Když těhotná žena přemýšlí o očkování, často se jí v hlavě nevybaví statistiky ani odborné studie. Místo toho přicházejí silné obrazy – nemocné dítě v nemocnici, komplikace po infekci, ale někdy i strach z nežádoucích účinků vakcíny. Právě tyto mentální představy mohou výrazně ovlivnit, zda se žena během těhotenství nechá očkovat. Ukazuje to nová studie publikovaná v odborném časopise Social Science & Medicine.
Výzkumníci z britské University of Plymouth a australských institucí sledovali více než 400 těhotných žen v australském Perthu. Zjišťovali nejen jejich postoje k očkování proti černému kašli, chřipce a covidu-19, ale také to, jaké emocionální obrazy se jim při přemýšlení o vakcínách spontánně vybavují. Výsledky následně porovnali s reálnými záznamy o očkování během těhotenství.
Ukázalo se, že přibližně 38 % žen zažívalo výrazné mentální obrazy spojené s nemocemi nebo vakcínami. Nejčastěji šlo o negativní představy – například dítě napojené na přístroje, kašlající kojence nebo obavy z komplikací po očkování. Tyto obrazy často vycházely z osobních zkušeností, příběhů známých, zpráv nebo sociálních sítí.
Studie zjistila, že negativní mentální obrazy souvisely s vyšší váhavostí vůči očkování proti chřipce a černému kašli. Naopak pozitivní představy – například ochrana dítěte prostřednictvím protilátek přenesených přes placentu – byly spojeny s vyšší pravděpodobností očkování a také s dřívějším rozhodnutím vakcínu podstoupit.
Výzkumníci upozorňují, že nejde pouze o obecný postoj k vakcínám. Mentální obrazy podle nich představují specifický psychologický faktor, který může rozhodování silně ovlivnit. Emoce totiž často působí intenzivněji než samotná fakta. Vedoucí autorka studie Julie Ji uvedla, že podobné obrazy mohou „zpřítomnit budoucí scénáře“ a tím posilovat strach nebo naopak pocit ochrany.
Zajímavé jsou i rozdíly mezi jednotlivými vakcínami. Nejvyšší proočkovanost zaznamenali autoři u vakcíny proti černému kašli – očkováno bylo více než 82 % žen. U chřipky šlo o přibližně 60 % a u covidu-19 pouze o něco přes 7 %. Právě covidové vakcíny byly během pandemie terčem intenzivních dezinformací na sociálních sítích, což mohlo podle odborníků výrazně ovlivnit veřejné vnímání rizik.
Experti dlouhodobě upozorňují, že očkování v těhotenství chrání nejen matku, ale i novorozence. Například vakcína proti černému kašli pomáhá přenést ochranné protilátky na dítě ještě před narozením. Přesto zůstává váhavost vůči očkování v mnoha zemích problémem.
Autoři studie věří, že pochopení role emocí a mentálních představ může pomoci lékařům lépe komunikovat s budoucími matkami. Nestačí totiž pouze předkládat data a čísla – důležité je také pracovat s obavami, emocemi a představami, které lidé s očkováním spojují.
Zdroj: CIDRAP | Iniciativa Sníh Obrázek: StockCake
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 