Téměř třetina dospělých s těžkým long covidem trpí vzácnou poruchou srdečního rytmu

Švédští vědci zjistili, že téměř každý třetí dospělý s těžkou formou postcovidového syndromu (long COVID) má posturální ortostatický tachykardický syndrom (POTS), vzácnou poruchu srdečního rytmu. Studie byla zveřejněna v časopise Circulation: Arrhythmia and Electrophysiology. Před pandemií se tento syndrom vyskytoval u méně než jednoho procenta švédské populace. POTS se projevuje zrychlenou srdeční frekvencí při přechodu z lehu do stoje a někdy i v klidu či při cvičení. Typickým příznakem je závrať při vstávání, která vede k tomu, že pacienti raději sedí nebo leží. Tento stav se označuje jako ortostatická intolerance.

Tým z Karolinska Institutet sledoval 467 pacientů, kteří nebyli hospitalizováni, ale kvůli přetrvávajícím příznakům covidu-19 byli alespoň z poloviny doby v pracovní neschopnosti. Medián sledování byl dvanáct měsíců od prodělání infekce SARS-CoV-2. Účastníci podstoupili fyzické testy a vyplnili zdravotní dotazníky. Ti, u nichž se projevily známky POTS, byli dále vyšetřeni kardiologem. Diagnóza byla stanovena při zvýšení srdeční frekvence alespoň o 30 tepů za minutu při změně polohy z lehu do stoje, pokud příznaky přetrvávaly minimálně tři měsíce a byly vyloučeny jiné příčiny.

Ze všech účastníků bylo 84 procent žen a 32 procent mělo již před infekcí chronické onemocnění, nejčastěji astma nebo obezitu. Celkem 31 procent pacientů splnilo kritéria pro diagnózu POTS, 27 procent mělo některé příznaky, ale nesplnilo plná kritéria, a 42 procent nemělo žádné známky syndromu. Pacienti s POTS byli převážně ženy, tvořily 91 procent této skupiny, a byli mladší než ostatní, průměrný věk činil 40 let oproti 44 a 47 letům v dalších skupinách. Většina z nich byla před onemocněním covidem-19 zdravá a fyzicky aktivní.

Nejčastějšími potížemi pacientů s long covidem byly únava, dušnost, bušení srdce, tlak na hrudi, bolesti kloubů, poruchy soustředění, závratě, bolesti hlavy, poruchy paměti a kašel. Rozložení těchto příznaků bylo podobné napříč všemi skupinami. Pacienti s POTS však byli podle testů méně fyzicky aktivní a uváděli nižší kvalitu života. Při šestiminutovém testu chůze ušli kratší vzdálenost, v průměru 448 metrů oproti 472 a 509 metrům u ostatních skupin, a měli vyšší srdeční frekvenci při chůzi i v klidu. Výsledky plicních funkcí se mezi skupinami nelišily.

„Je důležité vědět, že POTS lze zjistit jednoduchými a levnými testy, které jsou dostupné na všech úrovních zdravotní péče,“ uvedla hlavní autorka studie Judith Bruchfeldová z Karolinska Institutet. Podle ní existují postupy a léčba, které mohou zmírnit příznaky a zlepšit kvalitu života pacientů. Výzkumný tým plánuje dlouhodobé sledování pacientů s POTS i těch, kteří byli při covidu-19 hospitalizováni, aby zjistil průběh zotavování a funkční stav po čtyřech a pěti letech.