Mordparta Ostrava autora Tomáše Lánského je souborem případů moravskoslezského kriminalisty Luboše Valeriána. S tím se autor vrací proti proudu času do jeho starších kauz a pomalu postupují až do současnosti. V rámci žánru true crime se jedná o jednu z nejdrsnějších knih, autor ani vyšetřovatel se nezastavují před ničím. Toto je možné brát jako doporučení i varování, v knize lze nalézt věci, které čtenáře vykolejí. Text je ovšem velice čtivý, každá kauza představena srozumitelně a případy jsou skutečně nevšední. Vražda v hlubinném dole je za mě tzv. na topu, ovšem každý případ je něčím naprosto příšerný. Třeba už v základu nálezem mrtvého těla… Pokud se zajímáte o skutečné případy, práci Luboše Valeriána nebo o historii našeho kraje, tato kniha je to pravé pro Vás. Ovšem ještě jednou zdůrazňuji varování, že kniha obsahuje věci, které mohou se slabší povahou zamávat.
Velice obdivuji Luboše Valeriána a velice jsem trpěla tím, že od Bratrstva tajných hrobů nic z jeho vzpomínek uceleně nevyšlo. Sice v posledních letech byly náznaky, že tento profesně velmi vytížený člověk začíná sahat do paměti a více se dělit o své vzpomínky, ale dělo se tak velmi pozvolna a náhodně. Vydání knihy Mordparta Ostrava pro mě bylo zjevení a samozřejmě jsem se po knize vrhla ještě v předprodeji. Navíc jako obyvatel právě Ostravy jsem věděla, že stejně jako v minulé knize se budu orientovat bez problémů místopisně a odpadne mi tak ověřování jako v případě knih o zločinech z Prahy nebo vůbec z jiných měst.
Pak nastal den D a já se do knihy začetla…
…dobře, dost dlouhou po vydání, protože jsme se k ní nemohla dostat, ale po Vánocích konečně nastal ten čas. Literaturu faktu čtu zásadně na přeskáčku (když to jde), takže jsem se nejprve ponořila do dolu Darkov, podívat se na místo vraždy.
Věděli jste, že se v našem krásném kraji stala vražda v hlubinném dole? Je to v novodobé historii docela unikát. Neznám historii všech takových událostí, ale vyšetřovatelé z toho byli tehdy docela paf. Stejně jako já čtenář. A takových šoků je v knize více.
Kniha postupuje případy Luboše Valeriána a vkládá mezi ně krátké podkapitoly věnované jeho pohledu nebo osobní historii. Každý případ je uveden datem, místem, kurzíva čtenáři ukazuje dramatizaci kolem zločinu (nález těla, počátek hrůzy) a dále již postupujeme vyšetřováním. Každá taková kapitola má obrazový materiál, jaký jsem zatím nikde neviděla. A to včetně plných záběrů na mrtvá těla. Zde je na místě upozornit, že i když kniha v rámci žánru nevybočuje, fotografie v ní považuji za to nejdrsnější, co jsem zatím viděla. Zpětně hodnotím, že v této knize se všichni drží nejméně zpátky. A nevím, jestli je to tak super, jak se může zdát. Minulý rok kolem knihy Dva na vraždu proběhla vlna nadšení, že konečně vyšla true crime, kde se myslí na úctu k obětem. Proti tomu je Mordparta Ostrava doslova lunapark hrůzy.
Tento fakt může u některých čtenářů vyvolat nadšení, u jiných odpor. Jsem napůl cesty. Byla jsem za fotografie v kapitole o Kolínském gangu ráda, konečně jsem si nemusela nic složitě dohledávat. Na druhou stranu jsem měla pocit, že některé záběry měly zůstat ve spisu jen pro zraky vyšetřovatelů. Povolené svěrače nejsou příliš důstojnou vzpomínkou na nevinné oběti vrahů. Ale popojedem.
Každá z kapitol ubíhá svižně, kniha je napsána čtivě, souvislosti jednotlivých případů nedrhnou a míří přímo k rozuzlení. Čtenáři jako já už většinu případů znají a přivítají nová fakta k jednotlivým kauzám, doplněné o události z pauzy od vydání Bratrstva tajných hrobů. Některé případy jsou pro mě úplně nové, jako zmíněná vražda na dole Darkov. Jiné jsou bolestně známé, jako vražda miminka v azylovém domě. Tato kapitola je obzvláště příšerná…
V kapitole o bombovém útoku na lázně Jeseník mě zaujalo tvrzení autora o užití českého semtexu v teroristickém útoku na letadlo nad skotským Lockerbie. Autor uvádí užití českého semtexu na palubě s jistotou, i když jiné zdroje toto uvádí jako naprosto neprokázanou domněnku. Zajímalo by zdrojování tohoto tvrzení nebo zda se jde o názor na základě již známých indicií. Jedná se o první serióznější knihu, kde je toto uvedeno jako fakt, proto mě to tak zaujalo.
Jinak se jedná o zajímavý soubor. Rozhodně to není čtení pro slabší povahy (jako celý tento žánr). Pokud Vás zajímají kriminální kauzy tady u nás na severu, neváhejte po knize sáhnout. Bude to pro vás zajímavá procházka vcelku nedávnou pamětí. S výhradou k některým užitým fotografiím i tvrzeným faktům jinak dílo hodnotím pozitivně. Luboš Valerián si zaslouží být vyslyšen a věřím a doufám, že touto knihou neřekl své poslední slovo.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 