Vyšla nová výzkumná zpráva, která představuje hlavní zjištění projektu EU Kids Online V (EUKO V) v České republice. Projekt se zabýval online aktivitami dětí a dospívajících a riziky, s nimiž se mohou v online prostředí setkat. Zjištění vycházejí z reprezentativního průzkumu provedeného v květnu a červnu 2025 mezi dětmi a dospívajícími, kteří navštěvují školy v České republice. Zpráva obsahuje údaje od 2 567 českých dětí a dospívajících ve věku 9–17 let.

Mobilní telefony jsou jasně nejpreferovanější formou, jak se české děti a dospívající připojují k internetu. Smartphony na denní bázi používá skoro každý (92 %), stolní počítač nebo notebook otevírá oproti tomu jen necelá třetina z nich (31 %). Děti a dospívající (od 9 do 17 let) používají zařízení s obrazovkami, jako jsou třeba mobily, tablety a počítače, převážně odpoledne po škole nebo večer před spaním a hledají zejména zábavu. Nejčastěji komunikují s kamarády, sledují videa na sociálních sítích nebo poslouchají hudbu. Velmi intenzivně vnímají i rizika. Více než 82 % dětí a dospívajících uvedlo, že ví, jak chránit svá zařízení, zatímco přibližně 61 % umí ukládat data na cloudové servery. K digitálním technologiím mají děti a mladiství zároveň opatrně optimistický postoj. Vyplývá to z aktuální studie vědců IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Děti používají zařízení s obrazovkami i ve škole během přestávek, frekvence je ale výrazně nižší a klesá na 40,6 %, během samotné výuky je používá denně celá čtvrtina dospívajících. „Dívky využívají internet častěji než chlapci k plnění školních úkolů a vyhledávání informací o zdraví. Doménou mužské části populace je v tomto směru hraní online her,“ uvedla jedna z autorek studie Hong Nhung Nguyenová z výzkumného centra IRTIS Fakulty sociálních studií MU. Přestože na internetu děti a dospívající hledají především zábavu, tak třetina internet denně využívá k plnění školních úkolů. Rozsah všech aktivit na internetu se pak s věkem výrazně zvyšuje.

Digitální gramotnost

Důležitým prvkem, který děti i dospívající intenzivně vnímají, je digitální gramotnost. Přibližně 77 % z nich hodnotilo své komunikační dovednosti kladně a 51,4 % si je velmi jistých tím, co je vhodné sdílet online. Přibližně 45.7 % dětí a dospívajících se považovalo za schopné ověřovat informace na internetu a 49,2 % podle svého tvrzení rozpozná důvěryhodné webové stránky.

Jinak je to ale s digitálními znalostmi, které se týkají algoritmů a viditelnosti na internetu. „Tady už je vidět značná nejistota, protože 40,0 % dospívajících si nebylo jistých, zda je první výsledek vyhledávání nutně nejlepším zdrojem informací, a 45,3 % si nebylo jistých, zda je první příspěvek na sociálních médiích, který vidí, skutečně nejnovějším příspěvkem od jejich kontaktu,“ uvedla spoluautorka studie Marie Jaroň Bedrošová z výzkumného centra IRTIS. Nejistotu potvrzují i další čísla. Zatímco přibližně 62 % mladých mělo pozitivní názor na svou schopnost upravovat digitální obsah, pouze 31,1 % si bylo jistých, že ví, jak zajistit, aby oni sami a obsah, který zveřejňují online, byl viditelný pro ostatní. Obecně z výzkumu vyplývá, že digitální gramotnost téměř ve všech oblastech roste s věkem a rozdíly mezi pohlavími jsou jen malé. Chlapci měli tendenci hodnotit své technické a informační digitální dovednosti lépe, zatímco dívky zmiňovaly zejména silnější komunikační dovednosti.

Zkušenosti s riziky na internetu

Pozitivním zjištěním je skutečnost, že dvě třetiny dětí a dospívajících se na internetu setkávají s nevhodným chováním nebo znepokojujícím obsahem jen zřídka nebo vůbec. Nicméně 11,5 % dětí má takové negativní zkušenosti na internetu minimálně každý týden. Nejčastějšími zdroji podpory po takovém znepokojivém zážitku byli přátelé (57,2 %), rodiče nebo pečovatelé (30,3 %) případně sourozenci (18,5 %). Pouze pětina dětí o tomto negativním zážitku s nikým nemluvila.

Většina dětí a dospívajících se také setkala alespoň s nějakou formou potenciálně škodlivého obsahu online, jako jsou konspirační teorie, obsah propagující extrémní hubenost nebo pornografie pro dospělé. Téměř dvě třetiny (66,6 %) se alespoň jednou setkaly s nenávistným obsahem na internetu. Většinu škodlivého obsahu děti najdou neúmyslně.

