V digitální mediální krajině narůstá podíl obsahu vytvořeného generativní umělou inteligencí. Masová prezentace uměle generovaného obsahu, zejména na sociálních sítích, vytváří dojem, že má o těchto relativně nových příležitostech povědomí většina populace. Nejnovější šetření CEDMO však ukazuje, že alespoň občasnou praktickou zkušenost s vlastním použitím nástrojů generativní umělé inteligence má pouze 38 % Čechů a 43 % Slováků, a to zejména mladší respondenti, kteří ještě neukončili středoškolská studia.
Na každodenní bázi používá nástroje jako jsou ChatGPT, Microsoft Copilot, Google Gemini, Canva AI, Midjourney a další 7 % Čechů a 11 % Slováků. Jednou nebo vícekrát týdně po těchto nástrojích sáhne 14 % Čechů a 17 % Slováků.
Užívání nástrojů generativní umělé inteligence (AI) si osvojili především příslušníci mladší generace. Mezi lidmi ve věkovém rozpětí od 16 do 24 let používá tyto nástroje na denní bázi přibližně čtvrtina z nich v Česku a necelá třetina na Slovensku. Na týdenní bázi jde v Česku o necelou polovinu a na Slovensku o dva z pěti respondentů v této věkové kategorii. Týká se to především studujících. V obou zemích platí, že s rostoucím věkem dotázaných užívání generativní AI prudce klesá.
Ačkoliv je podíl uživatelů nástrojů generativní umělé inteligence v populaci stále relativně malý, z longitudinálního šetření CEDMO Trends vyplývá, že meziročně došlo v obou sledovaných populacích k jejich nárůstu. Zatímco v loňském roce deklarovalo 74 % Čechů a 64 % Slováků, že nástroje generativní umělé inteligence nepoužívá vůbec, v letošním roce je to už o 12 % Čechů a 7 % Slováků méně.
Užívání nástrojů generativní umělé inteligence
Důvěra v odpovědi generativní umělé inteligence
“Většina uživatelů deklaruje k nástrojům generativní AI ostražitý přístup. Více než polovina (53 %) českých a tři pětiny (60 %) slovenských uživatelů uvádí, že výstupům spíše věří, ale zároveň si je ověřuje z jiných informačních zdrojů,“ přibližuje zjištění výzkumu sociolog a datový analytik hubu CEDMO Ivan Ruta Cuker a doplňuje: „Nejčastějším nástrojem k ověření údajů poskytnutých modely generativní AI je internetový vyhledávač, který volí 82 % uživatelů v Česku a 73 % uživatelů na Slovensku.“
Zcela generativní umělé inteligenci důvěřují 4 % českých a 6 % slovenských uživatelů — ti vygenerované výstupy dále nijak neověřují. Naopak vůbec jejím výstupům nedůvěřuje 6 % Čechů a 3 % Slováků.
„Ženy (9 %) výrazně častěji než celková populace, ale i muži (4 %), zcela důvěřují odpovědím generovaným umělou inteligencí. Vyšší míru úplné důvěry lze pozorovat také u věkové skupiny 16 až 24 let (12 %) a u části populace, která je spokojena s fungováním demokracie na Slovensku (15 %),“ rozšiřuje pohled na chování slovenských uživatelů Paula Ivanková, socioložka a výzkumnice agentury IPSOS, která pro šetření CEDMO Trends realizuje sběr dat na Slovensku a pokračuje: „Lidé ve věku 35 až 44 let sice výstupům umělé inteligence důvěřují, ale častěji si je ověřují i z jiných zdrojů (68 %). Naopak starší ročníky ve věku 55 až 64 let (39 %) a lidé s vysokoškolským vzděláním (37 %) častěji uváděli, že výstupům generovaným umělou inteligencí spíše nedůvěřují a používají je s rezervou. Také z hlediska politických preferencí se názory populace liší. Nejvyšší míru nedůvěry vůči výstupům umělé inteligence vyjádřili voliči a voličky strany SMER-SD – až 43 % z nich uvedlo, že odpovědím generovaným umělou inteligencí spíše nedůvěřují a berou je s rezervou, což je více než necelá třetina celé populace.“
Etické aspekty AI nástrojů
Požadavek na uživatelskou bezpečnost mezi českými i slovenskými respondenty dominuje. Valná většina (85 % Čechů a 76 % Slováků) uvádí, že by nástroje AI měly respektovat soukromí uživatelů. Velmi vysoký podíl dotázaných rovněž požaduje důkladné testování těchto nových technologií (81 % Čechů, 72 % Slováků), aby se zajistilo, že fungují dle očekávání. Podle 80 % Čechů a 75 % Slováků by uživatelé měli být informování o účelu systému — jak funguje a jaká omezení lze očekávat.
