Letní měsíce jsou hlavní sezónou přenosu klíšťové encefalitidy. Kvůli teplému a vlhkému počasí je aktivita klíšťat extrémně vysoká a šíří se nejen v lesích, ale i ve městech. Přesto řada lidí neví, jak se chránit nebo nemoc rozpoznat. Přinášíme přehled hlavních faktů od A do Z, který odpoví na nejčastější otázky a pomůže s orientací v prevenci i příznacích onemocnění.
A – Aktivita klíšťat se prodlužuje
Klíšťata jsou kvůli oteplování aktivní stále déle – letos již od března, aktivitu přitom můžeme čekat až do listopadu. Letní měsíce však zůstávají z pohledu onemocnění klíšťat nejrizikovější.
B – Bolest hlavy jako příznak vážného onemocnění
Jedním z hlavních příznaků druhé fáze klíšťové encefalitidy je výrazná bolest hlavy, často doprovázená závratěmi, zvracením nebo ztuhlostí šíje.
Č – Čas přenosu rozhoduje
Virus klíšťové encefalitidy se přenáší podle nejnovějších studií již během několika minut od přisátí, i když dříve byly uváděny 2 hodiny. Oproti tomu bakterie způsobující lymeskou borreliózu potřebují k nákaze 24 hodin.
D – Doporučení před odchodem do přírody
Do přírody noste světlé oblečení s dlouhými rukávy, používejte repelent s účinnou látkou proti klíšťatům a po návratu se důkladně prohlédněte. Odborníci také doporučují nosit ponožky přes nohavice, vyhýbat se vysoké trávě a cestám podél křovin. Po návratu z přírody je vhodné se co nejdříve osprchovat a pečlivě prohlédnout celé tělo, oblečení si pak znovu již před vypráním neoblékat.
E – Endemickou oblastí je celá republika
Česká republika je endemická oblast klíšťové encefalitidy. To znamená, že nakažená klíšťata se vyskytují celoplošně – ve všech krajích. A to jak v nížinách, tak na horách.
F – Fáze onemocnění
Klíšťová encefalitida probíhá zpravidla ve dvou fázích. První fáze je nespecifická, je tedy možné ji zaměnit s jiným onemocněním. Po několika dnech příznaky zmizí a následuje klidové období. U druhé fáze jsou projevy mnohem závažnější a souvisí se zánětem, který probíhá v mozku.
G – Generace rodičů na sebe zapomíná
Lidé ve věku 30 až 50 let patří k častým pacientům trpícím klíšťovou encefalitidou. Přestože tato skupina běžně nechává očkovat své děti, na sebe zapomíná. Na očkování jim přitom, stejně jako dětem, může přispět pojišťovna v rámci preventivních programů.
H – Hospitalizace u většiny diagnostikovaných
Diagnóza „klíšťová encefalitida“ znamená v drtivé většině případů hospitalizaci. Podle údajů z české studie si závažné projevy klíšťové encefalitidy vyžádaly pobyt v nemocnici u téměř 95 % diagnostikovaných pacientů.
Ch – Chřipkové příznaky ztěžují diagnózu
Úvodní příznaky klíšťové encefalitidy mohou připomínat běžnou virózu – horečku, bolest svalů nebo malátnost. Právě proto je nemoc často podceněna nebo pozdě diagnostikována.
I – Inkubační doba v řádu dnů
První příznaky klíšťové encefalitidy se objevují obvykle 7 až 14 dní po přisátí klíštěte. Protože mnoho lidí přisáté klíště nezaznamená, není diagnostika jednoduchá.
J – Jak vyndat klíště
Klíště nikdy nemačkejte ani nevytrhávejte. Použijte pinzetu. Místo nejprve vydezinfikujte, klíště vyviklejte kývavým pohybem a následně znovu ranku vydezinfikujte. Pokud v rance zůstanou kusadla, obecně není návštěva lékaře nutná.
K – Klíšťová encefalitida napadá mozek
Jde o virové onemocnění přenášené klíšťaty, které napadá mozek a nervový systém. Nelze ho léčit antibiotiky, pouze tlumit jeho příznaky. Proti klíšťové encefalitidě je v České republice k dispozici očkování.
L – Lymeská borrelióza je léčitelná
Tato nemoc je bakteriálního původu, a proto je možné ji úspěšně léčit antibiotiky. Na rozdíl od klíšťové encefalitidy ji lze včas zachytit mimo jiné díky červené skvrně s vybledlým středem.
M – Městské parky skrývají riziko
Pravděpodobně vás překvapí, že v některých městských parcích je více klíšťat než v lesích. Riziko tak hrozí i při běžné procházce, venčení psa nebo cestě do práce.
