Neandrtálci si uměli obohatit jídelníček tukem. Vařili kosti už před 125 000 lety

Nové archeologické nálezy z Německa ukazují, že neandrtálci byli v kuchyni daleko vynalézavější, než jsme si mysleli. Před více než 125 000 lety dokázali z kostí zvířat získávat tuk – důležitý zdroj energie, bez kterého by jen s masem v zimních měsících nevystačili.

V lokalitě Neumark-Nord u Lipska vědci objevili tisíce kostních úlomků, z nichž mnohé byly cíleně rozbité a nesly stopy řezání. Kostí bylo tolik a pocházely z nejméně 172 velkých zvířat, že se dá mluvit o jakési „továrně na tuk“. Kosti bohaté na dřeň byly zřejmě vařeny, aby se z nich tuk uvolnil a mohl být později sesbírán. Přímé důkazy o vaření sice chybí, ale poblíž byly nalezeny stopy po ohni – uhlíky a kosti, kameny a kamenné nástroje nesoucí stopy po žáru.

Tuk z kostní dřeně byl pro neandrtálce cenným doplňkem stravy. Proč byl tak důležitý? Lidé (včetně neandrtálců) nemohou přijímat neomezené množství bílkovin – jejich tělo zvládne denně zpracovat jen určité množství, přibližně do 300 gramů, což odpovídá zhruba 1200 kaloriím. Jenže lovec-sběrač potřebuje denně mnohem víc energie, obvykle víc než dvojnásobek. Zbytek kalorií tak musí získat z tuků nebo sacharidů. A právě v zimních a jarních obdobích, kdy je rostlinná potrava vzácná nebo zcela nedostupná, je tuk prakticky jedinou možností. Bez něj hrozí vážný stav zvaný „králičí hladovění“ – paradoxní podvýživa způsobená tím, že tělo dostává příliš málo tuku a příliš mnoho libového masa.

Dlouho se spekulovalo, že neandrtálci možná tuk z kostí získávat uměli, ale až teď máme konkrétní důkaz. Zatímco moderní lidé začali tento postup využívat „teprve“ před 28 000 lety, neandrtálci v tom byli o 100 000 let napřed.