Deepfake videa v Česku
Jakákoliv deepfake videa na internetu dlouhodobě zaznamenává přibližně třetina českých občanů, konkrétně 32–36 %. Na sociálních sítích se v poslední době objevila podvodná deepfake videa zneužívající tváře známých lékařů a dalších odborníků z oblasti zdravotnictví. Demagog.cz upozornil například na video upravené pomocí umělé inteligence, které zneužilo tvář chirurga Pavla Pafka k propagaci „zázračného“ přípravku proti hypertenzi. Zfalšovány byly také záběry, které údajně zachycují, jak epidemiolog Roman Prymula ve vysílání CNN Prima NEWS varuje před očkováním proti covidu-19 a mluví o dříve utajovaných nebezpečných následcích očkování.
Fact-checkeři hubu CEDMO z AFP i Demagog.cz se v dubnu 2025 zabývali nepravdivou zprávou rozšířenou na sociálních sítích, podle níž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj koupil podíl v jihoafrické těžařské firmě. Jak ale vyplývá z fact-checkingových analýz, údajná reportáž jihoafrické televize je podvrh, který nese známky použití umělé inteligence. Žádná taková reportáž se ve skutečnosti v televizi neobjevila a Zelenskyj žádný podíl v těžařské firmě nekoupil. Fact-checkeři také upozornili, že video je s největší pravděpodobností součástí ruské vlivové operace.
V českém online prostoru se v poslední době šíří nový typ podvodných reklam, které analyzovali fact-checkeři z Demagog.cz.Tyto příspěvky cílí především na lidi, kteří už v minulosti na internetu byli podvedeni a přišli o peníze. Těm reklamy slibují podporu nebo přímo vrácení jejich ztracených peněz. Podvodníci se snaží působit důvěryhodně a často při tom zneužívají tváře českých politiků, které se v reklamách objevují jak na fotografiích, tak i v deepfake videích. Podvodné stránky, na které tyto reklamy odkazují, navíc zneužívají tváře celebrit, loga známých bank, velkých firem, ministerstev nebo dokonce i policie.
Další podvodné reklamy lákají uživatele sociálních sítí na možnost získat stálý pasivní příjem ve výši desítek tisíc korun měsíčně. I v tomto případě podvodníci zneužívají tváře a jména známých českých politiků, kteří ve fiktivních rozhovorech lákají na „nevyužité prostředky z daní” a na podvodnou investiční platformu, která údajně za pomoci umělé inteligence investuje na světových trzích.
Deepfake videa na Slovensku
Jakákoliv deepfake videa na internetu dlouhodobě zaznamenávají přibližně čtyři desetiny slovenských občanů, konkrétně 39–41 %. V dubnu 2025 se rozšířilo krátké video, na kterém ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během návštěvy Finska vrávoravě odchází od auta, přičemž ho musí podpírat člen ochranné služby. Demagog.sk nicméně upozornil na to, že je video pomocí umělé inteligence vygenerované z fotografie – AI nesprávně zobrazuje detaily auta, uniformy a registrační značky. Skutečný průběh Zelenského návštěvy je navíc zaznamenán jak na fotografiích, tak na videu.
