Nedávná epidemie záškrtu v západní Evropě byla způsobena migračními trasami, nikoli zeměmi původu

Studie zveřejněná v časopise New England Journal of Medicine odhalila, že největší epidemie záškrtu v západní Evropě za posledních 70 let, která vypukla v roce 2022 mezi migranty a v roce 2023 se rozšířila na další ohrožené skupiny obyvatel v několika evropských zemích, je výsledkem kontaminace během migrační cesty nebo v cílových evropských zemích, nikoli v zemích původu.

Geografická oblast a podmínky těchto počátečních kontaminací však stále nejsou známy. Byla také zjištěna genetická souvislost mezi kmenem, který cirkuloval během epidemie v roce 2022, a epidemií, která se vyskytla v Německu v roce 2025, což naznačuje, že bakterie v západní Evropě cirkulovala skrytě.

Tento výzkum, který provedl mezinárodní tým zahrnující vědce z Institut Pasteur a epidemiology ze Santé publique France, prokázal účinnost očkovacích programů pro širokou veřejnost a zdůraznil význam zachování vysoké úrovně ostražitosti a podpory veřejného zdraví zaměřené na záškrt (očkování, screening, klinické vyšetření) u ohrožených skupin obyvatelstva v západní Evropě.

🦠Informace o epidemii:

V roce 2022 zaznamenalo několik evropských zemí neobvyklý nárůst případů infekce bakterií způsobující záškrt (Corynebacterium diphtheriae), a to hlavně u migrantů, kteří nedávno přišli do Evropy.

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zaznamenalo v tomto roce v Evropě celkem 362 případů. Do konce roku 2022 se epidemii podařilo zmírnit díky rychlým intervenčním opatřením, jako je sledování kontaktů a screening sekundárních případů. V roce 2023 bylo hlášeno 123 případů v Rakousku, Francii, Německu, Švýcarsku, Nizozemsku a Spojeném království (Emerging Infectious Diseases).

Navzdory tomuto poklesu byly od roku 2022 až do současnosti v těchto zemích zaznamenány ojedinělé infekce mezi migranty a dalšími ohroženými skupinami obyvatelstva, zejména mezi bezdomovci. Od začátku epidemie v roce 2022 bylo v Evropě hlášeno celkem 536 případů, z toho nejméně tři úmrtí.

Epidemiologický obraz je jasnější, ale původ a rozsah jsou stále neznámé

Vědci analyzovali 363 izolátů od 362 pacientů v deseti evropských zemích. Data ukazují, že 98 % pacientů byli muži, jejichž průměrný věk byl 18 let, a 96 % z nich nedávno migrovalo do Evropy. Většina infekcí (77 %) byla kožní, 15 % tvořily závažnější respirační formy.

👉Zjištění studie:

Studie ukazuje, že epidemie, která postihla hlavně migranty z Afghánistánu a Sýrie, není výsledkem počáteční kontaminace v těchto zemích původu, ale spíše kontaminace během migračních cest nebo v přijímacích centrech v evropských zemích.

Genomická analýza bakteriálních kmenů cirkulujících během epidemie ukázala velmi vysoký stupeň genetické blízkosti mezi kmeny pozorovanými u lidí z různých zemí, což naznačuje existenci nedávného bodu kontaktu mimo zemi původu, který vedl ke kontaminaci.

Nejpravděpodobnější hypotéza je, že tímto kontaktním bodem je jedno nebo více míst, která migranti navštěvují během cesty ze své země původu nebo v cílových zemích. Přesný rozsah epidemie zůstává obtížné určit kvůli omezením spojeným se screeningem těchto zranitelných skupin obyvatelstva.

👉Významné výsledky pro veřejné zdraví

„Tato studie zdůrazňuje zásadní význam přeshraničního epidemiologického dohledu a mezinárodní spolupráce při reakci na epidemie,“ říká prof. Sylvain Brisse z Institut Pasteur, jeden z koordinátorů studie.

„Rychlá výměna sekvenčních dat mezi zeměmi umožnila definovat společné charakteristiky kmenů záškrtu a přizpůsobit zdravotní opatření.“

👉Vzhledem k významným neznámým faktorům, které v souvislosti s touto epidemií přetrvávají, odborníci na veřejné zdraví vyzývají k ostražitosti a posílení opatření v oblasti veřejného zdraví zaměřených na ohrožené skupiny obyvatel v západní Evropě: zvyšování povědomí o příznacích onemocnění mezi lékaři a obecněji mezi osobami, které přicházejí do styku s ohroženými skupinami obyvatel, kontrola (a v případě potřeby aktualizace) stavu očkování, vhodná antibiotická léčba atd.

👉Celkově výsledky zdůrazňují potřebu posílit dohled nad infekčními chorobami u ohrožených skupin obyvatelstva, zlepšit přístup migrantů ke zdravotní péči a očkování a zachovat zvýšenou ostražitost vůči nově se objevující rezistenci vůči antibiotikům.

Isabelle Parent du Châtelet, vedoucí oddělení Santé publique France, uvádí, že „studie ukazuje, jak důležité je zajistit aktuální stav očkování proti záškrtu, zejména u ohrožených skupin obyvatelstva, jako jsou migranti, a že záškrt představuje riziko zejména pro osoby bez domova, injekční uživatele drog, neočkované osoby a starší osoby s již existujícími onemocněními, jakož i osoby, které jsou s těmito skupinami v profesním kontaktu.