N – Následky mohou být trvalé
Každý druhý pacient s klíšťovou encefalitidou trpí po onemocnění trvalými následky – například únavou, poruchami paměti či částečným ochrnutím (tzv. parézou).
O – Očkování probíhá u praktických lékařů
Očkování je jedinou účinnou ochranou. Pro osoby nad 50 let je plně hrazené, ostatní mohou čerpat příspěvky v rámci preventivních programů pojišťoven. Očkování proti klíšťové encefalitidě je přitom vhodné nejen v zimních měsících, ale i v období, kdy jsou klíšťata již aktivní. Očkování probíhá u praktických lékařů a v očkovacích centrech.
P – Přeočkování využívá jen 1 z 5 očkovaných
Základní očkovací schéma se skládá ze 3 dávek, poskytuje ale pouze dočasnou ochranu. Protože jeho účinnost se postupně snižuje, pro dlouhodobou ochranu je nutné přeočkování po 3 nebo 5 letech, v závislosti na věku a na tom, zda se jedná o první, nebo následná přeočkování. Na přeočkování však dorazí jen 1 z 5 lidí, kteří byli očkováni první dávkou.
R – Repelenty nestačí
Používání repelentů je důležité, ale samo o sobě nestačí. Riziko přenosu viru způsobujícího klíšťovou encefalitidu lze výrazně snížit pouze očkováním, v případě lymeské borreliózy pak dodržováním preventivních opatření snižujících riziko přisátí klíštěte. Repelent je důležitou, ale pouze doplňkovou ochranou. Nechrání 100% a účinnost závisí na aplikaci i častém obnovování. Navíc může být méně účinný proti některým vývojovým stádiím klíštěte.
S – Schéma očkování
Očkovací schéma se skládá ze tří dávek. U běžného schématu je první dávka aplikována 1 až 3 měsíce po 1., následuje pak třetí dávka 5 až 12 měsíců po druhé. U zrychleného režimu se druhá dávka podává už 14 dní po první. Dostatečnou imunitní odpověď je možné očekávat dva týdny po druhé dávce. Součástí očkovacího schématu je i přeočkování po 3, nebo 5 letech.
T – Tábory jako riziková aktivita
Děti tráví často prázdniny v přírodě mimo dohled rodičů. Vzhledem k množství dětí je přitom obtížnější zajistit pravidelnou kontrolu přisátých klíšťat. Očkování proto představuje nejjistější ochranu proti klíšťové encefalitidě.
U – Únava
Chronická únava, slabost a poruchy koncentrace patří mezi další dlouhodobé následky prodělané klíšťové encefalitidy, které výrazně snižují kvalitu života.
V – Viry, původci onemocnění
Klíšťová encefalitida je virové onemocnění mozku, proto není možné pro její léčbu použít antibiotika. K nákaze nejčastěji dochází po přisátí infikovaného klíštěte. Nakazit se ale můžete také po požití nepasterizovaného (tepelně neupraveného) mléka, které pochází od infikovaných zvířat.
Z – Zrychlené schéma: ochrana za 4 týdny
Očkování lze zahájit i v létě – dvě první dávky podané v rozmezí dvou týdnů umožní vznik ochrany do jednoho měsíce. Tato varianta může být vhodná i v průběhu a po skončení prázdnin, protože třetina případů klíšťové encefalitidy bývá diagnostikována v průběhu podzimních měsíců.
KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA je virové onemocnění mozku, které se přenáší pár desítek minut od přisátí. První příznaky připomínající chřipku se zpravidla objeví za 7 až 14 dní. Druhá fáze přichází pár dní po klidové bezpříznakové fázi. Vyznačuje se silnými bolestmi hlavy, světloplachostí, závratěmi, horečkou, třesem a zvracením. Léčba neexistuje, je možné pouze tlumit symptomy nemoci (horečka, bolest, zvracení, zmírnění otoku mozku apod.)
Jediná spolehlivá prevence je očkování, které je pro lidi nad 50 let hrazené ze zdravotního pojištění. Ostatním přispívají pojišťovny v rámci preventivních programů. Očkování se skládá ze 3 dávek, které jsou aplikovány s časovým odstupem. Dostatečnou imunitní odpověď je nutné obnovit po 3, nebo 5 letech formou přeočkování. Očkování i přeočkování probíhá u praktických lékařů a v očkovacích centrech.
Klíšťová encefalitida znamená nejen omezení v průběhu akutní nemoci, ale spojena může být také s dlouhodobým snížením kvality života. Dlouhodobé následky mohou zahrnovat ochrnutí končetin, dýchací potíže vedoucí až k připojení na plicní ventilátor, částečnou nebo úplnou ztrátu sluchu, trvalé bolesti hlavy, potíže s koncentrací, pamětí, zpracováním informací apod.
Zdroj: Iniciativa Sníh | ZE ZDRAVOTNICTVÍ