Manosféra – spletitý ekosystém online komunit a influencerů, kteří se vyjadřují k mužství, vztahům a společenským rolím – se stala jedním z nejdiskutovanějších fenoménů posledních let. Novináři, psychologové i výzkumníci se shodují, že tato prostředí významně ovlivňují zejména mladé muže, jejich postoje, emocionální stabilitu a vztah k sobě samým.
Psychology Today nedávno publikoval článek, který téma nahlíží optikou teorie sebeúcty a sebehodnoty, především z pohledu Alberta Ellise. Podle něj je sebeúcta založená na porovnávání nestabilní a vede člověka do pasti nikdy nekončícího hodnocení sebe sama skrze měnící se „žebříčky“ úspěchu. Právě tato dynamika hraje v manosféře zásadní roli.
Sebeúcta jako nestabilní systém a proč je to problém
Ellis upozorňoval, že pokud člověk odvozuje svou hodnotu od výkonu a společenského statusu, ocitá se na emocionální houpačce: daří-li se, má vysokou sebeúctu, ale jediný neúspěch ji může zcela podlomit. Tato inherentní nestabilita vytváří prostor pro úzkost, perfekcionismus a neustálý tlak na dosažení „ještě lepší verze sebe“. Právě v takovém ovzduší vznikají i extremistické či radikalizující ideologie – nabízejí jednoduchý rámec, viníky i řešení.
Psychology Today proto upozorňuje, že mladí muži v manosféře často nahrazují vnitřní integritu a sebe-přijetí honbou za statusem, což vede k paradoxnímu zesílení pocitu nedostatečnosti.
Soutěž, status a neustálá nejistota
Dokument „Inside the Manosphere“ od Louise Therouxe ukazuje tyto dynamiky v praxi. Theroux představuje komunitu mladých mužů, pro které je status měnou – ať už prostřednictvím finanční úspěšnosti, sexuální výkonnosti nebo dominance v online prostoru. Přestože se tito influenceři prezentují jako sebevědomí alfa jedinci, jejich ideologie je plná rozporů: například odmítají pornografii, ale zároveň na ní staví svou značku. Zároveň neustále soupeří s imaginárními „beta muži“, které výslovně odmítají, ale zároveň se jimi cítí ohroženi.
To, co se navenek jeví jako „kultura síly“, je ve skutečnosti hluboce provázáno s nejistotou a kolísající sebehodnotou – přesně ve smyslu Ellisovy teorie.
Dokumentarista Louise Theroux ve svém novém filmu Inside the Manosphere zkoumá svět mužských online influencerů. Manosféra je popsána jako síť téměř výhradně mužských tvůrců, kteří produkují obsah o fitness, podnikání a sebe‑rozvoji, ale na okraji také šíří extrémní, misogynní, homofobní, antisemitské a rasistické ideologie. Theroux v dokumentu vede rozhovory s vysoce sledovanými influencery a podcastery, kteří tyto kontroverzní myšlenky šíří a profitují z nich.
Dokument také popisuje, proč je tento fenomén na vzestupu: podle Therouxe existuje velká skupina osamělých mužů, kteří hledají odpovědi na změny v moderní společnosti, včetně poklesu tradičních mužských rolí a ztráty privilegovaného postavení. Tyto pocity jsou živnou půdou pro extremistické výklady mužství, které manosféra nabízí. Fenomén navíc zasahuje do škol, pracovního prostředí i širší kultury, což z něj činí významné společenské téma.
Reálné dopady manosféry: radikalizace, misogynie a psychická zátěž
Výzkumy potvrzují, že manosféra není jen online subkultura, ale prostředí s konkrétními důsledky:
Šíření misogynie a extremistických postojů – Studie ukazují výrazný nárůst online nenávisti, rigidního genderového myšlení a ideologií, které prezentují ženy jako nekompetentní nebo manipulativní. [theconversation.com]
Algoritmická radikalizace – Platformy typu YouTube postupně posouvají uživatele k extrémnějšímu obsahu, což zvyšuje přijetí antisociálních postojů. [link.springer.com]
Vliv na mladé muže a adolescenty – Výzkum ukazuje, že velká část dospívajících chlapců konzumuje obsah manosféry více než mainstreamová média. Extrémní názory jsou atraktivní tím, že nabízejí jednoduché odpovědi a podporují pocit sounáležitosti. [acamh.onli….wiley.com]
Negativní dopady na duševní zdraví – Kritická analýza upozorňuje na souvislosti mezi konzumací manosférického obsahu, zvyšováním sexistických postojů a zhoršováním vztahů, zejména u mladých mužů. [eprints.wh…rose.ac.uk]
Proč to tolik funguje?