Podobné video vytvořené umělou inteligencí, na kterém Zelenskyj vystupuje z auta za pomoci bodyguarda, se na Slovensku stalo virálním v lednu 2025, kdy dosáhlo dvou milionů zhlédnutí. Obě videa šíří dlouhodobě se opakující nepravdivý narativ ruské propagandy, podle kterého ukrajinský prezident užívá drogy.
V září 2024 se na sociálních sítích rozšířila fotografie olympijské vítězky v boxu Imán Chalíf, která údajně dokazovala, že je tato sportovkyně ve skutečnosti muž. Snímek byl ale vytvořen umělou inteligencí, což naznačovaly například zdeformovaná ruka, koleno nebo nápis a obličej v pozadí. Fact-checkeři z Demagog.sk navíc vystopovali původ obrázku na sociální síti X, kde bylo uvedeno, že byl vytvořen pomocí nástroje Midjourney.
Také ve slovenském online prostoru se opakovaně objevují podvodné reklamy, které lákají uživatele na investice. Placená reklama s obrázkem vytvořeným umělou inteligencí a šokujícím titulkem odkazuje na stránku, která velmi věrohodně kopíruje vzhled slovenských médií. V rozhovoru čtenář najde tip na investiční platformu, která slibuje nerealisticky vysoké výnosy. Demagog.sk popsal toto schéma již v květnu 2024, od té doby se každých několik dní objevuje řada nových reklam a webových domén, na kterých falešné stránky sídlí. Na jaře 2025 se fact- checkeři s těmito podvody stále setkávali.
Tematická zpráva je dostupná v následujících verzích:
- CEDMO Special Brief (data Česko, Slovensko) – v češtině
- CEDMO Special Brief (data Česko, Slovensko) – ve slovenštině
- CEDMO Special Brief (data Česko, Slovensko) – v angličtině
CEDMO Trends nabízí výjimečný vhled do vývoje chování populace v oblasti konzumace různých druhů mediálních obsahů se zaměřením na jednotlivé typy informačních poruch jako jsou misinformace či dezinformace. Ty nejen oslabují důvěru veřejnosti v instituce nezbytné pro fungování pluralitní demokracie, ale také mohou zesilovat jednotlivé infodemie. Pro CEDMO (Středoevropskou observatoř digitálních médií/Central European Digital Media Observatory) jej v České republice realizuje výzkumná agentura Median na reprezentativním vzorku 2 700 — 3 000 respondentů starších 16 let. Na Slovensku jej realizuje výzkumná agentura IPSOS na reprezentativním vzorku více než 1 600 — 2 300 respondentů starších 16 let.
Výzkum CEDMO TRENDS je v České republice financován z Národního plánu obnovy v rámci projektu 1.4 CEDMO 1 – Z220312000000 Podpora na zvýšení dopadu, inovací a udržitelnosti CEDMO v ČR. Sběr dat na Slovensku je financován z Národního plánu obnovy — projektu s názvem MPO 60273/24/21300/21000 CEDMO 2.0 NPO.CEDMO Special Brief: Generativní AI a deepfake v komparativní česko-slovenské perspektivě vznikl v rámci projektu 101158609 spolufinancovaného Evropskou unií pod výzvou DIGITAL-2023-DEPLOY-04. Obsah publikace a tiskové zprávy vyjadřuje pouze názory nezávislého konsorcia CEDMO, a tudíž Evropská komise nenese žádnou odpovědnost za jakékoli případné použití obsažených informací.Zdroj: CEDMO – Central European Digital Media Observatory
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je mezinárodní multidisciplinární konsorcium při Univerzitě Karlově, jehož činnost je realizována s podporou Evropské komise pod výzvou DIGITAL-2023-DEPLOY-04 (číslo projektu 101158609).