Agresivní chování online a offline

Vědce také zajímalo, jak je to s agresivním chováním a jaké zkušenosti s ním mají děti na internetu a mimo něj. Téměř polovina dětí a dospívajících (41,9 %) zažila v uplynulém roce alespoň jednu formu agrese ze strany druhých, ať už online nebo tváří tvář. Zkušenosti s agresí tváří v tvář (30,5 %) byly častější než ty s online útoky (21,6 %), přestože i ty bolí. Dívky mají následně podstatně silnější emocionální reakce než chlapci.

Výzkumníci se dětí a dospívajících ptali také na to, zda se sami někdy vůči ostatním chovali agresivně. I v tomto případě platí, že agresivní chování tváří v tvář bylo častější. Celkem 56,0 % dětí a dospívajících se v uplynulém roce alespoň jednou dopustilo agresivního chování vůči druhému tváří v tvář a 10,2 % tak činilo týdně nebo častěji, zatímco u agrese na internetu a pomocí nových technologií to udělalo alespoň někdy 44,2 %, respektive 8,8 % týdně a častěji.

Digitální budoucnost a práva

K digitálním technologiím mají děti a mladiství opatrně optimistický postoj. Většina z nich věří, že nové technologie zpřístupní znalosti všem (60,7 %). Platí to i přesto, že důvěra ve společnosti, které nakládají s jejich údaji, je z jejich pohledu výrazně nízká. Pouze 28,0 % věří, že jejich údaje budou v bezpečí. „Děti se spíše obávají bezprostředních a konkrétních problémů, jako jsou dezinformace a ochrana soukromí a tolik se neobávají širších společenských rizik, jako je dopad na životní prostředí nebo ztráta lidské kontroly nad technologiemi,“ dodala Jaroň Bedrošová.

Více o výzkumu EU Kids Online v České republice se můžete dozvědět zde.

Tato výzkumná zpráva vznikla jako součást projektu DigiWELL: Excelentní výzkum v oblasti digitálních technologií a wellbeingu. Projekt je financovaný operačním programem Jan Amos Komenský, který zaštiťuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a spolufinancuje ho Evropská unie (no. CZ.02.01.01/00/22_008/0004583). Výzkumnou zprávu připravily Hong Nhung Nguyenová, Ainize Martínez-Soto, Marie Jaroň Bedrošová a Hana Macháčková .

Citace: Nguyenová, H. N., Martínez-Soto, A., Jaroň Bedrošová, M., & Macháčková, H. (2026). České děti a dospívající na internetu: Výsledky projektu EU Kids Online v České republice. Masarykova univerzita.

Hong Nhung Nguyenová je doktorská studentka oboru Mediální a žurnalistická studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Zaměřuje se na oblast videoher – online agresivnímu chování ve videohrách a zkušenostem marginalizovaných skupin ve videoherních komunitách (zejména ženských hráček).

Marie Jaroň Bedrošová, Ph.D. působí jako postdoktorská výzkumnice v rámci Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS) a jako odborná asistentka na katedře mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Pracuje také jako editorka pro recenzní řízení v časopise Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace. Její výzkumné zájmy zahrnují kyberagresi, kybernenávist, online toxicitu a online diskriminaci. Ve svých studiích využívá různé metodologie, včetně experimentálních, longitudinálních a mezikulturních designů.

Ainize Martínez Soto, Ph.D., je kriminoložka, jež získala doktorský titul v oboru psychologie. Ve svém výzkumu se soustředí především na zneužívání při online seznamování, sexting a digitální well-being. Současně se zabývá také intimním partnerským násilím a vzájemným násilím mezi páry.

Prof. Hana Macháčková, Ph.D. je docentkou na Katedře psychologie, a Katedře mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Od září 2023 je také vedoucí pracoviště IRTIS. Celkově se Hana zabývá rolí internetu a technologií v životě adolescentů. Její aktuální výzkum se zaměřuje na online agresi, online komunity, zdraví a celkovou životní pohodu. Hana se účastnila na několika národních i mezinárodních projektech (např. EU Kids Online), a má zkušenosti s plánováním a implementací kvantitativních výzkumných designů. Momentálně se zaměřuje na experimentální výzkum v oblasti kyberpsychologie. Byla také hlavní editorkou speciálního vydání čísla časopisu Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace zaměřeného na efekt přihlížejícího a online agresi.

EU Kids Online (EUKO) je mezinárodní výzkumná síť. Jejím cílem je zlepšit povědomí o online příležitostech, rizicích a bezpečnosti evropských dětí. Používá různé metody a neustále poskytuje empirické důkazy o online zkušenostech dětí, mladých lidí a rodičů. To zahrnuje rozsáhlé komparativní průzkumy, jako je studie z roku 2020 v 19 evropských zemích (dostupná v angličtině zde), studie z roku 2010 ve 25 evropských zemích (dostupná v angličtině zde) a menší studie zaměřené na konkrétní otázky. Projekt zavedl podrobný teoretický rámec pro výzkum online zkušeností dětí a i nadále aktualizuje veřejnou databázi EU Kids Online. Síť koordinuje profesorka Elisabeth Staksrud, Ph.D., z Katedry médií a komunikace na Univerzitě v Oslu, Norsko. Další informace o projektu si můžete přečíst zde v angličtině zde