Klíčovým pojítkem mezi Ellisovou teorií a současným výzkumem je fakt, že manosféra poskytuje jednoduché vysvětlení komplexních problémů. Nabízí:
viníka (ženy, feminismus, společenské změny),
řešení (zvyš status, „buď alfa“, získej kontrolu),
Pro jedince s nízkou stabilitou sebehodnoty je takový rámec velmi přitažlivý – nabízí jasno tam, kde je mnoho nejistoty, a strukturu tam, kde chybí vnitřní ukotvení.
Co s tím?
Budování bezpodmínečného sebepřijetí Ellisovo pojetí nehodnotícího přístupu k sobě samému poskytuje alternativu k výkonově orientované sebeúctě.
Digitální gramotnost a prevence radikalizace Je nezbytné učit mladé muže kriticky pracovat s algoritmy a polarizovaným obsahem.
Intervence zaměřené na komunitu Mladí muži potřebují bezpečná prostředí, kde lze mluvit o selhání, nejistotě a mužské identitě bez tlaku na status.
Výzkum zaměřený na dlouhodobé dopady Jak ukazují dostupné studie, systematická data stále chybí – je nutné dále zkoumat, jak přesně manosféra formuje postoje i chování.
Zdroje:
Psychology Today: “Inside the Manosphere‘ Reveals the Turmoil of Self-Esteem” [psychologytoday.com]
Netflix Tudum: Louis Theroux – Inside the Manosphere [netflix.com]
The Conversation: From violence to sexism, the manosphere is doing real‑world harm [theconversation.com]
Association for Child and Adolescent Mental Health: Editorial Perspective on manosphere and youth mental health [acamh.onli….wiley.com]
Springer Nature: From Privilege to Threat – Psychological Pathways to the Manosphere [link.springer.com]
White Rose Research Online: What do we need to know about the manosphere and young people’s mental health? [eprints.wh…rose.ac.uk]
Nina Andrš Fárová diskutuje o tom, jak technologie a genderové stereotypy ovlivňují rozdělení domácích prací a postavení žen v domácnostech a ve společnosti, přičemž poukazuje na to, že moderní technologie často nezmenšují objem práce, ale mohou prohlubovat genderové nerovnosti.
Manosféra. Muži o ženách, bez žen. Chtíč, nenávist, ale i vraždy. Radikalizace na internetu, digitální jazyk, alfy a bety. O tom všem vypráví politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI v dalším díle druhé řady podcastové série Extrém Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.
Incelové, red pill, manosféra. Slova, která se čím dál častěji objevují i mimo internet. Jsou to jen memy z fór, nebo ideologie, která má reálný dopad na svět? Linda s Anetou si na festivalu Moody Moon Noize tentokrát pozvaly socioložku Lindu Coufal z Institutu sociologických studií FSV UK, aby spolu rozpletly, co se skrývá za nenávistí, která se tváří jako boj za „mužská práva“.
Jak se z frustrace a pocitu osamělosti stane politická identita? Proč se muži chytají komunit, které jim slibují pochopení, ale ve skutečnosti je drží v pasti? A co má společného ideál „správného chlapa“ s tím, že tolik mužů dnes cítí vztek, strach a prázdno?
Bavíme se o tom, jak manosféra čerpá z reálných problémů – mužské osamělosti, tlaku na výkon, nemožnosti mluvit o emocích – a převrací je do toxické ideologie. Co vlastně mužům chybí a proč jako lék nachází hlavně online fórka plná hněvu? A jak pomoct bráchovi nebo kámošovi, který do tohodle světa sklouzává?
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 