Již od roku 2021 se CEDMO zaměřuje na aktivity spojené s digitální transformací a informačními poruchami primárně ve střední Evropě. Expertní tým tvořený technicky i humanitně zaměřenými vědci, výzkumníky, žurnalisty, odborníky na ověřování faktů, média či mediální gramotnost identifikuje a zkoumá hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních jevů a poruch za účelem navrhování opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové orgány a která zároveň pomohou těmto sílícím vlivům lépe odolávat.
Konsorcium v současné chvíli tvoří třináct členů, jež se společně zasazují o posílení několika klíčových oblastí, kterým se projekt dlouhodobě věnuje.
Rychlé reagování na dezinformační narativy a průběžné ověřování faktů mají na starost nejen zkušení profesionálové z mezinárodní zpravodajské agentury Agence France-Presse (AFP), ale také český Demagog.cz, slovenský Demagog.sk a polský Demagog.pl. Jejich aktivity doplňuje holandské uskupení Bellingcat, které se zaměřuje na ověřování informací pomocí veřejně přístupných zdrojů (OSINT).
Výzkumníci z Kempelen Institute of Intelligent Technologies (KInIT) (Slovensko) a z Českého vysokého učení technického (ČVUT), kteří disponují bohatými zkušenostmi s generativní umělou inteligencí, NLP a strojovým učením, vyvíjejí metody a nástroje pro účinnější a rychlejší práci fact-checkerů, pro odhalování tzv. deepfakes, pro hodnocení dodržování Nařízení o digitálních službách (DSA) či pro účely posilování mediální gramotnosti.
Hlavní dezinformační narativy, jejich dopad na společnost a demokratické fungování států střední Evropy zkoumá polská Univerzita sociálních a humanitních věd (SWPS) společně s odborníky z Univerzity Karlovy. Slovenský GLOBSEC se zaměřuje na aktivity spojené se zvýšením odolnosti státu vůči dezinformacím a posílení mediální gramotnosti pomocí edukativních workshopů. Společně s dalšími partnery, jako jsou AFP, český Demagog.cz, slovenský Demagog.sk a polský Demagog.pl, se také věnuje regulačním aktivitám. Posílení a zkvalitnění aktivit mediální gramotnosti má na starost polský výzkumný ústav NASK za pomoci slovenské PR agentury Seesame, která se současně podílíi na komunikačních aktivitách projektu. Technickou infrastrukturu pak v rámci konsorcia zajišťuje Athens Technology Center (ATC) z Řecka.
Vedení CEDMO zajišťují tři hlavní orgány:
Poradní výbor je složený ze seniorních expertů z různých odvětví. Vyjadřuje se k celkovému směřování projektu, zajišťuje vhled do nejnovějšího vývoje různých oborů a dohlíží na to, aby práce strategického a projektového výkonného výboru byla v souladu s projektovými pravidly a principy.
Strategický výbor zodpovídá za strategické vedení projektu, řídí a koordinuje výzkum, tak, aby dosáhl předpokládané kvality výstupů, a zajišťuje, aby byly splněny stanovené projektové cíle, včetně dodržení všech etických, právních a finančních závazků.
Projektový výkonný výbor zajišťuje implementaci projektových výstupů a skládá se ze zástupců jednotlivých partnerských institucí. Zajišťuje, aby byly dokončeny a odevzdány všechny předpokládané výsledky projektu. Funguje také jako prostředník mezi členy CEDMO a EDMO.
Uvedené spektrum aktivit zajišťované mezinárodním multidisciplinárním konsorciem dále díky dotační podpoře z Národního plánu obnovy (název projektu CEDMO 2.0 NPO, číslo projektu: MPO 60273/24/21300/21000) rozšiřují čeští partneři sdružení při Českém vysokém učení technickém v Praze, mezi něž patří kromě tří členů výše představeného evropského konsorcia (Českého vysokého učení technického, organizace Demagog.cz a Univerzity Karlovy) také Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci a médium veřejné služby — Česká tisková kancelář. Podrobnější informace k výstupům z tohoto projektu najdete v příslušné sekci.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 