidepresiva?
Právě to studie nedokáže spolehlivě určit. Jde o observační výzkum, nikoli o experiment, ve kterém by byly těhotné ženy náhodně rozděleny na uživatelky antidepresiv a kontrolní skupinu. Ženy, které potřebují farmakologickou léčbu, se navíc mohou od neléčených žen systematicky lišit.
Jedním z nejdůležitějších problémů je takzvaný confounding by indication: ženy se závažnější depresí mají větší pravděpodobnost, že dostanou antidepresiva. Pokud má přitom závažnost samotného psychiatrického onemocnění nějaký vztah k pozdějšímu vývoji dítěte, může část zdánlivého účinku léku ve skutečnosti představovat účinek onemocnění, kvůli kterému byl lék předepsán. Autoři sami upozorňují, že malý dodatečný rozdíl mohl souviset právě se závažnější depresí léčených žen.
To je důležitý rozdíl mezi větami „děti vystavené antidepresivům měly častěji určitý výsledek“ a „antidepresiva tento výsledek způsobila“. První tvrzení tato data mohou podpořit. Druhé z nich samotná observační studie nedokazuje.
Ani neléčená deprese není neutrální možnost
Výsledky proto nelze interpretovat jako doporučení antidepresiva v těhotenství vysadit. Autoři výslovně upozorňují, že případné riziko léčby musí být posuzováno společně s riziky neléčené deprese. Ta může mít důsledky pro samotnou ženu i dítě a je spojena mimo jiné s vyšším rizikem poporodní deprese.
Autoři proto shrnují svůj výsledek poměrně opatrně: u žen s depresí byl rozdíl spojený s užíváním antidepresiv malý a mohl být způsoben závažnější depresí spíše než samotným lékem. Studie tedy neříká ani „antidepresiva jsou pro vývoj dítěte zcela bez rizika“, ani „antidepresiva poškozují vývoj dítěte“.
Říká něco vědecky zajímavějšího: oddělit vliv léčby od vlivu nemoci, kvůli které je léčba podávána, je mimořádně obtížné.
A právě proto by rozhodnutí o pokračování, změně nebo vysazení antidepresiv během těhotenství nemělo vycházet z jediného relativního rizika nebo titulku na internetu, ale z individuálního posouzení přínosů a rizik společně s lékařem.
Zdroj: Iniciativa Sníh | PLOS
Prenatal exposure to maternal depression and antidepressants and neurodevelopmental outcomes: A population cohort study
The long-term effects of antidepressant use in pregnancy on child neurodevelopment are unclear; meanwhile antidepressant use in pregnancy is increasing. We aimed to clarify associations between prenatal maternal depression and/or antidepressant exposure and neurodevelopmental outcomes in school-age children.
